Článek
Pane Měšťane (TerraMakers), lom Střeleč je klasicky interpretován jako lokalita, kde mladší neovulkanity prorážejí starší křídové sedimenty. Vy však tento výklad zpochybňujete. Proč?
Nejde ani tak o popření zavedeného názoru, jako spíše o upozornění, že v některých případech nelze s jistotou říci, zda sedimenty označované jako křídové jsou skutečně starší než neovulkanity, tedy bazanity. Současná geologie obecně přijímá, že křída je starší a že vulkanity Českého středohoří jsou mladší a křídu prorážejí. To je dominantní interpretační rámec. Nicméně opačná úvaha se v některých terénních situacích jeví jako racionální a minimálně hodná diskuse.
Odkrytá kupa bazanitu v lomu Střeleč. V roce 2004 byla odstraněna. Zdroj: Česká geologická služba
Na čem je tato alternativní úvaha založena?
Především na samotné geologické mapě a terénní praxi. Neovulkanity jsou zde často zakresleny jako čočkovitá tělesa nebo drobná tělíska, která jsou ze všech stran těsně obklopena křídovými horninami. Když pak přijdete přímo do lomu, vidíte, že těleso bazanitu je doslova obaleno křídovými sedimenty. To přirozeně vyvolává otázku, zda k tomuto „obalení“ skutečně došlo intruzí do již existujících hornin, nebo zda nemohlo jít o pozdější sedimentaci kolem již existujícího pevného tělesa.
Hrad Trosky je budován na terciérních vulkanitech. Jejich formace je podobná těm z lomu Střeleč - rozdíl je ale v tom, že zde není vulkanit kvůli své vyšší poloze obalen sedimenty. Kdyby však byl, interpretovali bychom to automaticky jako jeho průraz těmito sedimenty? Či nikoliv? Zdroj: Wikipedia
Naznačujete tedy, že křída by mohla být mladší než bazanit?
Říkám, že tuto možnost nelze apriori vyloučit. Pokud by skutečně došlo k pozdní sedimentaci, která obalila starší vulkanické těleso, museli bychom zásadně přehodnotit dnes uznávaná paleontologická a stratigrafická stáří. To je samozřejmě velmi silné tvrzení, a proto zdůrazňuji, že nejde o hotový závěr, ale o otevřenou otázku vyplývající z konkrétních terénních pozorování.
Existují ale znaky, které by rozporovaly tradiční výklad?
Ano, a ty je třeba brát velmi vážně. Pokud například pozorujeme, že neovulkanit uzavřený uvnitř křídy je značně zvětralý, zatímco okolní křídové horniny jsou relativně neporušené, jasně vrstevnaté a kompaktní, pak se skutečně nabízí interpretace, že vulkanit je starší a křída mladší. V takovém případě by sedimenty mohly být klidně „jen“ milion let staré. Upřímně řečeno — nevíme to s absolutní jistotou.
Žíla bazanitu v křídových pískovcích. Je tato žíla skutečně dokladem průrazu pískovců a nebo pískovce vznikly později okolo tělesa bazanitu? Zdroj: Česká geologická služba
Jak vypadá samotný kontakt mezi bazanitem a křídou?
Na styku obvykle pozorujeme pouze velmi tenké vrstvy, pravděpodobně zoxidovaného železa. Nevidíme zde výraznou kontaktní metamorfózu, silné tepelně přeměněné zóny ani jasné intruzivní textury, které by jednoznačně rozhodly spor. Právě tato relativní „nevýraznost“ kontaktu je důvodem, proč si myslím, že otázka časového vztahu zůstává otevřená.
Jaký má podle Vás tato debata význam pro geologii jako celek?
Zásadní. Geologie by neměla být jen souborem hotových interpretací, ale živou vědou, která se neustále vrací k terénu. Pokud se v terénu objevují vztahy, které nejsou jednoznačné, je legitimní se ptát, zda naše časová osa není místy přece jen zjednodušená. To neznamená, že je nutné vše okamžitě přepisovat, ale že bychom měli být otevření revizi, pokud si to data vyžádají.
Jak byste tedy shrnul svůj postoj?
Tvrdím pouze to, že nelze s absolutní jistotou říci, zda křídové sedimenty jsou nutně starší než bazanity. Existují terénní pozorování, která umožňují i opačnou interpretaci. Dokud nebudeme mít jednoznačné fyzikální či geochemické důkazy, zůstává otázka otevřená — a to je podle mě pro vědu zdravý stav.
