Článek
V neděli bylo opravdu krásně. Ačkoli děti vehementně protestovaly a prosily tatínka na kolenou, aby je nechal ještě chvilku spinkat, byl nekompromisní a vyhnal je ven.
A to je konec rodičovské pohádky.
V neděli ráno do mě šťouchnul třináctiletý syn, jestli dneska platí ta kachna u babičky. Po mém nerudném ujištění, že ano, navrhl procházku s návštěvou cukrárny. Případně zastávku na smažené kuře. K snídani. Udělal si omeletu a za trest, že mě vzbudil, musel s tatínkem a sestrou do jarní přírody dobít po zimě baterie.
Dál už to byla opravdu pohádka.
V lese z dětí otrávenost spadla a rozkvetlá příroda nám způsobila vizuální šok.
Všechno kvetlo, vonělo, bručelo a brumlalo. V duchu jsem si brumlal i já: Do pěti, do pěti, musíme být u maminky v doupěti.
Dcerka se zastavila pod stromem a pět minut koukala do koruny. Poslouchala bzukot a pozorovala světlo procházející květy. Třináctiletý syn si z ní dělal legraci. Nakonec zůstal zírat taky. Hra slunce, stínů a květů byla úžasná.
Nevydržel jsem a udělal detail. Obyčejný kvítek – a působí téměř kouzelně. Kam se hrabe pohádka o Sněhurce.
Má dcera je nejkouzelnější kvítek v okolí. Nejen že je celá maminka, ale má i moje příjmení a ještě je narozená v květnu. Dvojitá kvítečková princezna. Vzhledem k tomu, že píšu pod svým skutečným jménem, jde tuhle informaci snadno dohledat.
Nejkouzelnější kvítek se ale dokáže i pěkně rozčílit. Celý tatínek.
Tuhle „krásnou“ hromadu odpadu po rekonstrukci bytu jsme objevili v závěru procházky. Dcera užívala termíny jako čuník, prasátko a chrochták. Já jsem se v duchu omlouval prasátkům a používal podstatně jadrnější výrazy. Princezna se chystala na úklid – to má po mamince – ale já ji zastavil. Několik kilometrů od domova a bez auta toho moc nezmůžeme.
Společně jsme vykřičeli do lesa: „Mazej si to uklidit! Čuníku!“
Lidskou hromadu hlouposti jsem nafotil a zaslal příslušným úřadům.
Nádhernou jarní neděli jsme si však nenechali zkazit. I když nás bolely nohy z procházky, srdíčko z bordelu v lese a hlasivky od hulákání na nepřítomného lumpa, užili jsme si to.
A tu pečenou kachnu jsme nakonec taky dostali.
