Článek
Jedna velká a jedna malá helma na motorku, mačeta ze Sumatry, LP průvodce po Indonésii, cibetková káva, dárky a oblečení, ze kterého je poznat, že nepatří žádným glemplům.
Ale těžká rozhodnutí jsme museli dělat až v Medanu.
Takže nejdřív Vás tam musím dovést.
Než jsme přijeli naposledy do Medanu, ještě jsme znovu přejeli Sumatru napříč.
Z přístavu Sibolga, kam jsme přijeli lodí z Niasu, jsme se nejprve zastavili na koupel v přírodních perličkových lázních v Tarotungu. Již jsme tam jednou byli. Jsou autenticky lidové.
A pak si na dva dny našli bydlení na břehu jezera Toba v městečku Balige, v příjemném homestay, kde jsme měli celý dům pro sebe. Obdivovali jsme jeden vodopád.
Koupali jsme se v jezeře, navštívili vesničku s domečky se špičatou střechou a muzeum Bataků, kde je i veliký památník jednoho Bataka, který jako kluk pásl vodní buvoly, ale přes armádu to dotáhl až na ministra. Artefakty, jako socha buvola, o kterého jako kluk pečoval, jemu podobné figuríny v jeho uniformách, vybavení jeho kanceláře, tank na kterým jezdil… byli dojemnou zprávou o nás lidech a naší potřebě zanechat po sobě otisk, vzpomínku.
Pak jsme za deště projeli čajové plantáže mezi jezerem Toba a Pematang Siantarem a přespali ve městě.
Potom, během poslední pořádné jízdy na Cédéčku, jsme byli v Medanu.
Expedice, tak jak je máme rádi, někdy po nás žádají těžká rozhodnutí. Ani tato nebyla výjimkou. Posuďte sami.
Mám nohu velikosti 46, a tak i když jsem zažíval rozklad sandálů přímo na mé noze (se vším co k rozkladným procesům patří), nemohl jsem je vyměnit a koupit nové, protože ty mimo Medan prostě nejdou sehnat. Maximálně 43. Tam obchodníci končí. (A že jsem to mockrát zkoušel!) Ale my se před odletem vraceli do Medanu!
No jo, ale kde v několikamiliónovém městě takový obchod najít?
Dal jsem možná hodinu svého života Íáčku (AI) a ono se mi odměnilo směsicí obav, zastaralých informací, bludů a doporučení. Já na to reagoval optimistickou nadějí, naštvaným zklamáním blouděním na motorce po Medanu, a vztekem. Byl to mizerný obchod, ale to tak s tou elektronikou prostě je.
Nakonec jsme na doporučení místních udělali první těžké rozhodnutí a zajeli do Sun Plaza, gigantického hogo-fogo nákupáku, a tam jsme, Bože odpusť, chodili od jednoho nablblého krámu bez cenovek, který prodával oblečení a boty, pásky a třeba i kabelky najednou (!), ke druhému, až jsem v jednom sandály velikosti 46 koupil. (Naštěstí měli zrovna výprodej:-)
Musím Vám na nás prozradit, že nákupáky jsou pro nás oba těžké i v Evropě, ale odskočit si do něčeho takhle umělého uprostřed Inodnésie, která je často živá, bylo jako si v džungli pustit na šestimetrové obrazovce animák o Tarzanovi.
Přežili jsme to, našli i motorku mezi stovkami jiných, zvládli najít výjezd z podzemní garáže i zaplatit parkování a ani jednou se nerozplakali! Ani vztekem.
Pak už jsme jen vrátili motorku a dokoupili jedno odbavené zavazadlo k našim letenkám z Medanu přes Singapur do Bangkoku. Koupili tašku, dali do ní vše, co jsem zmínil v prvním odstavci, při prvním zapnutí zjistili, že se rozpadl zip, sehnali jehlu a zašili ji a pro jistotu i zalepili páskou a byli připraveni na cestu.
Plán jsme měli dobrý. Při čekání v Bangkoku, měli jsme 12 hodin, vstoupit do
Thajska, vyzvednout odbavené zavazadlo, uschovat si ho na letišti, jet do města na parádní obídek, vystoupit z Thajska, pak se v klidu začekovat a letět přes Bahrajn, Istanbul do Prahy.
Odjeli jsme na letiště v Medanu, odbavili zavazadlo a to zmizelo v útrobách letiště a já otevřel email a dočetl se, že letecká společnost změnila odlet.
Z Bangkoku odlétáme o víc než 9 hodin dřív, takže nestíháme odbavené zavazadlo vyzvednout. Satyjka vyzkoušela, kde co. Strávili jsme mnoho hodin v Singapuru telefonováním, chatováním, ale pak jsme museli udělat druhé těžké rozhodnutí a prostě jsme se na další let odbavili online, vůbec jsme neopustili tranzitní prostor a nechali naše zavazadlo opuštěné kroužit na páse v Bangkoku. Nebyla šance, na tak velkém letišti, opustit tranzitní zónu, vstoupit do Thajského království, vyzvednout ho, království zase opustit, a pak projít check-inem na let do Bahrajnu.
