Článek
Ohledně sporu prezidenta s vládou o účasti na summitu NATO se toho poměrně dost napsalo, zejména o Pyrrhově vítězství Petra Pavla, kdy Ústavní soud svým předběžným rozhodnutím nařídil, že Babiš s Macinkou musí prezidentovi umožnit účast na tomto setkání. Je třeba si uvědomit, že médii sledovaný spor není jen obyčejným sporem, ale prachobyčejnou zkouškou toho, co všechno naše demokracie vydrží nebo snese. Navíc dokonale rozdělená společnost pomáhá tomu, čeho bychom se měli nejvíce obávat, a tím je diktatura - autokracie podle orbánovského politického stylu. Je zapotřebí, abychom byli ve střehu, protože stačí jedna jediná chyba a záhy se můžeme ocitnout v diktatuře, kterou by nechtěli ani přívrženci současné vlády. Že u nás nic takového nehrozí? Hrozí, a dokonce se o to již teď bojuje, jen pod zhasnutým svícnem není takové nebezpečí vidět. Více se dozvíte níže v článku.
Vládní koalice vyhrála volby – znamená to, že prezident má jen mlčet a podepisovat vše, co mu vláda předloží?
Z historického hlediska je prezident republiky nejsilnějším symbolem naší země. I když kritici prezidenta Petra Pavla mluví o prezidentském systému, který u nás nemáme, tak z pohledu tradic má prezident takovou neústavní sílu, že můžeme skutečně hovořit o částečně prezidentském systému.
Naše republika byla založena prezidentem - osvoboditelem a od té doby je prezident víc než vláda. Obyvatelé Česka vnímají prezidenta jako „krále“, panovníka, který navenek hájí a reprezentuje zájmy naší země. Ano, prezident může mít s vládou výborné vztahy, anebo může být pro vládu „opozičníkem“, který brzdí určité plány, které nemusí být výhodné pro naši zemi, ale spíše pro politiku toho či onoho politika.
Proto lze tvrdit, že prezident je velmi silnou pojistkou pro demokracii, kterou nelze jen tak snadno obejít. Andrej Babiš, který se podle svých veřejných vyjádření vzhlédl v bývalém maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi, jenž je svými kritiky označován za autokrata, se zbytečně nechtěl stát prezidentem naší země.
Proto vynaložil nadměrné úsilí, aby se stal hlavou Česka. Představte si, jak by dnes vypadalo Česko, kdyby hlavou naší země nebyl Petr Pavel, ale Andrej Babiš. Myslím si, že dnešní kritici Petra Pavla a kritici prezidentského systému by se nestačili divit, co všechno by se pod prezidentem Andrejem Babišem v této zemi mohlo odehrát.
Co mám na mysli? Totální ovládnutí médií. Například to, co se nyní děje v České televizi a v Českém rozhlasu, by byl jen čajíček. Ale musím zde upozornit čtenáře: pokud čeští diváci mnohdy i oprávněně kritizují ČT za špatné pořady i špatné hospodaření, tak Andrej Babiš neútočí jen na veřejnoprávní média, ale dokonce i na soukromá média, jako je Seznam.cz.
Jsem zvědav, jestli jako nezávislý badatel a publicista budu pak v této diskuzi označen jako podplacený štváč najatý proti Andreji Babišovi. Proč? Protože Andrej Babiš nepřijímá kritiku, a pokud se o něm někde něco napíše a není to pozitivní hodnocení jeho politiky, okamžitě označí takové sdělení za lživé a manipulující.
Jsem přesvědčen, že do veřejnoprávních médií, jako jsou Česká televize a Český rozhlas, by měli čeští politici povinně chodit, včetně našeho premiéra Andreje Babiše, který se nevyhýbá jen veřejnoprávní ČT, ale i redaktorům ze Seznam.cz a Novinek.cz. Kdo je trochu soudný, ten musí uznat, že takového předsedu vlády Česko ve své historii ještě nemělo.
Je zřejmé, že pan Babiš ještě, jak se lidově říká, neskousl svou volební porážku z prezidentských voleb, kdy jej porazil současný prezident Petr Pavel.
Takže místo toho, aby předseda vlády alespoň trochu usměrnil ministra zahraničních věcí pana Macinku, který skutečně nestoudným způsobem uráží a napadá demokraticky zvoleného prezidenta, svým mlčením ještě více pana Macinku podněcuje k nevybíravým útokům na hlavu státu.
Ano, zeptejme se pana Babiše, jak by jako prezident reagoval na to, kdyby někdo z vládních politiků, konkrétně například bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, jej označil za estébáckého fízla. Jak by pan Babiš na taková slova ministra zahraničních věcí asi reagoval?
To už by se v parlamentu konaly obstrukce a možná by i pan Babiš v tomto případě přišel do České televize, kam jinak normálně nechodí.
Pokud jde o prezidenta Petra Pavla, tedy o hlavu státu, která byla demokraticky zvolena, musím neustále zdůrazňovat, že se vláda k němu s nadsázkou, a někdy i bez nadsázky, chová jako k někomu, kdo má pouze poslouchat její rozhodnutí. Přitom i předchozí prezidenti se vyjadřovali k nejrůznějším tématům a v některých případech využívali své pravomoci výrazněji. Vzpomeňme například na Václava Klause, který v roce 2009 odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu a požadoval dodatečnou výjimku z Listiny základních práv EU.
