Článek
Honzo (TerraMakers), když se řekne zemětřesení, většina z nás si představí prosté chvění země. Co to ale vlastně zemětřesení je z pohledu odborníka?
Zemětřesení je nesmírně komplexní fenomén a rozhodně ho nelze zaškatulkovat do jediné jednoduché definice. Může mít celou řadu odlišných příčin. Často je to například důsledek kvaziplastických toků kůry na pozadí tektonických poruch, teplotních gradientů a strukturních heterogenit. V naší práci se zabýváme modelováním takzvané Kelvin-Helmholtzovy nestability. Pomocí ní se snažíme vysvětlit zemětřesení v obrovském pásu táhnoucím se od jihovýchodní Asie přes Himálaj a Alpy až po Pyreneje. Tato tisíce kilometrů dlouhá oblast leží na tektonických poruchách v podobě hlubokých ruptur. Celá zóna je silně prohřátá a v důsledku těchto nestabilit se neustále přetváří. Struktury, které tam vznikají, jsou krásnou ukázkou nestabilit známých z fyziky – podobné útvary můžeš vidět například i v mračnech na Jupiteru.
Vývoj nestabilit - na prvním obrázku vlevo vzniká teplotní diskontinuita, která se postupně šíří a kůra se postupně destabilizuje (obrázek vpravo).
Tokové struktury pohoří (modře) vznikající jako nestability na hlubokých tektonických poruchách
Mračna na Jupiteru
Jak si takový proces v zemské kůře máme představit v praxi?
Kůra se vlastně pomalinku a dlouhodobě „tetelí“. Někdy ten pohyb jde snáz, jindy ztuha. A právě ve chvíli, kdy to jde ztuha, může dojít k malému škobrtnutí, které pak v lidském světě stojí životy mnoha lidí a ničí budovy. Tímto procesem se také dlouhodobě zdvihá Mount Everest, celý Himálaj nebo u nás například Šumava nad okolní krajinu.
Když mluvíš o Mount Everestu, pro nás lidi je to symbol té největší masy kamene na světě. Jak se na něj díváš z pohledu planetární geologie?
Musím říct, že Mount Everest je z pohledu planety naprostý drobeček. Gigantický je pouze lidským pohledem. Kdybys vzal model Země jako míč o průměru asi 13 centimetrů, tak Mount Everest by na něm byl tlustý asi jako lidský vlas. Tak malinký a nepatrný v planetárním měřítku ve skutečnosti je.
Mount Everest
To je fascinující přirovnání. Může k zemětřesení dojít i nějakým přímočařejším, mechanickým způsobem?
Jistě, někdy může jít o lokální a čistě mechanickou záležitost, jako je důsledek skalního řícení.
Hraje v tom roli i lidská činnost, nebo jde vždycky o čistou přírodu?
V dnešní době už rozhodně neplatí, že jde jen o přírodu. Stále častěji se setkáváme s tím, že otřesy jsou důsledek člověkem indukované seismicity, například kvůli těžbě nebo hlubinným vrtům.
A co vnější vlivy z vesmíru? Může Zemi ovlivnit třeba Měsíc nebo Slunce?
Rozhodně. Nesmíme zapomínat na astronomické faktory. Seismickou aktivitu může ovlivnit také vliv slapů, kdy gravitační působení okolních těles periodicky deformuje zemskou kůru a může fungovat jako spouštěč zemětřesení.
Slyšel jsem také teorie o tom, že se naše planeta mění jako celek. Je to pravda?
Ano, to je další fascinující rovina. Otřesy mohou být důsledek vzniku tektonické poruchy dané globální expanzí planety.
Když vidíme, jak podrobně tyhle procesy studuješ, nabízí se zásadní otázka: Jde tedy zemětřesení předpovídat?
Ne, to rozhodně nejde. Aspoň to nepůjde do doby, dokud nebudeme simulovat části kontinua planety v měřítku 1:1, což se dnes jeví jako naprostá utopie. Ale historické záznamy zemětřesení a jejich styly spolu s modelováním nestabilit nám mohou napovědět, kde je riziko zemětřesení větší a kde menší.
Která z těch variant, co jsi doteď popsal, je tedy ta hlavní?
V reálném světě málokdy existuje jediný viník. Nejčastěji se jedná o důsledek kombinace několika faktorů, co jsem zmínil, a nebo ještě něčeho dalšího, co teprve objevujeme. Země je zkrátka živý a neustále se měnící organismus.
