Článek
Tentokrát jsme si hráli s dětmi na Jumanji podle stejnojmenného filmu. Oproti minulým letům jsme jeli na jiné tábořiště a spali jsme v indiánských stanech zvaných teepee (týpí). Komfort to věru nebyl, ale za pár dní si zvyknete, že spíte na zemi jen na karimatce a je to příjemná změna oproti městskému pohodlí, i když se přiznám, že ten týden mi stačil a déle bych na zemi už asi spát nechtěl.
Někteří předvídaví tatínci si s sebou přivezli matračky anebo alespoň nafukovací karimatky. Jeden takový dobrák mne pozval k sobě do stanu, že tam má volno a že jsem jeho nejlepší kamarád a můžu si lehnout na jeho nafukovací matračku, neboť jeho dcera prý spí s kamarádkami v jiném stanu. Inu vypravil jsem se za ním, ulehl a byla to má první a zároveň poslední noc tam s ním ve stanu na pohodlné matračce, neboť mne ráno sviňským krokem hnal ven, že prý hrozně chrápu a mám si hledat ubytování jinde. A tak jsem si zabral jediný volný stan na začátku tábořiště, který sice nevypadal příliš vábně ( a proto v něm nikdo nechtěl být a byl opuštěný), ale zato jsem v něm měl soukromí.
velký úspěch měla mezi dětmi výroba sádrových masek
Děti s námi byly ve věkovém rozptylu od tří do patnácti let, chlapci i dívky, ale myslím, že o něco více jsme tam měli děvčat, protože se jich rodí teď víc, ale to nevadí. Hráli jsme hry lesní, hry na louce, vyráběli jsme si masky a také, když byla velká vedra, se chodili koupat do nedalekého rybníka. Je třeba říct, že to naše táborové místo v jižních Čechách na pomezí Vysočiny leželo téměř v šesti stech metrech nad mořem a v takovém údolí, takže jsme tam měli přes den chladněji, než bylo všude jinde v republice a přes noc teploty klesaly téměř až k nule. Opravdu, první dny byla některým v noci zima ale ke konci týdne již bylo o pár stupňů tepleji i v noci.
Střídáme se a každý den vaří pro celý tábor předem vylosovaná dvojice tatínků, kterým pomáhají děti, pokud tedy jsou už větší a není třeba se o ně příliš starat. Další den pak vylosovaná dvojice připravuje pro celý tábor program. Je to docela náročné mít službu, není to žádná rekreace, jak by se někteří čtenáři či čtenářky mohly mylně domnívat. Musíte vstávat v šest hodin, jet nakoupit a pak celý den vařit na kamnech, do kterých přikládáte polínka, která si musíte sami nasekat. A když se zpozdíte, tak si od ostatních vyslechnete, jak jste neschopní a jak vám to trvá. To se mi naštěstí nestalo, neboť naše služba patřila mezi nejlepší, jelikož jsme v ní byli zkušení táborníci.
v noci jsme se nebáli, měli jsem tam s sebou hlídacího psa
Celý týden odsýpal jako po drátkách, ani náznak hádek, počasí bylo ideální, až na středeční večer. To si vylosovala službu v kuchyni dvojice top managerů (nesmím je jmenovat, aby neměli potíže, jsou to velmi vysoce postavení pánové v zemi), kteří tak důkladně slavili, že se jim podařilo dobře a včas připravit jídlo po celý den, až se u večeře opili. Nemám jim to za zlé, dříve jsem také popíjel, ale oni se nechali ošálit růžovou lahví, kterou jeden z tatínků zabavil dceři a mysleli si, že to je jen takové babské pitíčko slabé a neuvědomili si, že mělo skoro čtyřicet procent alkoholu a tak když vypili během hodiny litrovou láhev, řádně to s nimi zamávalo. Nemohu tu popisovat detaily, ale ten večer vstoupil do našeho tábora zlý démon, kterého se naštěstí během noci podařilo vyhnat a další dny již program pokračoval bez jediného škraloupu a mráčku až do zdárného konce a v závěru se dětem i jejich tatínkům podařilo zdárně vystoupit ze hry Jumanji zpátky do reality.
Co se týče statistik, tak nás bylo patnáct tatínků a dvacet pět dětí a jsou mezi námi pánové různých profesí a řemesel a vzdělání, ale všichni si ten týden spolu rozumíme a povětšinou se vůbec nehádáme. Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc. Počet potomků je různý, několik tatínků tam bylo se dvěma, třemi, čtyřmi a dokonce i pěti ratolestmi. Většinou se jednalo o jejich druhé rodiny, ale jeden pán zvaný Dědek měl své čtyři děti s jednou manželkou, což je pěkné.
Samozřejmě pro ty, kteří měli na táboře více malých dětí byl ten týden náročnější a ještě ty služby to toho, takže chodili spát brzy a byli docela unavení, zatímco ti, kteří měli děti větší a měli jich méně (například já jen jedno), tak ti si mohli během toho týdne více odpočinout, to dá rozum.
Tábor jsme si velmi užili a budeme mít na co vzpomínat. Příští rok si to někteří zase zopakují a ti, kterým děti již odrostly nebo odrostou, tak se alespoň na jeden večer přijedou podívat na návštěvu a zavzpomínat na pěkné chvíle uprostřed přírody.
Na Apaluše je vždycky krásně a maminky si doma mezitím hezky odpočinou a pak nás zpravidla přivítají s otevřenou náručí…