Jsem přesvědčen, že za jiných českých vlád, kdyby se takto nevybíravým způsobem chovali ministři zahraničních věcí vůči hlavě státu, tak by takový politik s ostudou musel odstoupit. Petr Pavel snese všechno, že? Nikoliv jeho voliči!
A proto, když se obrátil na Ústavní soud, který rozhodl tak, jak rozhodl, dovolí si někteří politici, jako je bývalý prezident Miloš Zeman, ještě před verdiktem soudu prohlašovat, že tento soud může být podjatý. Andrej Babiš označil tento postup za nezvykle rychlý. Jakmile si prezident hájí své zájmy a pravomoci, tak je podle předsedy vlády prezident směšný, protože si dělá kampaň, což nepomůže vztahům.
Podle mého názoru by těmto vztahům nejvíce pomohlo, kdyby premiér Babiš zabránil tomu, aby pan Macinka mohl beztrestně urážet hlavu státu, což za těchto okolností nahrává tomu, že tyto nedůstojné útoky naopak podporuje, jak jsem již uvedl výše.
Ještě jednou musím zdůraznit, kdyby kritici Petra Pavla náhodou nevěděli, že současný prezident není tou příčinou, která rozděluje společnost. Kdo není hlupák, ten nemůže naši hlavu státu obviňovat z toho, že si uzurpuje více politické moci, než mu dovoluje Ústava ČR, protože by pak takový politik asi nehájil objektivitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu, které se snaží současný vládní kabinet omezit na financích.
Tím je oslabena nezávislost těchto veřejnoprávních institucí, zvlášť když dobře víme, jak to dopadlo s veřejnoprávní televizí na Slovensku a v Maďarsku. Petr Pavel, bývalý voják, bojuje za nezávislost ČT, tudíž bojuje i za demokracii a slušnost v této zemi, na rozdíl od jiných politiků, kterým jde jen o moc a nic jiného. Skutky snad hovoří za vše, nebo ne?
Jak to půjde dál? Spor o pravomoci prezidenta může ukázat, kam bude Česko směřovat
Samozřejmě, že spor o summit NATO v Ankaře dopadá již teď na ČR v zahraničí negativně. A přitom stačilo tak málo, aby k této ostudě nedocházelo. Pokud budete mít státotvorného politika, čímž Andrej Babiš očividně není, tak by se s prezidentem Petrem Pavlem domluvil. To samé mohou říct o prezidentovi jeho kritici, že?
Jenže v tomto případě se chtěl prezident s vládou domluvit. Jak dopadl? Nebylo mu umožněno, aby se summitu NATO v Ankaře účastnil. Proto si dovolím tvrdit, že prezident je státotvorný politik, který chce najít kompromis, pokud je to jen trochu možné.
Vinou toho, že se Andrej Babiš nestal prezidentem republiky a v čele naší země stojí Petr Pavel, nedochází k orbanizaci ČR, jak si nejspíš přál rodák z Bratislavy Andrej Babiš.
Nicméně jsem přesvědčen, že naši zemi čeká ještě pořádný boj o slušnost a demokracii, neboť předběžné rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že prezident pojede do Ankary, znamená jen jednu výhru z mnoha zkoušek a nástrah, které se budou na prezidenta, potažmo na naši demokracii, valit jedna po druhé.
Nepochybuji o tom, že pan Macinka se se zajištěnou přízní Andreje Babiše pokusí o další politické kousky. S podporou Andreje Babiše budou i nadále zkoušet, kam až lze s touto egoistickou politikou zajít.
A protože jsem přesvědčen, že hnutí ANO nebude moci své předvolební sliby dodržet, bude vyvíjet politický tlak právě na média, aby za případné neúspěchy ANO byl označen někdo jiný. A pokud nebude Česká televize finančně samostatná, hrozí podle mého názoru větší riziko politických tlaků na její vedení. To by mohlo oslabit nezávislost veřejnoprávních médií a ovlivnit jejich schopnost kriticky informovat o vládní politice.
Obávám se, že pokud by se veřejnoprávní média dostala pod výraznější politický vliv, mohly by některé příspěvky a reportáže postupně vyznívat příznivěji pro vládní koalici než dnes. Když se nyní Andrej Babiš mohl přesvědčit o tom, že prezident je bariérou k tomu, aby u nás došlo k orbanizaci země, může se podle mého názoru snažit hledat jiné cesty, jak svůj politický vliv posílit. Takže buďme na všechno dobře připraveni.
A ještě jeden dodatek na závěr tohoto článku. Jestliže je prezidentovi vyčítáno, že nejmenoval Filipa Turka ministrem zahraničních věcí a že tím porušil Ústavu, pak podle mého názoru politik, jako je Filip Turek, který zpochybňuje demokratické zřízení této země a může beztrestně prohlásit, že by Ústavní soud neměl existovat, za těchto okolností nemůže důvěryhodně zastupovat naši zemi v zahraničí. Buďme opravdu rádi, že máme prezidenta, který dbá na to, aby ve vládě nebyli extremisté, kteří zpochybňují jeden z fundamentů naší demokracie, jímž je Ústavní soud.
Anketa
Zdroje:
