Článek
Předem bych chtěl upozornit, že jsem starší muž, žádný velký milovník tance. Na parketu, když už jsem byl okolnostmi donucen, jsem se vždy pohyboval jako dřevo a v tanečních jsem propadl. Přesto jsem vcelku rád každý týden v sobotu usedal k televizní obrazovce, abych se podíval na pořad StarDance. S úžasem jsem sledoval soutěžní dvojice týden po týdnu se lepšící a některé výkony hodné profesionálů. Přesto mi jedna věc pokazila závěrečný dojem. A touto věcí se stalo hodnocení porotkyně Tatiany Drexler.
Tato neobyčejně distingovaná žena s velkým charismatem se v posledním soutěžním večeru bohužel přestala úplně ovládat a přiznala se k až nekritickému obdivu k tanečníku Oskaru Hesovi. Je nabíledni, že tento mladý herec byl opravdu ze všech nejlepší, ale takováto adorace jeho osoby nesvědčí o nezaujatosti porotkyně. Uvedl bych to na příkladu posouzení tanečního vystoupení Lucie Vondráčkové. Po jejím druhém tanci na píseň Ivety Bartošové, který byl z mého laického pohledu jejím nejkrásnějším vystoupením v celém pořadu a po němž sama Tatiana Drexler prohlásila, že si ho bude pamatovat do smrti, dala tato porotkyně „pouze devítku“. Vím, že to je vysoká známka, ale v kontextu celého večera to vyznělo jako mínus. Samozřejmě toto hodnocení by neovlivnilo celkový průběh a znova opakuji, že Oskar Hes si vítězství zcela po zásluze vytančil.
Takže, abych to nějak shrnul. Chápu, že mohou vzniknout v průběhu soutěže různé vztahy. V případě Tatiany k Oskarovi bych tento přirovnal k lásce babičky k milovanému vnukovi. Slovo babička nepoužívám v žádném případě pejorativně, Tatiana Drexler je krásná žena v nejlepších létech, ale pouze jako vysvětlení druhu náklonnosti. A proti citům by měl být každý porotce, pokud chce zachovat objektivitu, zcela imunní. Když už není schopen své emoce ovládat a přesto by rád zůstal v paměti jako nestranný soudce, neměl by své preference dát tak okatě najevo, jako se to bohužel v tomto případě stalo.
