Letos se urodilo méně jablek než vloni, čerstvý mošt je nejlepší

Zatímco vloni prý měli v moštárně otevřeno čtyři dny v týdnu od rána do večera, letos stačí dva dny a stejně tam nemají plno, jako tomu bývalo v minulosti. Abychom však mohli začít moštovat, musíme nejdříve jablka natrhat.

Jablečný mošt je šťáva, která vzniká lisováním jablečných stroužků. Jablka jsou nakrájena na stroužky a rozdrcena různými přístroji tak, že na jedné straně vytéká čerstvá šťáva a na druhé vypadávají suché tuhé zbytky. Při takové výrobě moštu vzniká hodně pěny a kalu, který se odstraňuje ručně. Tento typ moštu se cedí přes plátno.

Aby mošt déle vydržel, je možno ho zavařit. Pěna a kal se dají využít například do různých koláčů, rády je olizují děti. Tuhé jablečné zbytky můžeme zkompostovat anebo dát králíkům.

Kyselost a trpkost moštu závisí na tom, jaké používáme suroviny. Při průmyslovém zpracování se v moštárnách šťáva zpravidla pasterizuje a filtruje. Mošt je možné vyrábět i z jiných druhů šťavnatého ovoce, například hruškový mošt, který je sladší, nebo vinný. Zavařený mošt je možné skladovat po neomezenou dobu, i když po čase začíná sedimentovat.

Mošt je zdrojem vitamínů, přírodního cukru, pektinu, ovocných kyselin a dalších přírodních látek. Současně má vysoký obsah vlákniny.

Čím čerstvěji natrhaná jablka dáme moštovat, tím bude mošt logicky čerstvější. Pokud bychom nechali jablka delší dobu uskladněná, tak pak už by nebyl mošt tak tekutý jako za čerstva, ale jednalo by se spíše o takzvané pyré.

Než dáme jablka moštovat, je vhodné je přebrat a vykrájet, aby se nedostala do moštu nevhodná chuť z červavých.

Dobře umytá a propláchnutá jablka se drtí v drtiči. Z drti pak vytlačíme šťávu v lisu, záleží, jaký používáme typ přístroje. V klasických lisech se drť vkládá do plátna a z „balíčku“ se pak po lisování téměř klasický suchý materiál snadno vytřepe a můžeme ho dát na kompost.

Výtěžnost je zhruba sedmdesát procent, to znamená, že z deseti kilogramů jablek vytočíte sedm litrů moštu.

Jablka a tedy i mošt z nich vyráběný, obsahují vitamín C a řadu antioxidantů, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují tak riziko vzniku rakoviny, podobně jako množství vlákniny. Jiné látky chrání mozek před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou.

Mošt, když je čerstvý, tak je výborný, obzvlášť, když si s ním dá člověk tu práci a vykrájí všechna jablíčka ještě před tím, než je dáme moštovat. To se pak nestane, že by mezi nimi bylo nějaké shnilé nebo zkažené s červíkem, který by zhoršil moštu chuť. Jen si konzument potom musí dát pozor a nesmí ho tolik vypít. Jednak je to naráz velká dávka cukru a za druhé můžeme mít trávící problémy, jako se to stalo mně, když jsem během víkendu vypil sedm litrů této oranžové tekutiny s lehce nakyslou chutí.

Nejlepší je čerstvý mošt, ihned po vylisování. To je panečku dobrota, škoda, že už jsem všechen vypil. Mňam.