Článek
Ještě před pár lety by se zdálo nemyslitelné, že by Astana zpochybnila svou roli v ruském orbitu. Bývalý prezident Nursultan Nazarbajev nebyl jen loajálním spojencem; byl to on, kdo v 90. letech nakreslil plány pro Euroasijskou hospodářskou unii (EAEU) a kdo vnímal organizace jako Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) coby nezbytný štít pro postsovětskou stabilitu. Byla to éra, kdy se loajalita k Moskvě brala jako geopolitická gravitace – neměnná a nutná.
Jenže s nástupem Kasyma-Žomarta Tokajeva v roce 2019 se vítr otočil. Tam, kde Nazarbajev stavěl ideologické mosty k Rusku, začal Tokajev budovat skutečné železnice a přístavy směrem k Číně a Evropě.
Tento obrat má své hlubší kořeny už v roce 2013, kdy čínský prezident Si Ťin-pching právě v Kazachstánu symbolicky představil iniciativu Pás a stezka (BRI). Astana tehdy nezaváhala a svou domácí rozvojovou strategii Nurly Žol chytře propojila s čínskými plány, což jí umožnilo nasměrovat masivní čínské investice přímo do své páteřní infrastruktury. Zatímco Moskva vnímala postsovětský prostor jako své hřiště, Kazachstán začal budovat novou realitu, kde se čínský kapitál stal klíčem k modernizaci a pojistkou proti závislosti na jediné velmoci.
Tento posun není revolucí na náměstích, ale tichou revolucí v kancelářích a logistických centrech. Tokajev, zkušený diplomat, nahradil rétoriku eurasianismu pragmatickým technokratismem. Místo symbolického objímání s velmocemi sází na strategické tlumení rizik. Nejviditelnějším symbolem této nové éry je Transkaspická mezinárodní dopravní trasa, takzvaný Střední koridor. Tato tepna, která obchází Rusko a spojuje Čínu s Evropou přes Kaspické moře, se stala kritickou pojistkou v momentě, kdy ruská invaze na Ukrajinu udělala ze severních tras toxické místo. Investice do přístavů Kuryka Aktau nejsou jen litím betonu do moře, je to fyzický důkaz kazašské snahy o emancipaci. Díky modernizaci se podařilo zkrátit dobu přepravy o 67 procent, což je v logistice obrovský posun.
Mezi ruským bičem a čínským cukrem
Ruský přístup k regionu zamrzl v čase. Kreml se stále chová jako nástupce impéria, který má na Střední Asii přirozené právo dané konceptem „derzhavnost“. Moskva vnímá sousedy jako svou sféru vlivu, kde se poslušnost vymáhá, nikoli kupuje. Ekonomická realita EAEU je toho smutným důkazem – unie, která měla být protiváhou EU – slouží primárně ruským zájmům. Rusko ignoruje pravidla, zavádí jednostranná omezení a systém dovozních cel je nastaven tak absurdně, že 85 % vybraných prostředků teče do ruského rozpočtu. Kazachstán tak paradoxně dotuje ekonomiku země, jejíž politici a propagandisté veřejně zpochybňují jeho státnost a nárokují si jeho severní území.
Oproti tomu Peking hraje úplně jinou hru. Čínská strategie vychází z historického konceptu „wangdao“ neboli humánní autority, která legitimizuje vliv schopností zajistit prosperitu. Zatímco Rusko vyhrožuje zavřením ropovodu CPC, kterým teče kazašská ropa na Západ, Čína přichází s miliardami dolarů a nabídkou, která se neodmítá.
Bilaterální obchod s Čínou v roce 2023 vystřelil na 41 miliard dolarů (pozn. dnešních 846 mld. Kč) a nechal ten ruský (pozn. 20 miliard – dnešních 412,6 mld. Kč) daleko za sebou. Čínský drak už dávno nepolyká jen suroviny. Investice Pekingu jsou chytré a cílí na přidanou hodnotu – ať už jde o obří hliníkářský komplex za 12 miliard dolarů (pozn. 247,6 mld. Kč) nebo masivní vstup do kazašského měděného průmyslu.
Železniční přechod z Číny do Kazachstánu mezi Alashankou a Dostykem. Ročně zde překročí hranici přibližně 10 milionů tun železniční nákladní dopravy.
Pragmatismus Astany se nejlépe ukazuje na projektech, které Rusko zcela obcházejí. Čínský vliv masivně proniká do sektoru obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné farmy Žanatas a Šelek. Paradoxem, který dokonale ilustruje novou geopolitiku regionu, je financování těchto staveb, peníze často pocházejí z evropských institucí, ale realizaci zajišťují čínské firmy. Kazachstán tak efektivně kombinuje západní kapitál s čínskou efektivitou, zatímco Rusko zůstává uvězněno v roli dodavatele fosilních paliv a archaických jaderných technologií, jejichž monopol se pomalu hroutí.
Šachová krize Kremlu
Vladimir Putin se dostal do situace, které šachisté říkají „zugzwang“ – jakýkoli tah, který udělá, jeho pozici jen zhorší. Rusko je kvůli sankcím a izolaci od Západu životně závislé na čínské podpoře, a proto musí mlčky tolerovat, jak mu Peking „vyjídá“ jeho vlastní dvorek. Když se EAEU propojila s čínskou iniciativou Pás a stezka, nešlo o partnerství rovných, ale o ruskou kapitulaci před ekonomickou silou, které nemůže konkurovat.
