Přehřívá se vám v létě byt? Podívejte se termokamerou a klimatizujte zdarma

Koupil jsem si mobilní telefon. Měl zabudovanou termokameru i s funkcí dálkového měření teploty. Přesnost bude diskutabilní, ale fyzikální zákony platí. Při stavbě nebo rekonstrukci domu každý hledí, jak bude dům vypadat. Zajímá nás estetika.

Ale jak bude dům vypadat v infračerveném záření, jak se v něm budeme cítit, to už na výkresu nevnímáme a při stavbě se dopouštíme školáckých chyb.

Každý z nás si uvědomuje, že černá barva mění sluneční paprsky na teplo. Bílá barva odrazí 90-100% záření, černá pouze do 10% a zbytek přemění na teplo. V bílém tričku je vám líp, než v černém.

Postavil jsem si pergolu a střechu vybral tmavě hnědou. Líbila se mi. „Střecha dělá dům“, říkával už děda. V zimě pergolu nepoužívám a v létě je pod ní neuvěřitelně horko. Pak jsem na ni namířil termokameru a zhrozil jsem se. Střecha rozpálená na 50° C. Na tuto teplotu mám v bytě nastavené radiátory. Malá topná tělesa, co v minus 15 venku, ohřejí celý byt na krásných 21° C. A já tu teď mám na stejnou teplotu rozpálenou takovou plochu!

Chodil jsem po městě a sledoval termokamerou barvy střech. Na jedné černé střeše jsem naměřil i 70° C. Na stříbrné ve stejnou chvíli 30.  I s nepřesností měření je rozdíl obrovský. Jestli je pod černou střechou podkrovní byt, bydlet bych v něm nechtěl. Můžete sebelíp zateplovat, ale horko se stejně postupně stěhuje dovnitř ještě dlouho do noci.

Zaměřil jsem termokameru i na fasády. Teplotní rozdíl zářivě bílé a třeba jen světle žluté barvy už byl znatelný. Ale u tmavých fasád tvořil rozdíl klidně 15° C a rozdíl byl znatelný ještě druhý den ráno, než slunce vysvitlo.

Pak jsem se už jen bavil, když jsem viděl krásnou, podle nejnovějších norem zateplenou novostavbu s černou střechou a tmavě zelenou, modrou, šedou nebo fialovou fasádou, široké, vydlážděné chodníčky a na zahradě zbyl prostor jen na malý kousek anglického trávníčku. Téměř vždy na takovém domě najdete i klimatizaci. V létě se bez ní totiž majitel neobejde a pokud mají vědci pravdu, asi se to zlepšovat nebude. V bytech v pomalovaných věžácích bývá v létě pětatřicet stupňů a jejich majitelé se stěhují do zahradních domků. Přitom stačilo použít bílou barvu, která je dokonce levnější, a v bytě mít o dva, pět a možná i o deset stupňů méně.

Občas někdo namítá, že v zimě tmavá fasáda zase pomáhá s topením. No, moc ne. Zimní sluníčko (pokud vůbec vykoukne z mraků) má mnohem míň síly a teplotní rozdíly jsou jen malé. Čím míň chcete teplo, tím víc tmavá barva topí.

Mám stříbrné a černé auto. Když je opravdu horko, v černém se spálím o černé sedačky, nastartuju, zapnu klimatizaci, vylezu a až za chvíli opět usedám a odjíždím. Do stříbrného vlezu a jedu. Pravdou je, že když v zimě zaparkuji tam, kde ráno slunce zasvítí, tu a tam mi na černém autě o trochu dřív roztaje námraza. Bílá auta jezdí úplně stejně jako černá, ale za svou životnost v podstatě budou mít o trochu nižší spotřebu (klimatizace zvyšuje spotřebu cca o 0,5 l/100km paliva), pokud nedejbože zapomenete v autě psa, nebo snad miminko, v bílém autě je jeho šance na přežití o dost vyšší. Černá barva je sexy, jakýsi symbol luxusu. Nebo marnotratnosti? Co mám termokameru, už se mi černá tolik nezamlouvá.

Dokonce si myslím, že černé střechy, haly, silnice i vozidla dost podstatně zvyšují rychlost globálního oteplování. Jen v ČR se zvyšuje zastavěná plocha přibližně o 1% ročně. Celá planeta řeší, kterak molekula CO2 absorbuje více tepla, než molekula kyslíku a už neřešíme, že se veškerá zbytková energie slunečních paprsků promění na teplo na povrchu, místo aby se odrazila a třeba alespoň část odletěla zpět do vesmíru. Na přesnou kalkulaci podílu staveb na globálním oteplování by ale musel vzniknout dost náročný model a počítat by to musel výkonný počítač. Tuto práci přenechám vědě.

Investujeme biliony do dekarbonizace kvůli globálnímu oteplování, ale barvy na stavbách používáme tak, aby se povrch staveb ohříval i o desítky stupňů víc, než je nezbytné. Nemyslím si, že je tento vliv na globální oteplování až zas tak zanedbatelný.

Bílá střecha (taková v ČR snad ani není v nabídce) má za deště stejnou funkci jako černá, vlivem tepelné roztažnosti bude mít spíše delší životnost a v létě vám zajistí komfort příjemného chládku. Stejně tak bílá zeď.

V některých městech probíhala měření tepelných ostrovů. Stačilo se kouknout do ortofotomapy, třeba na mapy.cz a snímky porovnat. Chladno je u řeky a v parcích. Horko je tam, kde je koncentrace budov bez vegetace. Čím tmavší stavby, tím hůř.

Vegetace má samozřejmě obrovský význam na termoregulaci. Ač je vegetace tmavá (zelená), probíhá zde fotosyntéza, tedy přeměna CO2 (hic!) na O2 a organickou hmotu za spotřeby energie. Krom toho probíhá odpar vody, což je druhý, energeticky náročný proces. Nemusíte tak ani být přímo ve stínu stromů, abyste cítili mírně chladnější mikroklima, vegetace do svého okolí teplo nesálá, ale využívá pro tvorbu biomasy. Jednou jsem v Chorvatsku bydlel v bílém domě s bílou střechou se spoustou vegetace okolo. A klimatizaci jsem ani nezapínal.

Když je v termokameře vidět chladná vegetace, zajímalo mě, jak horké jsou fotovoltaické články. Ač černé, jsou také relativně chladné. Energii jednoduše spotřebují na výrobu elektřiny i když zřejmě nedosahují efektivity fotosyntézy.

Pokud vsadíte na bílou barvu a ještě ji podpoříte vegetací (a nemusí jít nutně o břečťan pokrývající celý váš dům), největší efekt má strom, jež brání slunečnímu záření dopadat na tmavé plochy. Příjezdovou cestu neosazujte stromy ze severu, ale z jihu. Příjezdová cesta tak zůstane chladná a pravděpodobně prodloužíte i její životnost. Strom, který stíní dům, nekácejte, není-li to nutné. Může vám v létě chybět. Raději zasaďte další.

Je nereálné začít přestavovat všechny domy, haly, tmavé protihlukové stěny a nevím co ještě. Ale když už se pustíte do rekonstrukce, nebo nové stavby, zkuste popřemýšlet, zda je estetika ten jediný parametr, kterým se budete řídit. A myslete i na vegetaci. V zimě chrání před větrem, v létě před horkem.