Článek
Dovolím si reagovat na kritiku p. Adély Hofmanové o škodlivosti pořadu Ožralá Praha v ČT.
Je fakt, že pořad nevyniká nějakou zvláštní myšlenkou nebo zvlášť originálním pojetím a že prakticky postupuje stejně jako Příběhy českých hospod, t.j. návštěva krčmy průvodcem pořadu, pak pár mluvících štamgastů či majitelů a postup do další nálevny.
Ale rozčilovat se nad tím, jak pořad kazí naše zdraví a vybízí nás k neúměrné konzumaci alkoholu, je poněkud přehnané a řekl bych až hysterické. Silně pochybuji o tom, že by autorku a jí podobné zásadové osoby tento pořad nasměroval do (dnes již zaplaťpánbu nezakouřených) knajp. Autorka je pravděpodobně mladší ročník a těžko pochopí, že hospoda byla za totáče jedním z mála svobodných fór, kde se člověk nebál ventilovat svoje názory v partě kamarádů. Dále chápu hospodskou pivní kulturu jako převážně veskrze pánskou záležitost, kde si muži mohou vylít hořkost ze svých trablů v manželském soužití, kde se můžou vykecat z věcí, které jejich manželky vůbec nezajímají a kde se v neposlední řadě setkají s pochopením a zájmem o své názory ve stejně smýšlejícím prostředí.
Kdyby byla autorka zkušenější a životem více protřelá, věděla by, že toto mužské odreagování působí blahodárně i na pohodu rodinného života. Samozřejmě nemyslím situace, kdy ožralý tatík přichází každý den o půlnoci, zbije děti a rozmlátí nábytek. To je extrém a dovolím si tvrdit, že většina nás, mužů, taková není. Sejít se nad pár orosenými pivky s kamarády jednou týdně rozhodně není žádný hřích.
Bohužel ne každá putyka má také svoje kouzlo, svého genia loci. Prostředí, hospodský, dobře ošetřené nepředražené pivo a v neposlední řadě společnost, která se tam schází, to vše tvoří neopakovatelnou atmosféru, o které je chvályhodné se zmínit. Vím, že to může vypadat jako reklama, ale proč nevyzdvihnout někoho, kdo si to zaslouží?
A teď se vrátím k meritu věci. Má se pořad o hospodách vysílat ve veřejnoprávní televizi? Ano! Protože ČT má svojí tvorbou ukazovat skutečný stav společnosti a profilovat i její specifika, i když se někomu nemusejí zamlouvat. Vždyť se autorka nemusí na daný pořad dívat, tak jako já se nebudu koukat, až bude pořad o pletení nebo vaření, a přesto nežádám, aby byly tyto pořady zrušeny.
Závěrem bych rád podotkl, že mi je sedmdesát, hospody navštěvuji od svých osmnácti let, mám spořádanou rodinu a v práci jsem rozhodně nebyl žádným nýmandem.
