Článek
Australská domorodá kultura je fascinující směsicí mýtů, spirituality a propojení s přírodou, která jde dál než pouhé „věřím v nějakou vyšší sílu.“ Když jsem jednou doma řešil dětské otázky typu: „Tati, proč musíš jít do práce?“ a „Proč musíme uklízet?“, vzpomněl jsem si na příběh o domorodém „Snění“. Jednom z pilířů jejich spirituality. Kdybych jim vyprávěl, že podle starodávných mýtů jsou lidé, zvířata a krajina propojeni v jedné nádherné pohádce, asi by mě poslali do práce ještě rychleji.
Snění neboli „Dreamtime“ je koncept, který spojuje čas stvoření s každodenním životem domorodých kmenů. Zatímco já bych si pod „sněním“ představoval večerní procházku po práci s kávou v ruce, domorodci vidí něco mnohem hlubšího. Věřili (a dodnes věří), že jejich svět byl vytvořen mocnými bytostmi, které formovaly krajinu, a že každý člověk je součástí tohoto nekonečného cyklu. Něco jako když se můj syn snaží tvořit z Lega a já se snažím nešlápnout na žádný z těch kousků na zemi.
Co je vlastně Snění?
Snění je v podstatě něco jako univerzální kniha pravidel pro život. Představte si, že máte k dispozici příběhy, které vysvětlují úplně všechno. Proč existují hory, proč létají ptáci, proč v zimě musíme nosit bundy. Jenže místo vědeckých vysvětlení tady hrají hlavní roli zvířata, duchové a mocné bytosti. Takže na všetečnou otázku dcery: „Proč musí pršet?“ bych mohl odpovědět: „Protože Velký Had šel na procházku.“ A bylo by to.
Navíc, každé zvíře nebo rostlina má v domorodé kultuře svou roli. Něco jako když se moje děti dělí o domácí práce (a při tom se snaží co nejvíc z nich zbavit). Představte si, že každý strom, každý kopec a každý pták je v jejich světě oživen duchem nebo příběhem, který si předávají z generace na generaci. Někdy bych si přál, aby moje děti měly takovou paměť, když jim říkám, aby si pamatovaly, kam odložily všechny liché ponožky.
Snění a děti
Zní to všechno dost spirituálně, že? Ale jak bych to vlastně vysvětlil svým dětem? Možná bych jim řekl, že Snění je něco jako starodávná pohádka na dobrou noc, kterou ti někdo vypráví a která zůstane s tebou po celý život. Každý z nás má svůj vlastní příběh, kterým se propojuje s ostatními. Něco na způsob Marvelovky, ale s klokanem a ježurou v hlavní roli.
A pak bych jim ukázal, že i my máme své „Snění“. Když jedeme na rodinnou dovolenou, díváme se na ty vysoké hory, vlnící se lesy, posloucháme řeky. Každý z nás má svůj vlastní příběh, který vypráví krajina kolem nás. Jen si to musíme připustit a dát tomu prostor.
Současnost
Zní to jako pohádka, ale i moderní svět má něco, co bychom mohli nazvat „Sněním.“ Mnoho domorodých komunit v Austrálii stále udržuje tuto víru a snaží se ji integrovat do současného světa. Což mi připomíná, jak se snažím udržet rodinný večer při společné večeři, zatímco moje děti by raději hrály videohry.
Nakonec, když jsem přemýšlel nad tím, co všechno Snění vlastně znamená, uvědomil jsem si jednu věc. Každý z nás má svůj vlastní „Snový čas“. Ať už je to procházka přírodou, nebo chvíle, kdy se na chvilku zastavíme a díváme se na svět trochu jiným pohledem. Pro domorodé obyvatele je to posvátný prostor, kde se propojují s předky, pro mě je to chvíle, kdy se snažím pochopit, proč mé děti vždycky zvládnou ztratit všechno, co si sbalí do školy.
Zdroje:
