Článek
O víkendu ukrajinská armáda vyzkoušela novou taktiku v opotřebovávací válce s Ruskem a zaútočila drony na datová centra technologické společnosti Yandex. Podle prvotních hodnocení tyto údery měly relativně znatelný dopad na každodenní život v Rusku. Každopádně Ukrajina se rozhodla tento krok prezentovat i jako opatření proti ruskému vlivu v informačním prostoru západních zemí. Na konferenci Warsaw Security Forum ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy prohlásil, že po útocích se najednou na mnoha sociálních sítích „dá o něco lépe dýchat“ kvůli ochromení činnosti botů rozsévajících nenávist a rozpory.
Toto tvrzení vyvolalo pozitivní reakci na sociálních sítích, kde řada více či méně významných uživatelů pokoušela tento úspěch doložit. Někteří z nich – včetně českého europoslance Tomáše Zdechovského – sdíleli graf, který měl údajně ilustrovat výrazný propad aktivity na blíže nespecifikovaných profilech spojených se stranou Alternativa pro Německo (AfD). Což mělo implikovat, že Rusku tuto stranu v online prostoru znatelně podporuje. Tento graf však neobsahoval informace o autorovi a ani přesně nevysvětlovat, co a jak měří. Jinými slovy by mohl sloužit jako ukázkový případ nedůvěryhodného zdroje na vzdělávacím semináři o dezinformacích.
Po dotazech médií Zdechovský přiznal, že si tento podklad (převzatý od německého lokálního politika Robina Schlingheidera) řádně neověřil, ale hájil se tím, že upozorňoval na „možnou souvislost“. Následně vyzval Evropskou komisi, aby tuto situaci využila k výzkumu případného vlivu ruských botů na debatu na sociálních sítích v Evropě. Samotný Schlingheider tvrdil, že ke sdílení grafu (jehož původ není jasný) jej motivoval dojem, že se na jeho sociálních sítích objevuje méně nenávistného obsahu. Každopádně také přiznal, že „chtěl, aby to (spojitost mezi útoky na datacentra a přívětivějším klimatem na sociálních sítích) byla pravda.“ Jeho dojem však nepotvrzují výzkumníci sledující účty, o nichž se domnívají, že jsou napojeny na ruské entity, kteří tvrdí, že nepozorovali žádnou výraznou změnu.
Tato situace připomněla, jak snadné je nekriticky přijmout i velmi nespolehlivé sdělení, pokud zapadá do našeho světonázoru. A jak dynamicky se dané tvrzení může na sociálních sítích šířit – Zdechovského post s pochybným grafem vidělo více než 4 miliony uživatelů sociální sítě X. Zároveň však něco vypovídá i o našem vnímání sociálních sítích. Intuitivně zřejmě rozumíme tomu, že se na nich mimo skutečných uživatelů pohybuje řada falešných profilů, které se snaží jejich obsah cíleně ovlivnit. Tato skutečnost by však neměla být diskutována pouze v souvislosti s ruským vlivem, ale jako součást širší debaty o tom, jak digitální prostor nastavit, tak aby byl transparentní, bezpečný a užitečný pro demokratickou diskuzi. Což je rozhodnutí, které lze uskutečnit prostřednictvím státních nebo evropských institucí, místo toho, abychom jej nechávali na libovůli technologických společností.
Každopádně i kritické vnímání reality zprostředkované sociálními sítěmi bývá dosti selektivní, jak naznačuje ambice výše zmíněných politiků debatu stočit ke kritice oponentů za využívání podpory ze strany neautentických účtů. Tato perspektiva umožňuje přehlížet fakt, že AfD je ve výzkumech veřejného mínění nejpopulárnější stranou. Což sotva způsobilo několik tisíc (nebo i desítek tisíc) falešných účtů.
