Článek
Hollywoodský kasovní trhák Oppenheimer nedávno vnímavějším Čechům nenápadně přiblížil jednu z největších postav světové vědy v historii. U nás neprávem naprosto zapomenutého génia, Kurta Gödela (+71), rodáka z Brna.
Samotářský hubeňuor s kulatými brejličkami, kterému doma přezdívali „Pan Proč“, přitom udělal úchvatnou světovou kariéru. Při předávání Einsteinovy ceny v roce 1951 jej nadšeně aplaudující kolegové vědci označili „největším světovým logikem všech dob po Aristotelovi“. Gödel totiž zásadně prohloubil spojení logiky se základy matematiky. Byl světovou extratřídou a prvořadým vědeckým esem.
Dnešní „ajťáci“ o křehkém podivínovi s uznáním mluví jako o otci programovacího jazyka. „Pro obor má obdobný význam jako Mendelovy zákony pro genetiku,“ shodují se vědci z celého světa.
Kurt Gödel se narodil v roce 1906 Brně. Jeho světová kariéra vyvrcholila v americkém Princetonu po boku jeho přítele Alberta Einsteina. Na dílo geniálního fyzika navázal a objevil například, že Einsteinovy rovnice obecné relativity připouštějí možnost cestovat časovými smyčkami do minulosti.
Na křehkého vědce měl drtivý dopad nacismus
„Stromy jsou nejvíce inspirujícími strukturami,“ pronáší zhruba v polovině filmu herec James Urbaniak, který Gödela hraje. V jeho postavě ztělesňuje ničivý dopad nacistů na intelektuály. Einstein totiž ve scéně seznamuje Oppenheimera s Gödelem a při procházce lesem mu pak říká: „Kurt se bojí otravy jídlem nacisty, a tak téměř nejí…“
V době smrti vážil génius 29 kg
Ve filmu Oppenheimer už ale nezazní, že právě paranoidní strach z otravy nacisty stála Gödela ve skutečnosti život. Měl totiž obsedantní strach z jedů a jedl jen pokrmy uvařené milovanou ženou Adélou. V roce 1977 ale musela jeho paní strávit 6 měsíců v nemocnici. Gödel tím pádem nechtěl jíst – a tak vyhladověl. Doslova. Když 14. ledna 1978 v Princetonské nemocnici zemřel, vážil 29 kg.
Kdo vlastně byl Kurt Gödel?
Syn zámožného spolumajitele textilky v Brně navštěvoval evangelickou základní školu. Rodina mluvila německy a on sám se vydal v roce 1924 do Vídně, aby studoval fyziku. Byl nesmírně nadaný a dostal se až do Princetonu. Přednášel v New Yorku a Washingtonu a sblížil se s Einsteinem, který jej opravdu považoval za blízkého přítele.
Slavné Věty o neúplnosti
Jeho dvě slavné Věty o neúplnosti z roku 1931 odpovídají na otázky spojené s mezemi mechanických procesů, bezespornosti matematických teorií a vztahu mezi pravdou a jejich důkazem. Jeho dalším zásadním přínosem jsou práce týkající se podstaty nekonečna v matematice a času ve fyzice. Ve filosofii se jeho dílo týká hlavně podstaty paradoxů a pojmů sebereflexe.
Pionýr matematické logiky a programování
Gödel vyvrátil vizi matematiků 19. a 20. století, že lze popsat všechny fyzikální jevy pomocí takzvaných axiomů. „Nelze vytvořit jednoduchý jazyk, který bezkonfliktně a komplexně popíše všechny matematické vztahy či objekty,“ tvrdil. Zároveň Gödel položil základy programovacích jazyků, protože svým zamyšlením nad převedením jazyků do čísel ukázal směr, jak kódovat data prostřednictvím přirozených čísel.
Brněnská stopa zapomenutého génia
Kurt Gödel žil v centru Brna do svých 23 let, nejprve v nárožním domě dnešní Husovy a Pekařské ulice, pak v honosné rodinné vile na úbočí Špilberku, v Pellicove ulici 8.
Dům, kde se 28. dubna 1906 narodil jako druhé dítě Marianny a Rudolfa Gödelových, stojí v Brně v dnešní Pekařské ulici 3/5.
A právě spojnici mezi Husovou a Pekařskou ulicí, která probíhá nad parkem Studánka a přimyká se k zadní straně Kurtova rodného domu, nechalo Brno pojmenovat Ulička Kurta Gödela. Jeho rodina bydlela v bytě ve 2. patře.
