Článek
Někdo se kvůli tomu klidně přilepí na silnici a někdo nechce být omezován. Probírá se především bezpečnost a ekologie.
O ekologii si myslím svoje. Auta jezdí dle mého názoru nejúsporněji (a nejekologičtěji) na nejvyšší převodový stupeň a na relativně nízké otáčky, přibližně okolo 80-100 km/h. Při vyšších rychlostech jde kvůli odporu vzduchu spotřeba relativně strmě nahoru. Při plynulé šedesátce na čtyřku je spotřeba ještě podobná, jako na pětku v devadesáti. Když jsem ale jel delší dobu 30 km/h (na dvojku, maximálně na trojku), potenciál motoru nebyl využit a spotřeba šla nahoru. Proti padesátce (až šedesátce) asi tak o dva litry na sto kilometrů.
Třicítka by mi tedy prodražila každý ujetý kilometr téměř o korunu na palivu a měla by také adekvátní ekologický dopad. Málo se však mluví o tom, že by se dramaticky v celé ČR snížila produktivita práce. Místo, abyste na jednání jeli něco přes půlhodinu, pojedete hodinu. Pošťák rozveze za den méně pošty, pekař méně housek. Každý kilometr po městě pojedete o více než půl minuty delší dobu. Náklady obětované příležitosti (za daný čas můžete udělat jinou práci) odpovídají při průměrné mzdě něco přes dvě koruny na kilometr a to nemluvím o odvodech státu. Snížení rychlosti z 50 na 30 tak prodraží každý ujetý kilometr pouze na palivu a na mzdě o 3 Kč. A to není málo!
Absolutně netuším, kolik kilometrů je v ČR za rok najeto celkem a kolik z toho se najezdí po městě. Počítám-li se šesti miliony aut v ČR, budu počítat s průměrným nájezdem 15 000 km ročně a z toho 1/10 po městě, vychází mi, že snížení rychlosti z 50 na 30 km/h nás všechny vyjde na necelých deset miliard korun na ztrátě produktivity práce a zvýšené spotřebě paliva. Je to velmi hrubý odhad. Levné to ale nebude. Tisícikoruna ročně od každého. Včetně nemluvňat. Přičtěte odvody, ztráty firem a tak dále.
Škody budou napáchány také v kamionové dopravě. Každý řidič ujede o několik kilometrů denně méně. Bude chtít mít stejnou mzdu a nový kamion také nebude levnější. Opět jen horší produktivita.
Produktivita práce mě vždy fascinovala. Nedávno jsem jel do Německa, naplánoval si trasu necelých 1000 km a za sedm hodin a pár minut jsem tam byl. (Přes noc). Dálnice vedla prakticky až do cíle, což po Německu platí, ať už jedete kamkoli a na mnoha úsecích máte neomezenou rychlost. Stejně se držím do sto sedmdesáti i na těch nejpřehlednějších úsecích při nízké intenzitě dopravy. Nechci se zabít. Když už sjedete z dálnice, jedete stovkou mimo vesnice, kterými vlastně ani moc nejedete, jelikož je to tam samý obchvat.
Pak si naplánuji cestu po ČR a pokud zrovna do mého cíle nevede dálnice, průměrná rychlost klesá na polovinu. Dvě stě km tam a dvě stě zpět (v Německu otázka celkem tří hodin cesty i s parkováním) v ČR znamená strávit za volantem šest až sedm hodin. Pokud ještě chcete vyřídit to, kvůli čemu tam jedete, už je to pomalu na přespání v hotelu. Nebo je z toho hodně dlouhý den. Za den tak stihnete o dost méně práce. A to nutně nemusíte být řidič z povolání. Můžete být dealer, manažer, obchodní zástupce, pojišťovací agent, zkrátka kdokoli, kdo profesně za volantem jezdí víc než jen do práce.
Teprve když jsem si osobně vyzkoušel rozdíl v cestování za obchodním účelem, naznal jsem, že neomezená rychlost v Německu se musela dost významně podepsat na tamější ekonomice.
Nejsem si jist ani argumentem bezpečnosti. Ve městě je padesátka dle mého názoru relativně bezpečná, tu a tam lze snížit, tu a tam lze zvýšit, což odpovídá skutečnosti. Na dálnici jet devadesát, to člověk má čas sledovat, co kde roste, ale ve sto sedmdesáti nespustíte oči ze silnice! Škoda, že to u nás nejde. Nemám pocit, že by německá dálnice byla jedna velká jatka.
Od chvíle, kdy jsem si nahrubo spočítal ekonomický dopad na Českou republiku, začnu se ošívat vždy, když někdo vyrukuje se snižováním rychlosti.
