Článek
Detektivní/kriminální žánr patří k mým oblíbeným. A pokud jde o mě, dívám se na detektivky (nebo je čtu) pro pobavení. Nehodnotím, zda je „tohle hodně daleko od skutečného vyšetřování“, anebo „tohle je plytký, není tam drama.“ Mám ráda oddechovky, a proto se i s potěšením dívám na české krimiseriály.
Shlédla jsem jich dost. Zatím nejvíce dramatický mi připadaly série Labyrintu. Je však zřejmé, jak je seriál Labyrint promyšlený, všechno do sebe zapadne do sebemenšího detailu. A to se mi líbí, poslední epizoda všechno vysvětlí do všech detailů. Kvalitní byly i seriály Devadesátky a Případy 1. oddělení, na tom jsme se shodli všichni.
Každý z nás má jiný vkus. Mně například v poslední době upoutaly dva seriály a oba se odehrávají v Ostravě.
Operátor mi na měsíc ukládá pořady do uložiště, takže jsem včera dokoukala Stíny v mlze, a mrzelo mě, že seriál končí. První série mě bavila, ta druhá snad ještě víc. Petra Špalková jako by omládla a opravdu jí to slušelo. Měla jsem pocit, že dynamika ústředního páru - vyšetřovatelé Malá a Černý - byla v druhé sérii ještě lepší. Petra Špalková a Jiří Vyorálek jako by se ještě lépe sehráli. Příběhy měly spád a propracovanější zápletky.
Jednou jsem sice pobaveně kroutila hlavou: to, když hlavní šéf v první sérii pije kávu. Všichni se diví a on řekne, že je to za trest, protože: „Vítkovice prohrály s Pardubicemi. Hmm. S takovými košťaty.“
Jaká košťata? Jinak si ale opravdu nestěžuju. Seriál se mi líbil, a jak se říká ve filmovém světě: dokud hlavní hrdina není zamordovaný, vždycky existuje šance, že se vrátí. I když se všude píše, že se nepočítá se třetí řadou.
Na ČSFD je zajímavost, že:
· Během filmování se před kamerou objevilo také 30 skutečných policistů a 20 kaskadérů. Na natáčení se průběžně podílelo rovněž zhruba 1 000 komparzistů. (Česká televize)
Druhým seriálem, který mě opravdu zaujal, bylo Místo zločinu Ostrava.
Byly natočeny tři seriály s podobnou linií: Místo zločinu Plzeň, Místo zločinu České Budějovice a Místo zločinu Ostrava. Ten je podle mého absolutně nejlepší.
Místo zločinu Plzeň se mi až tak moc nelíbilo, jako by ten tým neměl dobrou – jak se říká – chemii. Herci tam byli dobří, ale něco nefungovalo. Místo zločinu České Budějovice bylo lepší, ale i tak to nemělo na Ostravu.
První epizoda mě sice až tak neupoutala, ale od druhého dílu to šlo strmě nahoru. Vyšetřující tým měl skvělou dynamiku. Pavla Beretová, Stanislav Majer, Štěpán Kozub spolu hráli skvěle. Hodně mi zde seděl Štěpán Kozub, který v každém dílu občas zavtipkoval. Nevím, jestli to měl ve scénáři, anebo improvizoval, bylo to však příjemné zpestření.
Líbilo se mi i to, že dva příběhy se odehrávaly částečně i v zahraničí – v Tunisu a v Polsku. Seriál Místo zločinu Ostrava je podle mě povedený.
Pár zajímavostí z ČSFD:
Natáčelo se 117 dnů. [Zdroj: ceskatelevize.cz]
Jednotlivé díly jsou inspirovány případy, které policie vyšetřovala na Ostravsku v průběhu několika uplynulých let. [Zdroj: ceskatelevize.cz]
Tvůrci seriálu spolupracovali s kriminální policií v Ostravě. [Zdroj: ceskatelevize.cz]
Čím to je, že nejlepší dva seriály jsou z Ostravy?
Samozřejmě, toto píši jako „divačka, která nehledá vědu v seriálech“. Buď mě baví anebo ne. Vím, že například seriál Dahmer-Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera sklízí ovace a dobrou kritiku. Je to pravda, jde o kvalitní seriál. Tento typ seriálu je ale pro mě tak trochu deprimující. Seriály typu Stíny v mlze, FBI, Zelenáč, Místo zločinu Ostrava… mě pobaví, a to je pro mě nejdůležitější.
Kritici by měli brát zřetel, o jaký typ pořadu jde. Vysvětlím to na příkladu. Když jsem četla komentáře k filmu Láska ve Whitbrooku, nesouhlasila jsem s mnoha z nich. Proud negativních komentářů narušil pozitivní, kde se mimo jiné psalo: jo, je to slaďárna, oddechovka, romantika. Nic jiného od toho nečekám. Mně se to líbilo.
Přesně proto jsem přestala číst recenze kritiků. Nelze srovnávat kvalitu například filmů Krvavé diamanty a Láska ve Whitbrooku. Nelze srovnávat seriál Rapl a seriál Policie Modrava. Každý seriál/film je natočený pro někoho a za jiným účelem.
Když tak trochu zabrousíte do studia scénáristky, dozvíte se, že jednou z prvních otázek, kterou by si měl scénárista zodpovědět je: pro koho a proč chci napsat tento příběh?
Pokud chcete napsat seriál ověnčený cenami a chválený kritiky, musíte napsat zcela jiný příběh, než když si zodpovíte: pro pobavení, dobou náladu a odlehčenou zábavu. Na jednom diskusním fóru scénáristů v USA jsem četla příspěvek ženy, s kterou bych souzněla: „… já jsem si našla agenta, který ví, že chci psát jedině romantiku a detektivky ve stylu To je vražda, napsala. Chci psát zábavu, ne dramata.“
A já často říkám: i zábava a odlehčený žánr může být dobře natočený a má svoje místo mezi pořady. Podle mě seriály Stíny v mlze a Místo zločinu Ostrava byly v tomto ohledu velmi dobré.
