Článek
Než se ale budeme věnovat aktuálnímu nálezu, na chvíli se zastavme u titulní fotografie, na které jsem zachytil jiný zajímavý fragment klínopisného textu.
Ta malá věcička se nazývá Jerusalem 1. Jedná se o nejstarší písemnou památku z Jeruzaléma. Text je bohužel příliš fragmentární na to, abychom pochopili, o čem se píše. Odborníci usuzují, že pochází přímo z Jeruzaléma a je sepsán ve 14. stol. př. n. l. v akkadštině. Tento jazyk byl po dlouhá staletí lingua franca Blízkého východu, než byl cca v 8. století př. n. l. postupně vytlačen aramejštinou.
V téže době a týmž jazykem byl napsán slavný soubor klínopisných hliněných tabulek nazvaný dle místa nálezu v Egyptě El amarnské dopisy. Kromě diplomatické korespondence jsou v něm obsaženy i dopisy, ve kterých „králové“ - vazalové z Levanty prosí faraona o vojenskou pomoc při ohrožení neznámými nepřáteli. Mezi nimi nacházíme i tabulky posílané z Jeruzaléma.
Takže fragment Jerusalem 1 lze s velkou nadsázkou považovat za nový El-amarnský dopis, který nechal připravit jeruzalémský král Abdi-Heba, ale k jeho odeslání faraonovi Amenhotepovi III. nebo IV. již nedošlo. A jak víme z ostatních El-amarnských dopisů, i kdyby toto psaní do Egypta dorazilo, pomoci by se Jeruzalém nejspíš nedočkal. Hovoříme o době počínajících velkých geopolitických změn v této oblasti, včetně významného oslabení moci Egypta. A jsme také v době, kdy mimobiblické prameny nevědí nic o Hebrejích nebo Izraelitech.
Ještě doplňme, že nález zlomku Jerusalem 1 z roku 2009 patří týmu předčasně zesnulé významné izraelské archeoložky Eliat Mazar. Nález pochází z vykopávek na Ofelu, ale zlomek byl rozpoznán až při mokrém prosévání vykopané zeminy.
Archeoložka Mazar měla při vykopávkách v Jeruzalémě mimořádné štěstí na různé raritní nálezy. Z těch s textem považuji za nejvýznamnější nález buly krále Chizkijáše, syna Achazova. U jiného zajímavého nálezu buly z téže doby se jménem Izaiáše se ale její přiřazení stejnojmenému biblickému proroku netěší odborné shodě.
Informační tabule k exponátu Jerusalem 1 - moje foto z výstavních prostor Davidsonova centra 1. 3. 2012 .
A nyní konečně k aktuálnímu nálezu asyrského klínopisného textu v Jeruzalémě z přelomu 8. a 7. stol. př. n l. Posouváme se tedy v čase o několik století dopředu z mladší doby bronzové do doby železné, kdy světovou mocností již není Egypt, nýbrž Novoasyrská říše s vládci Sancheríbem, Asarhaddonem a Aššurbanipalem.
S ohledem na biblické realie je v roce 722 př. n. l. rozdrceno severní Izraelské království (2Král 17). Malé jižní Judské království s hlavním městem Jeruzalémem a králi Chizkijášem a Manašem je asyrským vazalem. Král Chizkijáš je sice v Bibli líčen veskrze pozitivně. Ale jeho vzpoura proti Asýrii (viz poznámka v 2Král 18:7) málem vedla Judské království k podobné katastrofě, která před tím postihla království Izraelské.
Když nahlédneme do monografie Filipa Čapka Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele, tak zjistíme, že hmotná kultura, Bible a mimobiblické texty týkající se tohoto období nejsou zdaleka v ideální shodě. Ale tuto poznámku nebudu pro přehlednost našeho článku dál rozvíjet.
Přestože asi 2,5 cm objekt obsahuje pouze 20 klínopisných znaků, asyrologové z něj vyčetli, že akkadský text požaduje splacení závazku k 1. dni měsíce avu. V opačném případě adresát ponese vážné následky. Toto velmi dobře zapadá do situace, kterou jsme zmínili výše.
Zajímavé je též to, že hliněná destička s textem je nejspíš bula, která shrnuje a pečetí vlastní text dopisu, jenž byl napsán nejspíš na papyru. Ve zlomku destičky je patrná prohlubeň pro převazující šňůru. Tento způsob korespondence je pro Asýrii podle asyrologů typický. Petrografická analýza potvrzuje jako místo původu materiálu destičky v blízkosti řeky Tigris. Podobně jako jiné drobné archeologické nálezy byl i tento nápis odhalen při mokrém prosévání zeminy z místa vykopávek. Místem nálezu byl Jeruzalémský (nebo též Davidsonův) archeologický park v blízkosti Západní zdi (známé též jako "Zeď nářků").
Nápis byl nalezen v Davidsonově archeologickém parku blízko Západní zdi. Moje foto 1. 3. 2012.
Na závěr přikládám jednu větu z výše uvedené monografie Filipa Čapka (Vyšehrad 2018). Na str. 172 se píše: „Známý citát o uvěznění Chizkijáše ‚jako ptáka v kleci‘ z Rassamova válečku je poetickým zachycením efektivní a nekompromisní asyrské mocenské politiky na jihu.“ A poslední významný nález asyrského nápisu v Jeruzalémě toto tvrzení jen potvrzuje.
