Článek
Prvorepublikový bulvár byl plný krvavých detailů vražd, pikantních milostných afér a soutěží, které by dnes byly nemyslitelné.
Hvězdy prvorepublikového bulváru
Když se řekne bulvár první republiky, vybaví se nám především jméno Jiřího Stříbrného a jeho novinový koncern Tempo. Jeho „Polední listy“ se staly synonymem pro senzacechtivé zpravodajství, plné dramatických titulků a šokujících fotografií. Ale nebyly samy. Na novinových stáncích soupeřily s dalšími bulvárními hvězdami, jako bylo „Večerní České slovo“ nebo legendární „Nedělní list“.
Co se tehdy četlo? Vraždy, aféry a skandály
Prvorepublikový bulvár se nebál šťourat v těch nejtemnějších zákoutích lidských životů. Čtenáři hltali příběhy o vraždách, sebevraždách, milostných trojúhelnících a skandálech slavných. Titulky jako „Aby nemusel platit alimenty, zavraždil ženu i dcerku“ nebo „Ženatý šofér zastřelil svou milenku, načež spáchal sebevraždu“ nenechaly nikoho chladným.
Jak bulvár změnil tvář novin
Prvorepublikový bulvár přinesl revoluci v grafické úpravě novin. Pryč byly dlouhé úvodníky a seriózní analýzy. Místo nich se na titulních stránkách objevily velké, křiklavé titulky a senzační fotografie. Bulvární listy se nebály experimentovat s různými typy písma, barvami a grafickými prvky, aby co nejvíce upoutaly pozornost čtenářů.
Bulvár a sport
Sport byl a je neodmyslitelnou součástí bulvárního tisku. Prvorepublikové listy se předháněly v podrobném zpravodajství o sportovních událostech, výsledcích zápasů a životech slavných sportovců. „Večerní České slovo“ dokonce přišlo s inovací, která se používá dodnes. Sportovní rubriku přesunulo na poslední stranu novin, aby byla pro čtenáře co nejlépe dostupná.
Interaktivita na prvním místě
Prvorepublikový bulvár se snažil co nejvíce zapojit své čtenáře. Listy otiskovaly jejich dopisy, pořádaly soutěže a ankety a dokonce nabízely finanční odměny za nejlepší a nejrychleji dodané zprávy. Tato interaktivita posilovala vztah mezi čtenáři a redakcí a vytvářela pocit sounáležitosti.
Kauzy, které hýbaly první republikou
- „Pátečníci“ a prezident Masaryk: Karel Čapek a jeho přátelé si na silvestrovském večírku vystřelili z politiků, což se doneslo až k prezidentu Masarykovi. Bulvární tisk samozřejmě neváhal a celou aféru náležitě rozmáznul.
- Zmizení Anežky Hrůzové: Záhadné zmizení mladé dívky v roce 1933 se stalo jednou z největších mediálních senzací první republiky. Bulvární listy přinášely denně nové spekulace a teorie o jejím osudu, což jen přiživilo zájem veřejnosti.
Bulvár první republiky vs. Blesk a Aha!
I když se od dob první republiky mnohé změnilo, základní principy bulvárního tisku zůstávají stejné. Stejně jako tehdy, i dnes se Blesk a Aha! zaměřují na senzacechtivé zpravodajství, dramatické titulky a šokující fotografie. Stále se píše o vraždách, milostných aférách a skandálech slavných, i když dnes máme k dispozici mnohem více zdrojů informací a bulvární tisk už není jediným zdrojem senzačních zpráv.
Na druhou stranu se dnešní bulvární listy snaží být o něco serióznější a vyhýbají se přílišnému přehánění a zkreslování faktů. Zároveň se více zaměřují na celebrity a jejich životní styl, což v první republice nebylo tak běžné.
Ať už se nám to líbí nebo ne, bulvární listy jsou nedílnou součástí naší mediální krajiny a stále mají co nabídnout svým čtenářům. Nebo lépe. Stále budou mít své čtenáře.
Zdroje:
Jakub Končelík , Pavel Večeřa , Petr Orság : Dějiny českých médií 20. století
