Článek
Nedělní ráno slibovalo klidnou procházku v lese. Místo ptačího zpěvu a šumění stromů nás ale čekalo nečekané dobrodružství v herně. Zatímco moje dcera s vervou zdolala všechny atrakce, jiná maminka se ocitla v nezáviděníhodné situaci.
Představte si situaci. Roztomilá, ale poněkud ukňouraná holčička se rozpláče v nejzazším koutě rozsáhlé atrakce. Maminka, poháněná mateřskou láskou a instinktem, se vrhá do záchranné akce. Jenže průlez, kterým se vydává za dcerou, se stává pastí pro ni samotnou. Kypřejší tvary se vzpříčily cik-cak schodům a maminka uvízla! Zatímco se pod ní tvořila fronta nedočkavých dětí, moje dcera se chopila iniciativy. Bez váhání se prodrala skulinou a ukázala cestu i ostatním. Děti, s typickou bezprostředností a hravostí, proměnily záchrannou akci v zábavnou hru. Protahovaly se kolem uvízlé maminky, slézaly po ní a užívaly si zábavu.
Muži v herně, zřejmě ochromeni studem, nehnutě pozorovali komické drama. Nakonec se objevila štíhlá slečna z obsluhy a maminku vysvobodila. Trapná situace a zrychlený tep zanechaly na tváři maminky rudý otisk, a tak se s dcerou raději vytratila.
Děti, nezatížené předsudky a trapasy, se z nečekané překážky poučily. Rychle si z molitanů vyrobily vlastní „záchranné průlezy“ a s nadšením zdolávaly novou výzvu. V jejich očích se nešťastná příhoda proměnila v zábavnou lekci kreativity a spolupráce.
A co se týče nás dospělých? Možná bychom se od dětí měli učit. Místo studu a nečinnosti bychom měli s odvahou a humorem čelit nečekaným výzvám. A kdo ví, možná se i z trapné situace nakonec vyklube zábavná lekce pro všechny.
