Článek
Jsem milovnice kávy. I když to ze začátku tak nevypadalo. Moje první ochutnávka kávy byla -„český turek“. Nic horšího jsem nepila. Zařekla jsem se, že nikdy nebudu pít kávu.
Nikdy neříkej nikdy.
Když jsem ochutnala espresso v Itálii, nadšeně jsem konstatovala: „To je fakt dobrý.“ Ochutnala jsem moka kávu i French press. Mám ráda cappuccino (latté už mnohem méně). Když jdeme s kamarádkou na kávu, buď to vyhraje espresso macchiato anebo vídeňská/irská káva.
Jak jsem zjistila, „český turek“ a turecká káva mají společný jen název. Dělala jsem si malý průzkum. V mnoha kavárnách už „českého turka“ nenabízejí, a prý se nikdo na něj ani neptá. Starší cukrárny jej mají v nabídce.
99,8 % lidí, které znám, pijí kávu. A tak jsem se zamyslela a rozdělila své známé do skupin podle toho, jak pijí kávu.
Typologie kafařů podle mě:
Ranní závislák
Vstane, udělá tři kroky a už stojí u kávovaru. Káva není nápoj. Káva je budík. Mám kamarády, kteří mi řeknou: „Jo, to jsem já. Bez kafe po probuzení nemohu fungovat. Nesnídám, dám si kafe a jdu.“ Vždycky na to reaguji slovy: „Káva na lačno by mě knokautovala.“ Moje první káva musí být po snídani (maximálně během ní).
Dopolední gurmán + odpolední zen mistr
Káva – rozhodně po snídani, ale i třeba později (nejlépe kolem 10. hodiny). Sem patřím já. Nemusí to být přesně v 10:00, ale někdy okolo té doby si vychutnám svůj první šálek kávy. Dopolední gurmáni si přejí jedno: mít chvilku klidu na svůj šálek kávy. Můj průzkum ukázal, že tito dopolední gurmáni, milují i kávu odpoledne a opět touží po jednom. Vypít si ji v klidu, ne do sebe za pochodu obrátit šálek s kávou na „ex“. Takže my, co patříme do této skupiny, si říkáme kávoví zenoví mistři.
Kávoví zenoví mistři se vyznačují i tím, že rádi pijí kávu sami (maximálně tak s vrnícími kočkami nebo do klubíčka stočeným psem vedle sebe), koukají do dálky a šálek kávy si vychutnávají s příjemným sněním.
Kavárenský povaleč
To jsem nevymyslela já. Tak se nazval jeden muž v důchodu, který pravidelně chodí na kávu do zdejší slavné pardubické kavárny na třídě míru. Pomalé usrkávání, listování knihou/novinami nebo koukání na kolemjdoucí lidi. Pokud přijde kamarád a přidá se, je to ještě lepší. Velkým plusem kavárenských „povalečů“ je, že jsou i přes svou dávku kofeinu nezvykle klidní. Jako by je nic nemohlo rozházet. V mém okolí jich moc není, ale jen proto, že „adepti na kavárenského povaleče“ nejsou ještě v důchodu.
Praktik „dám si kafe, když je čas“
Nemá svůj oblíbený čas na kávu. Pije ji, když má čas nebo chuť, když ho někdo pozve nebo když potřebuje povzbudit. Pro praktika je káva „funkční“ společník. Znám lidi patřící do této skupiny a rozhodně nedělají z kávy nějaký „extra“ nápoj. Jak sami říkají: „Jo, kafe je dobrý, ale proč z toho dělat vědu?“
Noční sova s kávou v žilách
Espresso večer po 18. hodině? Nebo dokonce po večeři? No a co! Káva je večerní společník. Jo, jo, někomu to nevadí a klidně si dá kávu po večeři. Jak jsem tak vypozorovala, tito lidé rádi pijí kávu večer, protože neměli přes den čas, aby si ji v klidu vychutnali. Všichni tvrdí, že poté nemají problémy se spánkem. Což nechápu, všude se píše, že:
Trvá pouze asi 45 minut, než se 99 % kofeinu obsaženého v nápoji vstřebá do těla.
U lidí je poločas rozpadu kofeinu v průměru 4 až 6 hodin, což vysvětluje, proč účinky průměrného energetického nápoje nebo kávy trvají přibližně 4 až 6 hodin.
Degustátor + encyklopedie v jednom
Ihned vám řekne, že tento druh kávy má tóny čokolády? Informuje vás, že v Kostarice se pěstuje káva s ovocnější příchutí, kdežto Brazílie a Kostarica se pyšní pěstováním kávy s nasládlou, téměř čokoládovou chutí. Ví toho hodně o kávě, včetně toho, co znamená V60. Miluje kávu a informace o ní. (A často vám to s pýchou dokazují).
Sociální kafař
Nepije kávu kvůli sobě. Pije ji s někým. Káva = příjemný rozhovor. Sociální kafaři přiznávají, že je neláká káva o samotě. Prý tolik nechutná. Pak se ale najde někdo (leckdy i třeba více lidí najednou), komu je do řeči a dá si přitom kávu. V tu chvíli sociální kafař zbystří a dá si taky kávu. A pořádně si ji vychutná. Sociální kafař leckdy ani nemusí mít vyloženou chuť na kávu, když se ho ale zeptáte: Dáš si kafe? Automaticky řekne: jo, dám.
Tak co, ke které kávové partě patříte vy?
Mimochodem: pokud nevíte, co je V60, zde je odpověď.
V60 je typ překapávače (dripperu) pro přípravu filtrované kávy, který vyvinula japonská společnost Hario. Svůj název získal díky svému tvaru písmene V a úhlu 60°. Model V60 Hario představilo v roce 2005 po mnoha letech výzkumu a od té doby se stal oblíbenou volbou při přípravě kávy.
Jsem vděčná za tisíce věcí ve svém životě a jednou z nich je, že si mohu v klidu vypít kávu. Někdy s manželem/rodinou/kamarádkou. Někdy u okna s vrnícími kočkami. Někdy za pochodu kolem řeky. Vždycky jde ale o chvíli plnou pohody.
Takže milí „kafaři“, vychutnávejme si každý doušek. Není náhodou čas na kávu?
