Článek
Vážený pan JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Ministr spravedlnosti České republiky
posta@msp.justice.cz
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
V Praze 22. 8. 2022
Vážený pane ministře,
je potěšující, že svou funkci zvládáte tak brilantně, že se můžete na pět hodin neplánovaně zdržet v restauraci. Většina politiků v exekutivních funkcích musí se svým časem zacházet dramaticky úsporněji. Jste opravdu prvním politikem, který má dost volného času, který neřeší dilema, že by měl trávit více času se svými blízkými. Přijměte skutečný obdiv.
Je jasné, že ve své funkci ministra zachováváte nezaujatý postoj „padni komu padni“. Proto se na Vás obracím s podnětem. Nejsem na rozdíl od Vás právník, takže berte tento dopis jako občanský podnět, a pokud byste zjistil, že je tento podnět závažný, jistě jako právník podáte trestní oznámení.
Podle zpráv v médiích jistý pan Martin Nejedlý, který nikdy v žádné funkci nepracoval jako státní zaměstnanec, odcestoval 25. 11. 2020 do Moskvy. Ministerstvo zahraničí ani vláda neměly předem žádnou informaci, že se taková cesta chystá, natožpak že by byl ve vládě projednán mandát, o čem tam smí pan Nejedlý jednat. Cesta se koná v době trvání nouzového stavu v RF, takže je k ní údajně potřeba zvláštní schválení místopředsedkyní ruské vlády Tatjanou Golikovovou. Ta z nějakého neznámého důvodu briskně schválila soukromou cestu obyčejného českého občana do Ruska.
Neexistují věrohodné informace o tom, s kým tam Nejedlý jednal a o čem. U žádného z jednání nebyl žádný český diplomat. Fiktivní zápis pořídil o týden později Rudolf Jindrák, který u jednání nebyl a o cestě ani předem nevěděl, ačkoli je naprosto nestandardním způsobem na základě usnesení vlády odpovědný za bilaterální vztahy s Ruskem. Jak může zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky pořizovat zápis o soukromé cestě prostého občana do zahraničí?
V tomto fiktivním zápisu se například dočteme: „prezidentská úroveň (snad ještě vedle ministerstva průmyslu a obchodu) je posledním funkčním oficiálním komunikačním kanálem“ mezi Ruskem a Českou republikou (tehdy Karel Havlíček). V zápisu se také uvádí, že Nejedlý přijel tlumočit pozvání pro Putina do Prahy. Podle zápisu „ruská strana si pozvání váží a bude s ním dále pracovat“. Nejedlý také údajně jednal i o nějaké obchodní spolupráci. Jak může obyčejný občan sjednávat bez vědomí vlády návštěvu prezidenta v jiné zemi?
Ve stejné době probíhají jednání o dostavbě Dukovan. A v téže době si Miloš Zeman vyžádal od BIS údaje o všech agentech ruských tajných služeb, o kterých BIS ví, a detaily o tom, co víme o jejich činnosti. Ponechme stranou spekulace, že už v té době možná u někoho existovalo nějaké tušení týkající se příčin výbuchu ve Vrběticích, přesto není vyloučeno, že i toto mohlo být předmětem jednání.
Pan Nejedlý ovšem nemá žádnou funkci ve veřejné sféře. Podle sdělení Oblastního inspektorátu pro hlavní město Prahu ze dne 4. 10. 2021 pan „Martin Nejedlý neměl ke KPR pracovněprávní ani jiný právní vztah, že tato panu Nejedlému nehradí mzdu, plat, odměny a neposkytuje mu ani jinou úplatu.“
Oblastní inspektorát úsměvným způsobem dovozuje, že se nejedná o nelegální práci podle § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti. Klíčový pojem „závislá práce“ vykládá s odvoláním na § 2 odst. 1 zákoníku práce: „Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“ Pak by ovšem mnohaletá spolupráce pana Nejedlého mohla být vykládána opačně: pan Nejedlý byl nadřízeným Miloše Zemana a byl možná placen někým jiným.
Oblastní inspektorát se dále odvolává na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6Ads46/2013-35 ze dne 13.2.2014, podle kterého se nemá zaměňovat pojem závislá práce s „upřímnou mezilidskou výpomocí, ať již v podobě úsluhy blízkému člověku či nezištné laskavosti“.To by znamenalo, že pan Nejedlý musí být nesmírně laskavý člověk, když mnoho let poskytoval takovou výpomoc.
Oblastní inspektorát rozebírá podrobnosti: „Zaměstnanec vykonává práci podle zaměstnavatelových pokynů – jestliže by plnil zadání samostatně a druhá strana by nebyla oprávněna mu průběžně zadávat jednotlivé úkoly a kontrolovat plnění“, pak by se nejednalo o závislou práci. Další otázkou, kterou Oblastní inspektorát řešil, je to, zda zaměstnanec jedná jménem zaměstnavatele. To je pochopitelné. Takže aby bylo jasné, že pan Nejedlý nebyl v postavení člověka vykonávajícího „závislou práci“, nesmí nastat situace, že by jednal jménem zaměstnavatele. Oba argumenty mají rovněž úsměvné vysvětlení, že vztah byl přesně opačný, že skutečným nadřízeným byl pan Nejedlý.
