Článek
Odborný text je k nalezení pod tímto odkazem:
Zde je reakce nezávislého badatele:
„Z pohledu mého výzkumu je nutné upozornit, že tradiční interpretace Tepelsko-barrandienské jednotky je silně ovlivněna rigidním modelem deskové tektoniky. Text, který popisuje její pre-permskou historii, akreční procesy a variskou orogenezi, implicitně předpokládá, že jednotka se chovala jako pevná horninová masa, která se posouvala a deformovala především v důsledku subdukce a konvergentních pohybů. Podle mých pozorování a modelů se však Země či zemský povrch nechovají jako soubor rigidních desek – kontinenty se adaptují na proměnlivý objem planety a jejich deformace mohou být výrazně ovlivněny globálním objemovým uvolněním a relaxací planety. Tradiční otázky, zda byla Tepelsko-barrandienská jednotka během raného paleozoika připojena ke Gondwaně nebo oddělena jako terán, jsou podle mě příliš determinovány starými geologickými modely. Moderní přístup, založený na GPS měřeních a analogových 3D modelech adaptace kontinentů, naznačuje, že kontinenty se mohly pohybovat a deformovat nezávisle na subdukčních zónách. To znamená, že vymezení oceánských prostor mezi uvažovanou Gondwanou a Tepelsko-barrandienskou jednotkou nemusí být nutné pro pochopení jejich historie. Stejně tak interpretace plutonismu/magmatismu jako výsledku subdukce nebo konvergentních procesů považuji za omezené. Může se jednat spíše o projev lokálního uvolnění napětí a adaptivní reakce hornin na změny objemu planety. V tomto kontextu plutony a ultradraselné žíly představují nejen geochronologické události, ale také důkaz dynamického přizpůsobení se kůry při postupném rozpínání a relaxaci planety. Stratigrafická kontinuita popsaná v textu nemusí podle mě nutně reflektovat fázování geologických událostí. GPS měření a analogové modely ukazují, že horniny se adaptují plasticky. Celkově vidím, že současné interpretace Tepelsko-barrandienské jednotky poskytují detailní geologický přehled, ale přistupují k Zemi jako k rigidnímu systému. Doporučuji kombinovat tradiční geologická a stratigrafická data s moderními metodami – GPS měřením, analogovými 3D modely a konceptem chtonijské planety – aby bylo možné lépe zachytit skutečnou dynamiku a adaptivní chování této jednotky. Jen tak lze získat realističtější obraz vývoje Tepelsko-barrandienské jednotky a její interakce s okolními strukturami.“
