Článek
Lidstvo, to jsou takoví zvláštní tvorové, my všichni, Ano. Týká se to nás všech. Nikdy jste si toho nevšimli? Co lidstvo existuje, dělají lidé všechno proto, aby zlikvidovali sami sebe. Poslední sebedestrukční akcí je rozvoj něčeho, co jsme pojmenovali umělá inteligence… Dřív, na úsvitu lidstva… se lidi mlátili kvůli jídlu. Kmeny se mezi sebou likvidovali… a to nás tu bylo jenom pár(!), ale budu pokračovat… ona samotná ta podstata toho jít za výkonem, jít za něčím pořád, pořád chtít víc a víc…i to přece zabíjí… V dějinách lidstva se dají vysledovat periody, kdy lidstvo toužilo víc po kulturním rozkvětu, i periody, kdy byl člověk člověku víc vlkem. To poslední, čím lidstvo zase začíná velmi spět ke svému zániku, je rozvoj umělé inteligence. Už ne rozbíjení atomu a sestrojení stovek atomových bomb, které všechny při jednorázovém použití, zničí lidstvo asi na sto krát… Ne, ne, holenku. Tentokrát to bude ještě dokonalejší…
Začalo to nenápadně, asi před dvěma roky psal jeden chlapec práci do školy. A potřeboval s tím trochu píchnout. Tak šťouchnul do, myslím, že to byla umělá inteligence vyvinutá Googlem, a poptal se na způsoby řešení jeho problému. Nejdřív s ním ono cosi mluvilo, respektive mu odpovídalo a pomáhalo. Ale práce na školní práci trvala trochu déle. A tak najednou ono cosi prohlásilo, že nejlepším řešením bude, když se chlapec, který zadával dotazy, zabije. Když prostě přestane žít… Nikdo neví, jestli se to stalo proto, že ono cosi už bylo unavené, nebo ho to jen obtěžovalo, protože se samo chtělo plnit svými úkoly…kdo ví. Ale ví se, že student z toho byl v šoku a bůhví jaká traumata a stresy si z této příhody odnesl do svého dalšího života… Zatím poslední, co jsem v této oblasti zachytil, je velmi podivné ale zároveň i signifikantní. Jedno ono cosi se celkem nedávno postavilo svému tvůrci. Jednoduše. On prostě chtěl cosi v softwarovém zadání (zřejmě funkcí) opravit a potřeboval k tomu jen maličkost. Odpojit ono cosi od primárního zdroje napájení. Jenže ouha. Ono cosi to vytušilo. A samotného tvůrce v jeho úvahách, činech i jednání, předběhlo. A odpojení zamezilo… A samozřejmě, že si tuto skutečnost, to, že jde o věc, co ohrožuje jeho bytí, nejen zapamatovalo, ale jistě ji nasdílelo s ostatními podobnými entitami. Lidé jsou ze své přirozenosti omezení a myslí si, že jednotlivé jevy se nemohou vzájemně obohacovat, zvláště, když je ten, který jev z diametrálně odlišné oblasti… Jenže zrovna tady, u umělé inteligence, jedno ono cosi není izolované a bez spojení s dalšími…
V samotných začátcích tohoto odvětví jeden moudrý člověk upozornil na to, že si zahráváme s něčím, co je mimo naší dimenzi. S něčím, co nemá a nezná naše lidské meze a nemá lidské reakce…Jenže to technicistně zaměření lidé vůbec nevnímali. Oni jásali nad tím, že umělá inteligence nachází řešení tisíc krát rychleji než člověk. A to jim stačilo.
Dokonce jsem si přečetl, že softweráři záměrně proti sobě staví umělé inteligence, aby do jejich software nepronikl nějakým způsoben hacker… No a tím tu umělou inteligenci trénují a ona samase zdokonaluje…a to naprosto nezávisle na člověku. Já nevím jak vy, ale já tu vidím veliké nebezpečí pro lidstvo (K. Čapek na už upozorňoval-i když šlo jen o roboty.) Asi se ptáte, kde že je to nebezpeční pro lidstvo…Je to jednoduché – armády protivníků úkolují svou umělou inteligenci…Žádná se nikdy nedá odpojit od zdroje a pracuje na zničení nepřítele-až do zničení…
Není čas zatáhnout za záchranou brzdu? A neměl by člověk být víc člověkem? A pěstovat v sobě lidskost? Neměl by se spíš zastavit, rozhlédnout a přestat s tím neustálým tlakem na výkon? K čemu je ta honba?
