Článek
Oba totalitní režimy na našem území v 20. století řešili „židovskou otázku“. Oba posílali na smrt (byť v různé míře) příslušníky židovského národa. A oba v letech 1938 až 1989 přímo či nepřímo způsobily zánik 150 synagog z celkových 350. A oba se chovali barbarsky k všemu, co židovské svatostánky schraňovali, včetně toho, co bylo pro věřící Židy nejcennější - svitky Tóry.
Tyto na pergamenu v hebrejštině ručně psané texty biblických pěti knih Mojžíšových, jak je známe z křesťanského Starého zákona, byly nejprve za nacistické okupace shromážděny v počtu cca 1800 z celých Čech a Moravy do pražské Michelské synagogy …
Michelská synagoga, U michelského mlýna 124/27, Praha 4 - dnes kostel Církve československé husitské
... a komunistickým režimem pak následně ve velké většině prodány do Velké Británie. V 60. letech 20. století odcestovalo 1564 Tór ze zcela nevyhovujících prostor maličké Michelské synagogy, nacházející se v záplavové zóně potoka Botiče, do synagogy Westminsterské. Tam naštěstí díky péči Memorial Scroll Trust byly mnohé svitky opraveny a následně rozpučovány do židovských kongregací po celém světě, po roce 1989 i u nás.
Ale toto vše nebyl důvod, proč jsem spěchal výstavu Příběh českých svitků navštívit.
Z okna svého panelákového bytu na jihovýchodním okraji prahy dohlédnu až do sousední městské části Praha - Uříněves. Tato od roku 1974 periferie Prahy má překvapivě výraznou židovskou stopu. Kromě krásného židovského hřbitova …
Židovský hřbitov v Praze - Uhříněvsi
... se zachovala i synagoga, která však dnes slouží ke komerčním účelům.
Synagoga v ulici Přátelství 79/83, Praha 22 - Uhříněves
Že se jedná o bývalou synagogu nám napoví pamětní desky obětem šoa umístěné v levém zazděném okně směrem do ulice Přátelství. Mě osobně nejvíc zajímá biblický citát na vrchní půlkruhové desce. Jedná se o předposlední, 21. verš 5. kapitoly knihy Pláč Jeremiášův (hebrejsky se kniha nazývá dle prvního slova knihy "Ejcha")
„Vrať nás, Věčný, k sobě a my se vrátíme, obnov naše dny jako za starodávna.“…
Pamětní deska na Uhříněveské synagoze
Připomenu jen pro dokreslení, že následný, poslední verš této knihy (Pláč 5,22) sugestivně křičí k Bohu:
„Nebo jsi nás úplně zavrhl? Rozlítil ses na nás převelice.“
Uhříněveská synagoga měla samozřejmě svou Tóru, která se přes Michelskou synagogu dostala do té londýnské Westminsterské. Bohužel se na ní podepsaly historické události a čas tak, že již nešla opravit pro liturgické použití. Byla ale zapůjčena organizací Memorial Scroll Trust jako artefakt, který vhodně doplňuje putovní výstavu Příběh českých svitků.
Výstava Příběh českých svitků v Poslanecké sněmovně, listopad 2024
Svitek číslo MST # 41 byl rozvinut na Druhé knize Mojžíšově, zvané Exodus (hebrejsky Šemot).
Tóra z Prahy - Uhříněvsi
Při bližším pohledu je možno číst text Desatera (Ex 20,2n), začátek je vyznačen na fotografii modrou šipkou.
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.“
„Anochi Adonaj Elohecha ašer hoceticha meerec micraim mibejt avadim.“
Tóra z Prahy - Uhříněvsi - detail
Naše putování za uhříněveskou Tórou navrhuji zakončit nedaleko od synagogy vv uhříněveském farním kostele Všech svatých. Jeho věž se zelenou bání pozoruji z balkonu svého panelákového bytu. Na samém vrcholu hlavního oltáře kostela na nás shlíží hebrejsky psané Boží jméno, které do češtiny zpravidla převádíme jako Hospodin.
Tetragram v kostele Všech svatých, ulice Přátelství, Praha - Uhříněves
Čtyři písmena JHVH bývají souhrně označována jako „tetragram“.
A ten mně přenáší na jiné místo v centru Prahy, kde stojí Jeruzalémská či Jubilejní synagoga. Nad jejím vchodem čteme memento znějící přes celé 20. století až k nám, biblický verš z proroka Malacheáše 2,10. K hebrejskému textu byl po pádu totality navrácen i text český a německý.
NEMÁME-LI VŠICHNI JEDNOHO OTCE?
ZDAŽ NÁS NESTVOŘIL JEDEN BŮH?
Jeruzalémská/Jubilejní synagoga, Jeruzalémská 1310/7, Praha 1 - Nové Město
