Článek
Na sociálních sítích Základní školy Litomyšl, Zámecká 496, se objevil příspěvek s fotkou sanitky Fakultní nemocnice Motol a textem, že se „nic nestalo“, jen se škola zapojila do „výzkumného projektu krátkodobé a střednědobé variability parametrů funkce plic zdravých dětí“.
Takový příspěvek může na první pohled působit neškodně. Ale právě v tom je problém.
Pokud jde o zdravotní výzkum dětí – ať už invazivní, nebo neinvazivní – měla by být základní podmínka naprostá transparentnost a informovaný souhlas rodičů.
To znamená, že rodiče musí být předem seznámeni s tím, co se bude dít, kdo výzkum provádí, jaká data se sbírají, jak budou uchovávána a k čemu přesně slouží.
Zjednodušeně: kdo, co, kdy, proč a jak.
Jenže zde to působí dojmem, že škola prostě rozhodla, zapojila se, a až zpětně veřejnosti oznámila, že „probíhá výzkum“. A to ještě ve stylu lehce ironického uklidnění, aby si snad někdo nemyslel, že se něco stalo.
Takový přístup je nejen neprofesionální, ale i necitlivý vůči rodičům. Ti mají právo vědět, co se s jejich dětmi děje – a ne to zjišťovat z Facebooku po tom, co už sanitka stojí před školou.
Samozřejmě, výzkum plicních funkcí zdravých dětí může být vědecky přínosný a zcela bezpečný. O to ale nejde.
Jde o princip důvěry – mezi školou, rodiči a institucemi, které s dětmi pracují.
V okamžiku, kdy tato důvěra dostane trhlinu, když rodič neví, co se děje, a škola to podá stylem „v pohodě, nic se nestalo“, začíná problém.
Ne s vědou, ale s přístupem.
Školy by si měly uvědomit, že s každým podobným „lehkovážným“ příspěvkem posílají rodičům jasný signál:
„Nemusíme se vás ptát, jen vám to napíšeme, až bude hotovo.“
A to je postoj, který do vzdělávání ani do péče o děti nepatří.
Závěr:
Můžeme si dělat legraci z přehnané byrokracie, ale některé věci prostě legrace nejsou.
Zdraví dětí a informovaný souhlas rodičů mezi ně rozhodně patří.
Takže ano, možná se „nic nestalo“. Ale právě to je na tom to nejzajímavější.
Co vy na to? Jak by se vám to líbilo?
Anketa
Zdroj:
