Článek
Někdo sbírá poštovní známky, jiný pěstuje orchideje. Já sbírám vraky. Oficiálně tomu říkám „rodinný vozový park“, ale sousedé tomu pracovně přezdívají „muzeum metalurgického zoufalství“. Život na venkově vyžaduje mobilitu, a protože nemám v garáži tři zbrusu nová auta, stal se ze mě nedobrovolný doktor od šmíru.
Moje ordinace je otevřená 24/7, pacienty přijímám zásadně na laně a mou nejpoužívanější lékařskou pomůckou je tažná tyč a léky na vysoký tlak. Seznamte se s mou klientelou.
Škoda Octavia 1.6 LPG: Magnet na příkopy
Tohle auto mělo být za odměnu. Nízké náklady, klídek, pohoda. Jenže pak ji dostal syn a začal s ní hrát „příkopový bowling“.
- Týden 1: Syn dostal řidičák.
- Týden 3: Auto zaparkované čelně v hlubokém příkopu.
- Týden 6: Auto opraveno.
- Týden 9: Čelní srážka se srnou.
Kdyby existovala věrnostní kartička na klempířské práce, už dávno létám první třídou na Bahamy. Moje cévka tehdy poprvé naznačila, že tohle nebude klidné stáří.
Škoda Octavia 1.8 TSI: Vražda v přímém přenosu
Říkáme jí „Vražda“. Je to jediné auto, které v servisu tráví víc času než na silnici, takže ani nestihlo zreznout – na vzduchu prostě nepobude dost dlouho. Investice? Koupíte za 70, vrazíte do toho 80 a výsledkem je, že to jede na tři válce.
Zlatý hřeb sezóny: Odtah z dálnice u Prahy v noci, v mrazu a chumelenici. Půjčil jsem si od souseda zánovního Forda Rangera s šestimetrovým podvalem. Soused se smál, já se potil. Po 30 kilometrech rána, syčení a Ranger za milion spadl do nouzáku.
Pravidlo vrakoviště:Když se snažíte zachránit vrak jiným autem, ten vrak nakazí i to zdravé auto čistou nenávistí k pohybu.
Italští a Korejští prcci: Terapie a adrenalin
Abychom mohli provozovat „Vraždu“, museli jsme pořídit Fiat Seicento 1.1. Je to v podstatě záložní generátor na kolečkách. Díly jsou tak levné, že když měním svíčky, připadám si, jako bych nakupoval v hračkářství.
Pak je tu Kia Picanto (tzv. Modrásek). Nejspolehlivější člen rodiny. Na dálnici sice máte pocit, že vám píst podá ruku skrz palubní desku, ale kolem komína je to král. Jen nesmíte mít víc než tři přátele, nebo musí jeden běžet vedle.
Ford Galaxy: Ledové království
Auto mojí bejvalky. Je velké, nudné a v zimě zásadně nebrzdí (tedy brzdí pořád, protože zamrzne ručka). Experti mi věštili repasi turba za deset tisíc. Já tam vrazil ventil z vrakáče za dvě stovky a hliníkový prášek do chladiče. Auto drží pohromadě silou vůle a mou tvrdohlavostí. Na tachometr nekoukám – ručička stejně leží, jako by byla v bezvědomí.
Fiat Ducato 1987: Nesmrtelný dědek
Můj absolutní favorit. Obytný veterán bez turba, který přežije i nukleární zimu. Je to jediné auto, které dokáže odtáhnout i to mrtvé Galaxy. Tuning? Soláry na střeše. Cíl? Balaton. Je to sice cesta na tři dny, ale aspoň v něm můžete rovnou bydlet, když se to cestou rozsype.
Závěrečná diagnóza
Být „doktorem od šmíru“ přináší mnohé výhody:
- Zručnost: Umím vyměnit spojku i v rukavicích a poslepu.
- Slovní zásoba: Moje sbírka nadávek by vydala na třísvazkový slovník.
- Adrenalin: Nikdy nevíte, jestli dojedete do práce, nebo skončíte na kafi u odtahovky.
Sice nemám na tři nová auta, ale mám život plný dobrodružství, černých nehtů a pravidelných dávek léků na tlak. A o tom to je – protože každý vrak má svůj příběh. Jen škoda, že ty příběhy většinou začínají slovy: „Tati, ono to zase nejede…“
Pobavil vás tento exkurz do mé garáže? Pokud chcete, můžu vám pomoci sestavit seznam nářadí, které by v takové „pohotovostní sadě doktora od šmíru“ rozhodně nemělo chybět!