Tato geopolitická paralýza Ruska dává Astaně prostor k nadechnutí, která se projevila v roce 2024, kdy Tokajev odmítl vstup do bloku BRICS, čímž jasně signalizoval, že se nenechá zatáhnout do anti-západní koalice.
Ještě citlivější je pro Kreml narušování jeho bezpečnostního monopolu, který byl léta nezpochybnitelný. Ačkoli se vojenská spolupráce v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) oficiálně soustředí na boj proti terorismu, Čína potichu zvyšuje dodávky sofistikované vojenské techniky, včetně úderný dronů, přímo do kazašských skladů. Peking využívá platformu SCO k tomu, aby své zájmy prosazoval v multipolárním kontextu a tlumil ruské reakce, čímž postupně a bez přímé konfrontace přebírá roli garanta stability v regionu, kterou dříve drželo výhradně Rusko.
Dosud se Rusku a Číně dařilo vyhýbat se přímým střetům ve Střední Asii, kde se jejich ambice kryjí. Peking se pečlivě vyhýbá překračování Ruskem stanovených hranic – vojenské přítomnosti ve středoasijských státech a jejich politickým spojenectvím – zatímco Moskva mlčky akceptuje růst ekonomického a politického vlivu Číny v regionu, který tiše vytlačuje zbývající ruský vliv.
Když čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2022 veřejně podpořil územní celistvost Kazachstánu, byl to vzkaz adresovaný přímo do Kremlu: „Tady už neporoučíte vy“. Rusko sice stále drží páky v podobě dlouhé hranice a dodávek zbraní, ale jeho monopol na bezpečnost a energetiku se drolí. Kazachstán samozřejmě nemůže geografii ošálit.
Rusko se chová jako žárlivý exmanžel, který vyhrožuje a ničí nábytek, zatímco Čína je oním bohatým investorem, který už dávno koupil celý dům i s hypotékou. Astana to ví, a proto se usmívá na oba – jednoho se bojí, druhého potřebuje, ale ani jednomu už nepatří.
Zdroje:
[1] Between Giants: Central Asia Balancing China, Russia, and the Rest. 18. 09. 2025. Dostupné z: https://icds.ee/en/between-giants-central-asia-balancing-china-russia-and-the-rest/
[2] How Has Kazakhstan’s Foreign Policy Evolved Under Tokayev?. 21. 04. 2025. Dostupné z: https://thediplomat.com/2025/04/how-has-kazakhstans-foreign-policy-evolved-under-tokayev/
[3] China’s Belt and Road Recalibration: Why Kazakhstan is the New Metals Frontier. 26. 08. 2025. Dostupné z: https://chinaglobalsouth.com/analysis/china-kazakhstan-bri-metals-mining-2025/
[4] China’s engagement with Kazakhstan and Russia’s Zugzwang: Why is Nur-Sultan incurring regional power hedging?. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1879366519900996
[5] Is the Shanghai Cooperation Organization Just a Talking Shop?. 08. 11. 2025. Dostupné z: https://warontherocks.com/2025/10/is-the-shanghai-cooperation-organization-just-a-talking-shop/
[6] Kazakhstan and the Turbulence of Russian Sanctions. 02. 02. 2024. Dostupné z: https://www.geopoliticalmonitor.com/kazakhstan-and-the-turbulence-of-russian-sanctions/
[7] Kazakhstan Must Break Free From its Economic Alliance With Russia. 02. 12. 2024. Dostupné z: https://www.themoscowtimes.com/2024/12/02/kazakhstan-must-break-free-from-its-economic-alliance-with-russia-a87193
[8] Kazakhstan Will be an Enduring Geopolitical Convergence Point. 14. 10. 2025 Dostupné z: https://www.cirsd.org/en/news/kazakhstan-will-be-an-enduring-geopolitical-convergence-point-by-stefan-antic
[9] Kazakhstan, Russia Sign Comprehensive Strategic Partnership Declaration. 12. 11. 2025. Dostupné z: https://timesca.com/kazakhstan-russia-sign-comprehensive-strategic-partnership-declaration/
[10] Kazakhstan–China Relations: Model for Middle-Power Engagement in Fragmented World. 26. 06. 2025. Dostupné z: https://astanatimes.com/2025/06/kazakhstan-china-relations-model-for-middle-power-engagement-in-fragmented-world/
[11] National identities of China and the U.S. in Kazakhstani media: a post-Russia–Ukraine war analysis. 28. 11. 2025. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41599-025-06142-7
[12] Russia’s influence in Kazakhstan is increasing despite the war in Ukraine. 29. 02. 2024. Dostupné z: https://www.chathamhouse.org/2024/02/russias-influence-kazakhstan-increasing-despite-war-ukraine
[13] Russia’s Sanctions Evasion Report 2023 - 2024 Focus: Central Asian Countries, Caucasus, and China. Březen 2024. Dostupné z: https://kiar.center/wp-content/uploads/2024/03/Russia-sanctions-evasion-CA-report-2023-24.pdf
Použité AI nástroje
[1] Google Gemini - Korektura textu - https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)
[2] Perplexity - Hledání zdrojů - https://en.wikipedia.org/wiki/Perplexity_AI
------------------------------------------------------------
🔔 Líbí se Vám tento článek? 🔔
Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.
Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!
