Článek
Projíždíme Prachaticemi a auto necháváme na našem osvědčeném místě nedaleko hráze. Byli jsme tu už před několika lety, kdy naše kroky vedly k jednomu velitelskému stanovišti — i o tom vám časem něco napíši. Tentokrát nás ale nemile překvapilo, že bylo téměř nemožné najít volné místo na zaparkování. Nakonec se nám to naštěstí podařilo. Bereme batohy a vyrážíme k první oficiálně vyschlé přehradě.
Zde by normálně mělo být přehradní jezero
Projdeme louku a brzy se ocitáme na kraji srázu. K hladině vody chybí docela slušná výška. Ještě výmluvnější je však pohled doprava: místo vodní plochy se tam prostírá zelená louka, skrz kterou si řeka prořízla nové koryto. Pod námi proudí davy lidí a další neustále přicházejí, hledáme proto schůdnou cestu dolů, abychom si vše prohlédli zblízka.
Příjemná louka? Kdepak, dno přehrady
Sestup byl sice trochu krkolomný, ale dalo se to zvládnout. Rozhlížím se po prostoru, který ještě nedávno tvořil dno vodní nádrže. Přede mnou teče Blanice, podél níž se procházejí lidé a rovněž nevěřícně pozorují současný stav. Řeka v tomto sevřeném prostoru krásně meandruje a vytváří dokonce drobný vodopád. Užasle tu scenérii pozoruji. Vtom na mě zavolá kamarád a ukazuje na okolní skály, na kterých je zřetelně patrná obvyklá výška hladiny. Udává se, že chybí sedm výškových metrů. Zde na místě mi to přijde spíše na čtyři, zásadním problémem je však samotná plocha — vzdálenost mezi břehy odhaduji přibližně na 300 metrů, což je obrovský rozsah.
Řeka si vytvořila svoje koryto, a mnohde působí velmi krásně
Stoupám si přímo k toku Blanice. Pod nohama mi proudí řeka, v dáli vidím zbytky jezera, které by se však mělo rozprostírat i přesně tam, kde právě stojím. Stav vody na Husinci je opravdu vážný. Minimální výška hladiny pro stálé nadržení činí 515,33 m n. m. Ke dni psaní tohoto článku (11. listopadu 2026) dosahuje hladina pouhých 515,34 m n. m., tedy jediný centimetr nad minimální provozní hranicí.
Na skalách je vidět kam až sahá za normálních okolností voda
Pohled na meandrující řeku je sice vizuálně nádherný, ale za jakou cenu?
Vracíme se zpět k autu. Když vystoupáme na plošinu nad přehradou, nedá mi to a ještě naposledy se ohlédnu. Vlevo se třpytí vodní hladina, vpravo se skrz zelenou louku vine drobná říčka. Je to krásná podívaná… nebo spíše varující memento?