Shledáme se s ním ještě? A jak dramatická historka to bude za rok? Za deset let?
I tak jsme se uklidňovali, abychom mohli shrnout v poslední zprávě z Expedice motorkou po Sumatře 2026, celou naši cestu, a tenhle detail nás nerušil.
A proč je v názvu Atlantida?
Všichni vědci, geologové, klimatologové se shodnou na tom, že v době pleistocénu, v dobách ledových, kdy ledovce dokázaly zabavit nesmírná množství vod ve svém chladném náručí, moře mělo o 120 metrů nižší hladinu než je dnes a většina dnešních ostrovů Indonésie byla součástí euroasijského kontinentu. Této historické oblasti vědci říkají Sudenland.
Proto je džungle většiny těchto ostrovů osídlená stejnou faunou i flórou. Když se po poslední době ledové moře vrátilo, našlo v úrodných nížinách rozvinutou civilizaci. Bylo překvapené? Mělo zlomyslnou radost? Bylo mu to líto? Nevíme. Ale ti, co z těchto míst prchali, vyprávěli o potopě Světa a jejich příběh se chytil snad ve všech kulturách.
A poslední doba ledová se shoduje s časovým údajem, který máme od Platóna o Atlantidě, a ti z badatelů, kteří nemají potřebu své názory doložit nezpochybnitelnými důkazy tvrdí, že zatopená oblast byla Atlantida.
Ale co záleží na jméně?
Sumatra, to jsou pro nás už navždy: usměvaví lidé, rýžová políčka, divoká džungle, původní i nové domečky různých tvarů, obrovské květiny, divoké řeky, lidoopi, opice, monumentální sopky, cesty všech kategorií, warungy se spoustou dobrot, horké prameny, trajekty, vlny i korály a každodenní zprávy o geologické horečce pod místy, kterými jsme se směli toulat přes 80 dní. Ale zní to romanticky, viďte? Odjíždět z Atlantidy…
V každém případě, dnes si Indonésie říká víc jak 17.000 ostrovů, a obydlených je jich přes 6.000! Mnohé z nich jsme neviděli a rádi bychom. Také už máme zkušenost s motorkou a i plán jak to udělat příště:
Ábíčko - naše první motorka - tedy skútr Honda Beat o obsahu necelých 110ccm, byl slabý, když došlo na hory, kopce a terén. Honda ADV 160ccm má dostatek síly a je pohodlná, ale těžká do terénu a drahá na půjčení i případnou opravu a díly na ní jsou vlastně nedostupné.
Příštím řešením bude Honda Supra X, 125ccm, kterou koupíme od soukromníka a pokud nebude, tak ji vyladíme do terénu. Také necháme udělat takový nosič na batohy, aby bylo těžiště nižší než jsme měli na Cédéčku. Tato motorka je o třetinu lehčí a její výkon, díky mechanické převodovce, dostatečný. S terénními pneumatikami to bude ideální stroj, na který všude všechno mají a za pár korun.
Na Jávě je spousta sopek ke slezení, Borneo, tedy Kalimantan jsme jen tak lízli před lety a ostrovů, kde jsme nebyli vůbec, je spousta. Takže už chybí jen aby Osud, Existence, Plány Boží, Sopečná činnost, Zdraví, Válka nebo někdo jiný z této party Nepřemožitelných, neměl s námi jiné plány.
Na závěr několik čísel o této výpravě. Byla hodně o trojkách a jejich násobcích:
Za 3 měsíce jsem ujeli 9 000 km na 3 motorkách. Tohle konečné číslo nás překvapilo. Je způsobené tím, že ve dnech které jsme věnovali přejezdům, jsme vždy ujeli cca 250 km a i ostatní dny jsme něco najeli.
Tuhle mapu jsem si vyrobil na ostrově Simeleue, když znovu zmizely virtuální pšouky na mobilu. Mohl jsem si tak dělat fixem značky celou cestu.
Vylezli jsme na 3 sopky a navštívili 3 ostrovy.
Děkujeme za Vaši pozornost, za to, že jste našemu příběhu dali to nejcennější, co máte, váš čas. Přejeme i vám ať děláte, co vás baví i když to někdy bude vyžadovat těžká rozhodnutí a nechť ti Nepřemožitelní mají s vámi ty nejlepší plány.
S láskou Satya a Yakeen
P. S,
Náklady na tuhle výpravu na 85 dní, včetně letenek na všech 9 letů, renovace a generální opravy Ábíčka, zapůjčení Cédéčka a náhrady škody po jeho odření, všech 84 nocí v hotelech, průvodců v džunglích i při výstupech na hory, stravy, lodních lístků, dolarů, co jsme vezli i výběrů z bankomatů, no prostě všeho, byl 710,- Kč na den za každého z nás.
Všech 11 příspěvků o Expedici Sumatra na motorce 2026, s obrázky a načtených, najdete na www.yakovo-blog.cz, kde je takových Expedic popsáno mnohem víc, a kde lze stáhnout dvě audioknihy. Tahle bude třetí.
Zdroje:
