Článek
Historička Táňa Klementová zmapovala neznámou a nikdy nepublikovanou historii osmi konkrétních budov v Brně. „Domy kupoval, tedy vlastně arizoval, Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu. To byl nacistický úřad, který vynucenou koupí v Brně získal 715 domů. Vlastně je ukradl. Na každý dům sice existovala kupní smlouva s cenovým odhadem, která se i zaplatila, jenže v té chvíli už neměli židovští majitelé přístup k účtům v bance,“ vysvětlila princip krádeží historička. A tak vlastníci neviděli z takového „prodeje“ jedinou korunu.
Nacisté zabavili, Češi nevrátili
Tragédii přeživších umocnil poválečný režim. Brno si totiž po osvobození většinu ze zabraných domů nechalo. Majitele zpět nepustilo a jejich majetek město desetiletí se ziskem bez skrupulí pronajímalo. A Brňané dnes stovky těchto domů míjejí, aniž by měli sebemenší tušení, jak pohnutá je jejich historie.
Na mapě Brna je 715 modrých teček. Každá ukazuje dům, který za II. světové války patřil židovským majitelům. Nacisté je zabavili, Češi po válce nevrátili.
Zvěrstvo na druhou
Zabavené domy nacisté používali nebo pronajímali. Z těchto zisků financovali kromě jiného svozy židů do koncentráků. V něm umřela i matka Edity Löwy Anna a její tatínek Emil. Editin i Annin portrét jsou součástí výstavy a vztahují se k dvojici arizovaných domů v Botanické ulici. Annin obraz do brněnského muzea přivezla z USA její vnučka Anna Altmanová.
Dům, kdy bydlí děti jiných dětí
Bytové domy v Botanické 52 a 54 si nechali postavit v roce 1937 manželé Anna a Emil Löwyovi, jako investici pro své děti Stefana a Edith. Sami bydleli ve Znojmě. Emil tam řídil mlýn, Anna pocházela z rodiny pivovarníků Wotzilkových. Válku na rozdíl od svých dětí nepřežili. Nepomohlo ani, že se přejmenovali z Löwy na Laner. Jejich jména najdeme v transportních seznamech do lodžského ghetta. Bytové domy slouží dodnes svému účelu, jen dětem jiných dětí než původních majitelů.
Marná tatínkova snaha vyměnit dům za maminku
Edith Löwy, dcera zavražděných rodičů ve svých pamětech vzpomíná: „Někdy v zimě 1941 byli moje rodiče povoláni do sběrného tábora v Praze. Táta se tam ještě naposledy pokusil přes kamaráda, inženýra, co postavil naše domy v Brně, vyměnit to, co ještě věřil, že vlastní, za mámino propuštění. Neúspěšně. Zemřel v přeplněném vlaku během cesty do neznáma.“
Úřady: Zlikvidovat a vyhladit
Likvidace židovského majetku se opírala v Protektorátu o dvě ustanovení. Nařízení říšského protektora z června 1939, jímž bylo židovským majitelům zakázáno volně disponovat s jejich majetkem. V březnu 1940 byl pro zajištění židovského majetku zřízen Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu. Podléhal klíčovému nacistickému úřadu Ústředně pro židovské vystěhovalectví. Brněnskou úřadovnu vedl po celou dobu dr. Walter Wedel, sídlila v Havlíčkově 11, 15 a v Mlýnské 27.
Kdy, kde, za kolik?
Výstavu lze navštívit až do 28. března 2024 v Malém Mehrinu v Brně ve Vídeňské ulici 14, naproti Nemocnice Milosrdných bratří.
Otevřeno je: pondělí 14.00 – 18.00, úterý a středa 9.00 – 13.00, čtvrtek 14.00 – 18.00 a neděle 9.00 – 13.00. Vstupné je dobrovolné.
