Článek
Na začátku tohohle textu na rovinu přiznávám, že nejsem úplně objektivní pisatel. S paní primátorkou Markétou Vaňkovou se znám osobně, jsme spolužáci a dokonce jsme spolu seděli v jedné lavici.
S paní primátorkou, když ještě primátorka nebyla, ale já jsem jí to už předpověděl.
A nyní přistupme k faktům, která jsou veřejně známá. Někdy zhruba před třemi lety se vraceli s kolegou náměstkem panem Kerndlem (toho znám také osobně, to víte, Brno je největší dědina, kde se zná každý s každým, i toho dalšího pana náměstka znám osobně a se všemi si tykám) a ve městě potkali skupinku mladých sympatických veselých lidí. Dali se s nimi do řeči a oni jim nabídli (ti mladí lidé) nějaký prášek, nějakou látku, která asi úplně nebyla bílá mouka. A na fotce, která kolovala na sociálních sítích je patrné, že přístup našich dvou brněnských vrcholných politiků byl aktivní, což ostatně nevyloučila i později v rozhovoru pro jednu televizi.
A teď se nabízí otázka? Může člověk vykonávat vrcholnou politickou funkci, když připustil, že se někdy v životě s drogami setkal? Jsou drogy tohoto typu horší než alkohol, který politikové hojně využívají ke svému působení a tím nemyslím jen pana bývalého prezidenta Miloše Zemana, ale třeba i takového Winstona Churchilla, který prý denně vypil láhev tvrdého alkoholu, aby mohl fungovat? O Borisi Jelcinovi ani mluvit nebudu a co teprve takový Klement Gottwald? A co na to volič?
V povědomí lidí je alkohol drogou tolerovanou, zatímco nějaké prášky nebo tráva nebo nevím jaké ještě (osobně mám s alkoholem mnohem větší zkušenosti, než s drogami), jsou vnímány mnohem hůře. Jak paradoxně se nyní jeví nadsázka v seriálu Dobré ráno, Brno!, kde paní moderátorka šňupala kokain, aby mohla od rána fungovat?
Osobně si myslím, že pokud člověk, politik, nepije a neužívá omamné látky v pracovní době, tedy přes den a nijak ho to neovlivňuje v práci a v rozhodování, tak ve svém volném čase večer by si teoreticky mohl dělat, co chce. Potíž je, že takový politik je vlastně v práci pořád a to i v noci (vzpomeňme na opilecký telefonní hovor v nočních hodinách bývalého ministra financí Kalouska do jedné televize), kdy byla nešťastně vyfocena naše paní primátorka Markéta Vaňková, jak se vrací z večírku ve městě. Byla v dobrém rozmaru a samozřejmě nepočítala s tím, že bude focena při tom, jak jí někdo něco nabízí a že se tato fotka objeví po letech (proč až po letech? Kdo tím co sleduje? Proč byla zveřejněna až nyní? Je skutečně ta fotka pravá a nejedná se o fotomontáž?).
S paní primátorkou po běhu Skolíme Koliště
Alkohol je společností tolerovaná droga, zatímco jiné drogy tak tolerovány konzervativně (ne že by byly konzervovány, ale společnost je konzervativní) nejsou. Piráti by mohli vyprávět…
Připusťme, že skutečně látku s mladými lidmi užila a že je fotografie pravdivá. I tak se domnívám, že to důvod k rezignaci rozhodně není. Je to smutné, je to nepříjemné, je to i možná trošku ostuda, ale rozhodně ne důvod k rezignaci, pakliže se nenajdou důvody politicky závažnější. V tomto kontextu se jedná o absolutní prkotinu. Každý člověk má právo na to, udělat v životě chybu a to i ten, který je politikem ve vrcholné funkci.
A ještě jednu perličku na závěr. Jelikož se v Brně znám opravdu téměř s každým osobně, dovolil jsem si provést malý sociologický průzkum mezi narkomany různého ražení. Od lehkých drog až po ty tvrdé. Když jsem se jich ptal na názor, tak se rozdělili na dva tábory. Ti opravdu těžcí, kteří brali ty nejtvrdší drogy říkali, okamžitě rezignovat, vždyť nám tím dává špatný příklad (jejich mysl byla poškozená dlouhodobým užíváním tvrdých drog) co máme pak dělat my, chudáci? Ti kteří na tom nebyli tak zle a brali drogy jen lehčí, říkali: „V pohodě, já bych ji tam nechal“. Také já stojím při Markétě a vyjadřuji jí svou plnou podporu.
Bylo by velmi smutné, kdyby jedna stará pochybná fotka způsobila zemětřesení na brněnském magistrátu. Born to vote.