Ze sdělení Oblastního inspektorátu také vyplývá, že zmíněnou cestu do Moskvy Hrad neplatil, že tedy šlo o ryze soukromou cestu. Pokud by se totiž jednalo o služební vyslání na zahraniční cestu, musí zaměstnavatel podle platných předpisů poskytnout zaměstnanci diety na celý pobyt, musí uhradit cestovné a ubytování. Pokud se tedy nejednalo o služební cestu, pak nemohl Martin Nejedlý jednat jménem prezidenta republiky.
Neexistuje ani žádné pověření od prezidenta Zemana k takové cestě. Hrad tvrdí, že pověření bylo jen ústní. Nejedlý je sice na internetu KPR uveden na seznamu poradců, což ale nemá žádnou ani právní, ani politickou váhu. KPR explicitně vyloučila existenci jakékoli smlouvy.
Taková cesta, pokud při ní pan Nejedlý jednal jménem prezidenta, se naprosto vymkla parlamentní kontrole. To je ale základná ústavní princip naší demokracie – všechno, co vykonává výkonná moc, musí být pod pravomocnou kontrolou Parlamentu. Je to tedy porušení základních principů české ústavnosti ve věci nejvyšší státní důležitosti – je narušena ústavní rovnováha moci.
Prezident sice podle čl. 63 odst. 1 Ústavy zastupuje stát navenek, avšak podle odstavce 3) k tomu potřebuje kontrasignaci předsedy vlády. To se samozřejmě vztahuje i na mandát jednat o vzájemných vztazích. Mandát k jednání o vzájemných vztazích by musel být předem schválen vládou. Proto bez mandátu vlády nemůže prezident nikoho pověřit zastupováním státu navenek. Ostatně potvrzuje to případ pana Jindráka, který převzal kompetence ministerstva zahraničí na základě usnesení vlády.
Nejedlý o své cestě v médiích před odletem prohlásil: „Jako poradce prezidenta republiky mám mandát jednat se svým protějškem o budoucích vztazích a vzájemných návštěvách. Jedná se o prezidentskou agendu, včetně přípravy setkání obou prezidentů. Budu jednat s představiteli administrativy prezidenta Ruské federace.“ Prezidentská agenda, časový program prezidenta a plánování jeho programu do budoucna, patří v každé zemi k utajovaným skutečnostem. Předčasné vyzrazení prezidentské agendy by mohlo ohrozit jak samotné jednání, tak i osoby. V žádném případě se nesmí o takto citlivých skutečnostech dozvědět obyčejný kolemjdoucí občan, natožpak aby o nich bez řádného mandátu a projednání ve vládě kdokoli jednal s kýmkoli v zahraničí jménem republiky a dokonce by takovým jednáním v žádném případě neměla být pověřena osoba bez náležité bezpečnostní prověrky. O cestě prokazatelně nevěděl ani český velvyslanec Vítězslav Pivoňka, bez něhož se podle logicky odůvodnitelných pravidel práce ministerstva zahraničí nesmí jakákoli příprava setkání a jednání uskutečnit. O tom, že svým jednáním ohrožuje ústavní zřízení a bezpečnost České republiky, pan Martin Nejedlý zcela jistě musel vědět přinejmenším z médií. Jde tedy naprosto jisté, že šlo o úmyslné jednání. Musel si být vědom, že když nebyl vyslán na řádnou zahraniční cestu, nesmí ani náznakem jednat jménem prezidenta.
Vzhledem k tomu, že pan Nejedlý nezveřejnil, s kým jednal, o čem jednal, průběh jednání a nepostaral se o to, aby zápis provedl řádný velvyslanec v Moskvě, došlo k poškození ústavního zřízení České republiky. I v médiích kolují domněnky, že mohl poškodit bezpečnostní zájmy či obranyschopnost České republiky.
Z toho důvodu se domnívám, že se tímto jednáním se mohl pan Nejedlý dopustit závažného trestného činu podle § 315 odst. 2 zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, který zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo v takovém úmyslu předstírá, že je pověřenou osobou a vstoupí v jednání o důležité záležitosti České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci.“
Samozřejmě mám jako občan pouze informace dostupné z veřejných zdrojů a proto je nutné nechat prošetřit příslušnými orgány, k jakým jednáním došlo, co bylo vyjednáno, kdo cestu platil, jak je možné, že státní zaměstnanec sepisuje zápis z jednání, u kterého nebyl přítomen, případně zda jednání neproběhlo v rámci organizované skupiny (odstavec 3 písm. b) či zda se na něm nepodíleli alespoň částečně jiné osoby.
Vážený pane ministře, nejsem právník, takže Vás chci tímto požádat, abyste správně zformuloval trestní oznámení a abyste jej podal a nechal kauzu prošetřit. Stále doufám ve Vaší nezaujatost, spravedlnost musí přece platit pro všechny stejně, na tom se jistě shodneme. A v době zvýšených bezpečnostních rizik celé Evropy je nutné věnovat pozornost každému případu, který mohl představovat nějaké riziko. I kdyby se ukázalo, že existují doklady, které toto podezření vyvracejí, jistě je důležité, aby věc byla řádně prošetřena a aby byly napraveny chyby ve způsobech práce, aby v budoucnosti nemohla podobná podezření či rizika vzniknout.
Každopádně očekávám Vaší odpověď a vysvětlení, pokud jsem někde nepochopil správně naše právní předpisy.
S pozdravem
Jiří Payne
