Článek
Neprošel jsem přes měření emisí na STK. Motor nekouřil, nebyl s ním sebemenší problém, auto mělo nově vyměněný olej i vzduchový filtr, ale z STK mě vyhodili.
A tak jsem si vzpomněl na jednu starou radu. Dát autu zabrat. Odjel jsem směr serpentýny a třikrát je vyjel. Na plný plyn! Spotřeba místy ukazovala i 35l/km, turbo sálo maximum vzduchu, otáčkoměr v červených číslech, plyn nadoraz.
A pak jsem jel zpět na STK. Opět na plný plyn. Ale jelikož bych překročil rychlost, jednoduše jsem používal nízké převodové stupně a nechal motor vytáčet s otáčkoměrem zaseknutým v rudých číslech. Zkrátka vymést všechny pavouky ze systému odvodu zplodin.
Na STK se trochu se divili, že už mám opravené závady, ale vlastně jsem ani nevěděl, co bych měl opravovat. Tentokrát auto prošlo. Ale ten rozdíl v naměřených emisích byl tak obrovský, že jsem se rozhodl se o to s vámi podělit. Naměřená čísla totiž dosahovala sotva třetinových hodnot! A to nejsem člověk, který by auto zrovna šetřil, nebo jezdil výhradně krátké trasy. Dovedu si představit, že auta, která mají takový režim provozu, budou kvůli STK vyřazena z provozu jedna dvě.
A tak vlastně měření emisí sice může vypovídat o poruchách motoru, ale mnohem častěji bude vypovídat o tom, jak se s autem před měřením jezdilo. A toho lze náležitě využít. Třeba autoservis může deklarovat opravu poruch a přitom se technik s vaším autem jen sveze. Pokud vás zastaví a změří policie, lze to rozporovat. Osobně se takhle od teď svezu vždy před tím, než na STK vůbec pojedu. A mimochodem auto od té doby i o něco lépe chytá.
