Mrtvola ve škole: Jak se rodí klepy a dezinformace v lokálním i celosvětovém měřítku

To mě opravdu zaskočilo. Chvilku si myslím, že měl synátor nějaký špatný sen, ale když mi ukáže fotku a článek na internetu, už mu věřím.

Je to tragédie, o které nic nevím a média pouze spekulují. Nikdo pořádně nic neví! A to už se řítí ten starší a předkládá „zaručenou informaci“ o účelu, proč tam osoba byla a o důvodu úmrtí: „Já jsem slyšel. Kamarád povídal. Četl jsem na internetu. Včera jsem ho viděl…“ Už to sviští. Jedna teorie za druhou a já s hrůzou pozoruji, jak se od prvopočátku rodí dezinformace. Nebo spíš klepy?

Až přijdou děti ze školy, to bude teprve memorandum. To se dozvím věci. Určitě tam zahynul terorista, který se chystal vyhodit školu do povětří a spletl si dráty. Případně to byl celosvětově hledaný zločinec, jenž zbloudil do útrob základní školy, kam před lety chodil. „Jo, to je ten, co se popral s ředitelem před dvaceti lety,“ nejspíš uslyším u večeře.

To jsou ale jen dětské klepíky – v podstatě neškodné. Možná i zábavné. Ha, ha. Když si ale otevřete prohlížeč a přečtete několik prvních titulků v nejnovějších zprávách, dočtete se podobné věci.

Jedna hlava státu zaručeně tvrdí, že jiná je diktátor a vyvolala válku. Další, údajně lidem ve volbách hlava pomazaná, všechny ujišťuje, že nevede válku, ale „operuje“. Hm. Ta má ale skalpel, že by s ním rozkrájela kontinent. Pak tu máme hned několik prozaiků, kteří říkají jedno a dělají druhé. Nepřipomíná vám to něco? Třída na základní škole – jen má každý ze spolužáků hodně velkou tužku a v tašce jaderné pravítko. To už není ha ha.

A tak se vracím k budoucí rozpravě o tragické události, kterou rozeberou žáci základní školy a udělají z ní dobrodružství. Jistě, je to smutné a nehodné legrace, ale pořád lepší než poslouchat rozpravy atomových žáků světové základní školy.

Není zvláštní, jak se tyhle dětské klepy až příliš často podobají zprávám z televizních obrazovek?

Zdroje: