Článek
Pakliže máte dceru, tak to platí s pravděpodobností hraničící téměř s jistotou a budete si připlácet za další a další marné pokusy. Pokud zkoušky z jízd nezvládne splnit ani na třetí pokus, musíte zaplatit celou autoškolu znovu.
A kolik to všechno stojí? Ve větším městě v České republice dnes pod dvacet tisíc korun autoškolu neseženete a třeba v Praze nebo v Brně vám ani těch dvacet tisíc stačit nebude. Za každou zkoušku navíc, kterou mladý uchazeč o řidičský průkaz neudělá, si připlatí tisíc korun a k tomu si připočítejte ještě také nějaké kondiční jízdy, které bude váš potomek potřebovat. Takové legální vytahování peněz z kapes rodičů budoucích řidičů, není-liž pravda?
Zkušební komisař (úřední osoba určená k provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla žadatelů o řidičská oprávnění) mladého uchazeče totiž patrně napoprvé vyhodí za nějakou banalitu, aby musel zkoušku opakovat a nechal vydělat autoškoly znovu. Písemné testy žadatelé o řidičák většinou zvládají napoprvé, ale u jízd je to ze statistik mnohem horší. Proč tomu tak je?
Nemám prokazatelné důkazy o korupci, že by komisaře autoškoly platily za to, že žadatele o řidičák vyhodí, nicméně je velmi podezřelé, že tolik mladých dívek v mém okolí neuspělo u zkoušek z jízd napoprvé, ba ani napodruhé, mnohdy až napotřetí a některé musely jízdy dělat dokonce až na čtvrtý, pátý nebo dokonce šestý pokus.
„Majitel autoškoly byl naštěstí náš rodinný známý, takže jsem ji podruhé už celou platit nemusela a i ty kondiční jízdy navíc pro mne udělal levněji,“ svěřila se mi Marie, která je přesvědčena o tom, že se jedná o domluvené nelegální obchodování a nepokryté vytahování peněz ze zájemců o řidičský průkaz. Sama uspěla až na šestý pokud a je velice ráda, že řidičský průkaz nakonec získala.
Mám takových známých okolo sebe asi deset a jedná se převážně o mladé dívky na prahu dospělosti. Když jsem se ptal další z nich, slečny Adély, proč ji pan komisař napoprvé od zkoušek vyhodil, řekla mi, že se prý nerozhlédla na přejezdu. „Ano uznávám, byly tam koleje, ale po nich už asi tak padesát let žádný vlak ani tramvaj nejezdí,“ řekla mi smutně. A podruhé si prý zase najela do křižovatky až moc, tedy o několik desítek centimetrů víc, než měla. A potřetí? „To jsem už naštěstí udělala, protože jsem neměla ty nervy a přestoupila jsem jinam. Jízdy jsem sice dělala stejně ve městě jako předtím, ale u jiné autoškoly, která patřila pod venkov, takže tam na mě byli hodnější, byla jsem strašně vynervovaná. Ten přestup stál mámu pět tisíc korun, ale vyplatil se mi a na třetí pokus jsem to už dala. Myslím, že jsem jela stejně jako dřív, ale byli velkorysejší,“ vysvětlila mi čerstvá držitelka řidičského oprávnění.
Jak mi později ještě doplnila informace, rodiče jí připlatili celkem deset jízd navíc, jednu po tisícikoruně, takže si sami spočítejte, na kolik peněz ji ten řidičský průkaz nakonec vyšel. Lépe řečeno kolik zaplatili rodiče.
Další její vrstevnice udělaly autoškolu také až na třetí pokus. Mezi chlapci je ta bilance o něco lepší, ti zpravidla jízdy zvládají o něco lépe, většinou už do druhého pokusu. Hodně záleží na tom, kde zkoušky děláte, jestli ve velkém městě, v menším nebo „na venkově“ a jakého dopravního komisaře vám tam přidělí.
Nemám žádný přímý důkaz o korupci, nikoho jsem neviděl ani nemám žádnou nahrávku, ale je přinejmenším podezřelé, že ti šikovní mladí lidé, emancipované mladé slečny, tak často napoprvé neuspějí. „Řidičák dcery mě stál třicet tři tisíc korun, tedy komplet i s těmi kondičními jízdami navíc. Udělala ho na třetí pokus a jsem velmi rád, že ho konečně dostala a že jsem jí nemusel platit celou autoškolu znovu. Vozí mne teď z restaurací nebo oslav domů, váží si toho, že ho má a řídí zatím ráda, tak toho využívám,“ svěřil se mi pan Marek.
To je byznys, ty řidičské zkoušky, co říkáte? A jakou zkušenost s nimi máte vy?
