Článek
Při prohlížení fotek od kamarádů jsem dostal nápad, že alespoň o tomhle jejich putování napíšu a třeba se podaří ho spojit i s dobrou věcí a vybereme nějaký příspěvek na vojáky, kteří v těchto dnech opravdu bojují a riskují své životy. Tedy s tímhle nápadem zkusit vybrat na pomoc vojákům přišel Zdenál, který také kvůli nemoci nemohl odjet.
Zdenál vymyslel sbírku na pomoc vojákům, kteří bojují na Ukrajině
Koho by napadlo, že po osmdesáti dvou letech budou nedaleko od Dukly zbytečně umírat další bojovníci?
Ve škole jsme se učili o krvavé bitvě v roce 1944 v Dukelském průsmyku, kde zbytečně zahynuly spousta československých vojáků kvůli chybné strategii a podcenění situace. Dle informací Wikipedie skončila tato vojenská operace neúspěchem a vyžádala se zbytečně tisíce až desetitisíce lidských životů.
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami. Šlo o součást Východokarpatské operace Rudé armády. Po potlačení povstání německými jednotkami a přechodu povstaleckých jednotek na partyzánský způsob boje ztratila svoje opodstatnění a byla ukončena.
Před několika dny byl odhalen Koněvův památník, což vzbudilo kontroverzní reakce
Karpatsko-dukelská operace skončila neúspěchem. Jinými slovy nesplnila cíle, které tato operace měla stanovené. Odehrávala se v krajně nepříznivých podmínkách a byla do značné míry plýtváním lidských a materiálních sil útočících jednotek. Od začátku neměla operace velké vyhlídky na úspěch i s ohledem na její nepřipravenost. Do jisté míry měla smysl jako operace k vázání nepřátelských sil. Ty nemohlo německé velení nasadit proti povstalcům a tak byla největší vojenskou pomocí, kterou povstání poskytla. Útočné úsilí sovětských a československých vojsk bylo nesmírné, což je pozorovatelné na jejich částečném postupu neprůchodným a tvrdě bráněným horským terénem. Přitom zatlačily nepřítele do hloubky Východních Karpat způsobily mu značné ztráty (podle sovětských údajů 52 000 mrtvých, raněných a nezvěstných a 26 000 zajatých německých vojáků), na technice a zbraních (800 děl a minometů, do 185 tanků). Ztráty Sovětů a Čechoslováků ale byly také těžké. Padlo přibližně 10 500 sovětských vojáků. Zároveň padlo 1800 příslušníků 1. československého armádního sboru, 4500 jich bylo raněno a sbor přišel o 90 % velitelů.
Zdraví účastníci expedice Dukla 2026 šli ucít oběti krvavého masakru v roce 1944
V pozdějším období se objevily spekulace o úmyslném nasazení 1. čs. armádního sboru sovětským velením do nejtěžších bojů se záměrem co nejvíce sbor oslabit. Jiní tvrdí, že ve skutečnosti se jednalo o běžný sovětský způsob používání vojenských jednotek (tj. bez ohledu na lidské ztráty) a že stejným způsobem byly používány i jednotky Rudé armády.
A jelikož je nás několik z naší expedice Dukla 2026 nemocných a zůstala ležet doma, tak jsme si vzpomněli na vojáky, kteří jsou třeba také nemocní, ale ležet na gauči nemohou a musejí bojovat a nasazovat vlastní životy, tak jsme s kamarády vytvořili (s touhle myšlenkou přišel Zdenál) odkaz, kam můžete zaslat peníze, které budou poskytnuty na pomoc ukrajinským vojákům.
Jakožto nemocný člověk s chřipkou a kašlem ležím v teple na gauči, prohlížím si zprávy a fotografie od kamarádů, kteří jsou teď na Dukle a myslím na vojáky, kteří třeba byli taky nemocní, ale nemohli ležet v posteli, museli bojovat a umírat, i když se jim nechtělo…
Zde zasíláme odkaz pro ty z vás, kteří by se rozhodli pomoct a přispět finanční částkou na pomoc vojákům, kteří v těchto dnech bojují na Ukrajině. Díky.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karpatsko-dukelsk%C3%A1_operace)
