Článek
Všechno, co nedává smysl a logiku, je zapotřebí posoudit z jiného úhlu pohledu, protože jen tak se nám otevírá jiná perspektiva a skutečnost. Evropané vyčítají americkému prezidentovi, že je vůbec neinformoval o tom, že hodlá spolu s izraelskou armádou napadnout Írán, který se podle tajných zpravodajských služeb přiblížil k dokončení výroby jaderných zbraní. Je dost obtížné důvěřovat Trumpovým slovům, když minulý rok opakovaně tvrdil, že americké (a izraelské) letecké útoky v roce 2025 „zcela zničily“ íránský jaderný program.
Tato tvrzení se objevovala v jeho projevech i oficiálních vyjádřeních Bílého domu. Proč tedy americký prezident neinformoval své evropské spojence o tomto připravovaném útoku, zvlášť když věděl, že se Evropa vinou rusko-ukrajinské války odřízla od ropy, takže v případě íránského konfliktu mohou být právě Evropané tím nejvíce postiženým kontinentem z pohledu nedostatku ropy? Odpověď je jednoduchá a prostá: americký prezident si byl vědom toho, že žádná evropská země by podobný vojenský plán a útok nikdy neschválila.
Obchodník Trump věděl, kde zatlačit na pilu
Je pravda, že 62 milionů muslimů dnes žijících v Evropě představuje značnou politickou sílu. Zatímco v minulosti, kdy jich zde žilo podstatně méně, bylo snazší podporovat vojenské zásahy proti muslimským zemím, dnes mají evropští lídři obavy takovou operaci podpořit.
Ano, musíme si přiznat, že Donald Trump má pravdu, když tvrdí, že nekontrolovatelnou migrační politikou si Evropa sama podřezala žíly, které teď krvácejí nejvíc. Vskutku, především západní Evropané mají značné obavy, že pokud by se připojili k Trumpovi, místní muslimské obyvatelstvo by rozpoutalo v Evropě krvavou odvetu proti této vojenské podpoře. Bohužel to není nadsázka, ale reálná daň za to, že se Evropa přihlásila k minulé politice „Wir schaffen das“ bývalé kancléřky Angely Merkel.
Proto ani Velká Británie, ani Francie s Německem nepodporují vojenské tažení proti nebezpečnému Íránu. Co z tohoto všeho lze pochopit a vyčíst? Evropa je de facto v ekonomickém a duchovním rozkladu, který se v budoucnu může projevit i tím, že tento kontinent bude znovu rozdělen na dvě diametrálně odlišné části.
Zapojíte se – ať chcete nebo ne
Například na Evropu (západní), čili muslimskou, a na Evropu (východní), křesťanskou. A protože si Donald Trump moc dobře uvědomuje, jak se Evropa kulturně i nábožensky proměnila, zavedl nás oklikou do války s Íránem – ať se nám to líbí, nebo ne. Jak se mu to podařilo? Dosáhl toho čistě ekonomickými prostředky.
Chcete arabskou ropu a plyn? V tom případě se musíte vojensky zapojit do konfliktu s Íránem, jinak budete na sucho – tedy bez laciné ropy a plynu. Takže pokud jsem v jednom ze svých předchozích článků napsal, že íránský konflikt je nepromyšlenou vojenskou akcí, musím v tomto případě smeknout klobouk před Donaldem Trumpem, který si dokáže od svých odmítavých spojenců vyvzdorovat jejich účast v této íránské válce, jejíž důsledky dopadnou na celý svět.
Co mě vede k tomuto tvrzení, že se nakonec Evropané vojensky zapojí bok po boku s USA a Izraelem proti Íránu? Aby se svět, který je stále závislý na ropě, alespoň částečně mohl vrátit do doby před touto válkou v Íránu, musí být průplav v Hormuzu propustný, aby tankery mohly bezpečně proplouvat a vyvážet ropu do celého světa.
Nyní se Evropané zdráhají tak učinit, včetně nejbližšího spojence Spojených států, Velké Británie. Nicméně až budou plynové a ropné zásobníky vyprázdněné, protože cena za nákup těchto strategických surovin může být tak vysoká, že se jejich pořízení nevyplatí, nezbude Evropanům nic jiného než se do této krvavé války zapojit.
Ať je to, jak chce, jakákoliv pozemní operace si v Íránu vyžádá nesmírné ztráty na životech. Proto v této souvislosti hovořím o krvavé válce, protože podle dostupných analýz patří Írán k nejobtížněji napadnutelným státům na světě. Důvodem je kombinace extrémně členitého terénu, obrovské rozlohy, strategické hloubky a dlouhodobě budované obranné doktríny.
A pokud někteří čeští politici říkají, že Česko nemá k dispozici námořnictvo, a proto nemůže podpořit USA v tomto konfliktu, pak v případě skutečného zapojení Evropanů do této války bude zapotřebí především pozemní vojsko. A to už naše země má, i když ne v tak velkém počtu, jak bychom sami potřebovali. Jsme připraveni posílat české vojáky na smrt do Íránu kvůli Hormuzskému průlivu?
Ropa, válka a budoucnost kontinentu
Každopádně, jestli se vše bude odvíjet tak, jako doposud, budeme nuceni odeslat polovinu svého vojska směrem k Hormuzskému průplavu, abychom ho měli pod kontrolou a ropa mohla opět proudit do celého světa.
Anebo Američané zaplatí Íránu válečné reparace za poškozenou infrastrukturu? Něco takového americké ego nepřipustí, o tom snad nikdo nepochybuje. Jenže nesmíme zapomenout, že bez pozemní operace není možné dlouhodobě kontrolovat Hormuzský průliv. Proto nezbývá nic jiného než pozemní operace, která bude velmi krvavá a při níž bude prolito mnoho krve. O tom jsem přesvědčen.
Když si navíc uvědomíme, jak nás tato ropná krize zasáhla, že již přestávají platit nejrůznější směrnice a nařízení EU – například když se ropné produkty na Slovensku prodávají cizincům u čerpacích stanic za vyšší cenu než místním obyvatelům – je patrné, jak se dosud mocný Brusel začíná pomalu drolit. A jestli se vinou této krize nedodržují společná evropská ustanovení a zákony o jednotném vnitřním trhu, pak dochází k EU – EXITU, tedy zániku Evropské unie.
Říká se, že každá válka má své vítěze a poražené. V tomto kontextu mě napadlo, kdo bude v této válce vítěz a kdo poražený? Jsem přesvědčen, že vítězem této války budou nedemokratické síly po celém světě. Chaos a nejistota nikdy nepřispívají k perspektivě a demokracii – je tomu právě naopak.
V říšském Německu se Adolf Hitler dostal k moci teprve poté, co v zemi zavládl největší chaos a nejistota, která umožnila nedemokratickým silám uchopit moc. Modleme se tedy, aby se má slova nikdy nepotvrdila a aby bylo možné říct, že tento pisálek má jen bujarou fantazii a nic víc.
Anketa
Zdroje:
