Článek
Máme překroucené významy slov. Hlavním politikem, který si přeje válku je přece Putin. Je také jediným politikem, který může mír zařídit.
Nejlepší možností, jak se dostat k míru, je, že Putin stáhne své vojáky z Ukrajiny. Obnoví se její suverenita v mezinárodně uznaných hranicích. Okamžitě nastane mír. To je jednoduchá a levná varianta, ale je krajně nepravděpodobná. Tomu nikdo nevěří. Takže se o tom se nemusíme bavit.
Další možností je Putinský mír. To znamená, že obsadí Ukrajinu, nebo tam nastolí protektorát. I kdyby neobsadil celou Ukrajinu, je jisté, že ve zbytku země budou působit zelení mužíčci a je jasné, co budou v rámci normalizace dělat.
Mimochodem, u nás po Mnichovské smlouvě uzavřené pod taktovkou „chcimírů“ také působili Hitlerovi mužíčci a připravovali protektorát.
V takovém případě odejdou miliony Ukrajinců do Evropy, vědí totiž, co bude následovat, mají své zkušenosti. Je možné, že emigruje najednou deset až dvacet milionů uprchlíků. Zatím jich do EU emigrovalo 6 milionů, počet by se v takovém případě nejméně zdvojnásobil, spíš ztrojnásobil a podstatná část z nich – ti co neumí jiné jazyky - by se usadili u nás. A protože „chcimírové“ jsou zásadně proti jakémukoliv přesídlování uprchlíků, a protože všichni uprchlíci do jednoho by měli okamžitý nárok na poskytnutí politického asylu, museli bychom se o ně postarat.
Máme pak ještě druhou kategorii „chcimírů“, kteří chtějí mír založený na mezinárodním právu.
Putinovská propaganda a jím zkorumpovaní politikové podporují tuto dichotomii, využívají nejasnost a volají po míru v komunistickém pojetí: celou studenou válku komunisté lhali, že chtějí mír, vylepovali zdegenerované holubice míru a rudožluté transparenty o tom, jak spolupráce se Sovětským Svazem na věky věků zaštítí mír. Volání po míru bylo doprovázeno přípravami na vojenskou invazi do demokratických zemí, aby v nich byl také nastolen komunistický řád. Komunistický režim dávno pominul, ale lživá mírová propaganda zůstává stále stejná.
Rozmlžení obsahu pojmů patří tradičně k oblíbeným nástrojům každého diktátora, ostatně pěkně to vystihnul George Orwell v knize 1984. Proto nechceme-li se nechat ohlupovat Putinovskou propagandou, musíme si pojmy vyjasnit.
Napřed si proto vysvětleme, co je opakem „chcimírů“. Není to „chciválek“, ten je jen jeden a je jím Putin. Nikdo jiný si válku nepřeje. Všichni dobře víme, že jeden jediný takový Putin stačí k tomu, aby zavlekl celý svět do války. A „chcimírové“ prvního typu se v případě války okamžitě změní na „válečné kolaboranty“.
Na tomto místě je nutno pochválit NATO, které se velmi diplomaticky snaží zabránit eskalaci, ale zároveň se snaží učinit potřebné kroky, které by mohly Putina od války odstrašit.
Jestliže slovo „mír“ není praktické pro rozlišování „kdo je kdo“, pojďme používat nějakou praktičtější terminologii. Vůbec totiž nejde o mír, jde o spravedlnost. Putinovští „chcimírové“ ve skutečnosti chtějí bezpráví. A proti nim stojí lidé, kteří chtějí spravedlnost.
Pokud uctívači bezpráví tvrdí, že se mají zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, měli bychom si promítnout tuto logiku na podobnou situaci. Pošleme na zásah proti teroristům policisty beze zbraní? Určitě se bude méně střílet. Určitě bude méně mrtvých a raněných – budou to jenom ti policisté.
Pokud vyznavači bezpráví navrhují, aby se zahájila jednání s Putinem, musí vždy poctivě uvést, na kolik procent věří slibům Putina. V tom je totiž zakopaný pes – kdyby se nějakým zázrakem podařilo jakoukoli dohodu vyjednat, kdo by byl garantem takové smlouvy? Putin nevěří Západu tak hluboce, že považoval vstřícné varovní před teroristickým útokem v Moskvě za nepřátelské gesto. Znamená to, že ani boj proti terorismu není společným zájmem Putina a Západu. A existuje na Západě někdo racionálně uvažující, kdo by věřil Putinovi? Největšímu porušovateli smluv a dohod? A není-li důvěra a není-li ani žádný garant, který by Putina donutil dohodu dodržovat, k žádné dohodě nemůže dojít.
Kdyby snad někdo nechtěl uvěřit, že Putin porušuje smlouvy a dohody, stačí najít si smlouvu o přátelství, kterou z nepochopitelných důvodů stále máme s Putinem (Sdělení č. 99/1996 Sb.), pro kterého ale jsme nepřítelem číslo jedna v Evropě. Putin nedodržuje ani jeden odstavec této smlouvy. (Podrobnosti zde https://www.payne.cz/WP15/rusko-neni-nas-pritel-ani-spojenec/) Takoví jsme s Putinem přátelé!
