Článek
Reaguji na článek pana Krále, kterého zrovna nemusím, protože si vymýšlí fantasmagorická témata, jen aby měl četnost a tím podíl na zisku z reklam.
Ale u VUMLu udělám výjimku, protože říká: „Dnes nám svědectvím mohou být také autentické vzpomínky pamětníků.“ Tak tedy: pan Král má pravdu v tom, že to byl formální kurz marxisticko-leninské filozofie pro dospělé, nomenklaturní pracovníky. Nomenklaturní pracovníci byli lidé vedeni v seznamech Krajských výborů KSČ a představovali soubor vybraných funkcionářů pro vedoucí pozice. V průmyslu to znamenalo od vedoucích provozů, ředitelé závodů, podniků, ale už se to třeba netýkalo mistrů.
Co tedy byl VUML zač, že se na něj vzpomíná i po téměř 40 letech? Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme si uvědomit, že komunistické hnutí bylo v první řadě náboženským hnutím. Někteří současní filozofové tvrdí, že to byla ateistická odnož křesťanství, která lidem slibovala, když se plně oddají Straně, budoucí ráj na zemi. Tak jak se o tom mluví v tenkrát nejčastěji zpívané, a ještě dneska občas hrané písni:
„Poručíme větru dešti, kdy má pršet kdy má vát, proměníme celou zemi v květů rajských zahradu“- kdo by pro takovouto vizi neobětoval život? Funkcionářům Strany ale bylo jasné, že ne všichni věří v „květů rajských zahradu“ a aby tomu všichni věřili, komunisté zavedli a tvrdě prosazovali „ideologický boj“. Ten začínal již v první třídě, sloužila k tomu dětské kroužky „Jiskry“ - od první třídy děti dostávali lekce z marxismu-leninismu, od páté třídy to byli „Pionýři“. Na učilištích, na vojně, středních a vysokých školách svazáci „Socialistický svaz mládeže“. Jiskřičky, pionýři, svazáci na slavnostních shromážděních, slavnostně oblečeni ve stejnokrojích slavnostně slibovali věrnost Straně - ne národu, ale Straně a socialismu.
Nemůžu nevzpomenout na hlavní socialistickou mantru, kterou musel umět nazpaměť každý svazák a která byla vtloukána do hlav svazáků, tedy těch mladých, tvárných a idealistických mužů a žen celých čtyřicet let - tedy nejméně dvě generace českého národa: „Koho musí mladý socialistický člověk milovat?: Stranu a vládu, Sovětský svaz - toho na věčné časy, dělnickou třídu, tábor Míru a socialismu“. „Koho musí mladý socialistický člověk nenávidě a bojovat proti němu?: Imperialisty z Wall Streetu, německé revanšisty, šlechtu, Vatikán a katolickou církev“. Je paradoxní, že v případě českého národa se tato mantra hluboce vryla do myšlení obyvatel ČR, a ještě dneska je rozhodujícím pohledem obyvatel české kotliny na svět. Stačí se jen podívat na internetové diskuze - Amerika a katolická církev, dvě hrůzyplné záležitosti.
Takže VUML - pochopit a naučit se marxisticko-leninskou filozofii a naučit se marxisticky myslet je logickým pokračováním „ideologického boje“ pro dospělé.
A co vlastně ta filozofie je? Vymyslel ji Karel Marx, doplnili ji Lenin i Stalin. Vychází z toho, že jedinou skutečností na světě je hmota. Ta hmota je věčná, nikdy nevznikla, nikdy nezanikne, a kromě jiných vlastností má atribut „vývoj“. A ten vývoj je zvláštní, protože hmota ví, že se má vyvíjet k dokonalejší a dokonalejší formě. Marxističtí filozofové to označovali jako „samovývoj hmoty“ a charakterizovali jako největší poznatek vědy. A tak z chladné, těžké, studené hmoty vědecky nutně vznikl jiskřivý život, který se od primitivních bakterií vyvinul k mnohobuněčným, k rostlinám, živočichům, k lidem, k lidskému vědomí a celý vývoj skončí vyvinutím dokonalých lidí, komunistů.
Nauku o vývoj hmoty Marx okopíroval od Darwinovy vývojové teorie, jenže podstatně ji upravil a změnil. Zatímco Darwin se nezabýval vznikem života, zabýval se až evolucí života, a to jako řetězce náhodných genetických mutací a jejich přírodním výběrem, Marx postuloval vznik života a jeho evoluci ne jako náhodu, ale jako zákonitou vlastnost hmoty. Tím vlastně na místo Boha postavil božskými vlastnostmi obdařenou HMOTU - to je také jeden z důkazů pro komunismus jako náboženství. Proč by měla mít mrtvá hmota tvořená atomy a molekulami vlastnost vývoj? V době reálného socialismu se o Darwinovi vůbec nemluvilo, ne, že by to byl nepřítel, ale nebyl důležitý, byl překonán Marxem.
Bohužel, nádherná komunistická idea byla zničena vědou, opakuji vědou, která zjistila ve Velkém třesku, že svět není věčný, ale vznikl v konkrétní době, že od té doby degraduje, až skončí tepelnou smrtí podle 2. zákona termodynamiky. Toto poznání mělo likvidační vliv na marxistickou filozofii, protože hmota nejen že nemá vlastnost „vývoj“, ale základní zákon vesmíru naopak vede hmotu k degradaci. Ještě před čtyřiceti lety marxističtí filozofové zoufale a horečně hledali cestu jak 2. zákon termodynamiky eliminovat, co s ním udělat, aby pro život neplatil.
A kromě vědy tuto myšlenku odmítli i obyvatelé „tábora míru a socialismu“, protože jim nepřinesla nic, jen zaostalost, špínu, nepořádek, poloprázdné obchody, zadrátované hranice. Paradox celého systému nejlépe charakterizuje „Železná opona“. Socialistický režim vzal lidem, kromě jiných práv, základní lidské právo, cestovat. Zakázal lidem cestovat, po celých hranicích vztyčil drátěný plot pod elektrickým proudem a k tomu postavil armádu pohraničníků vyzbrojených pistolemi, samopaly, kulomety, se smečkou psů vycvičených na útok na lidský krk. A tvrdili, že to slouží k ochraně před nepřáteli socialismu a k ochraně pracujících, aby mohli svobodně a radostně pracovat. Ve skutečnosti to sloužilo k jejich fyzické i informační izolaci.
Historici tvrdí, že instalace marxistických myšlenek o budoucím ráji na zemi si vyžádala v Evropě, Asii, v Latinské Americe na 100 milionů obětí. Sto milionů lidí zahynulo na základě teorie, kterou si Karel Marx vymyslel, ke své teorii neměl od tehdejší vědy žádné důkazy, tedy kromě Darwina, jehož myšlenky zdeformoval podle vlastní fantazie.
Přesto, co jsem shora napsal, marxismus není mrtvý, ale idea marxismu i dnes přitažlivá nejen pro obyvatele české kotliny, ale i pro západní Evropu i pro zbývající svět. Proč? Má to tři důvody. V první řadě marxismus slibuje, že na základě vědy pochopí a vyřeší všechny problémy světa. Druhá věc je, že marxismus slibuje moderní velké vyprávění o pokroku - všichni lidé touží po pokroku a marxismus jim slibuje, že ten pokrok přinese. A třetí věc - a myslím, že nejdůležitější a nejpřitažlivější, že marxismus se zaměřuje na nejchudší a nejvíc znevýhodněné členy lidské společnosti a nabízí jim řešení jejich těžké situace - uskutečněním socialistické revoluce.
