Článek
Andrej Babiš, bývalý premiér a miliardář, je postavou, která vyvolává vášnivé reakce na obou stranách politického spektra. Někteří ho považují za nebezpečného populistu, který podkopává demokracii a právní stát, jiní ho vidí jako silného lídra, který se postavil proti establishmentu a politikům, jež považují za zkorumpované.
Ale co se stane, když se politická debata zaměří nejen na kritiku Babiše, ale na samotnou ideu jeho existence? Tedy, co když se místo konkrétních politických rozhodnutí začneme soustředit na jeho osobu a všechno, co je s ním spojené, na úkor racionálního hodnocení? Tento fenomén, který nazýváme „anti-Babišismus“, se často ukazuje jako znepokojivý jev, kdy antipatie k jedné politické osobnosti převyšují zdravý rozum a objektivní analýzu politické situace. A právě to může být nebezpečnější než samotný Babišismus.
Anti-Babišismus, ačkoliv může mít racionální kořeny v politických rozhodnutích, která jsou nepopulární nebo kontroverzní, se postupně transformuje v nekontrolovatelnou zášť vůči jakémukoliv projevu Babišovy politiky. Tato nenávist často zastiňuje skutečné problémy a konkrétní kroky, které by měly být zkoumány. Místo debaty o návrzích a opatřeních se zaměřujeme na to, jaké má Babiš oblečení, jak se chová nebo jaké má osobní vlastnosti. Výsledkem je, že se v politické diskusi vytrácí podstata věci. Místo konfrontace s konkrétními politickými problémy a ideologiemi se z anti-Babišismu stává osobní útok na jednotlivce, který nejen že nevede k produktivnímu dialogu, ale i oslabuje demokratické principy.
Dalším nebezpečím, které z anti-Babišismu může vzejít, je vytváření nebezpečné polarity mezi těmi, kdo jsou proti Babišovi, a těmi, kdo s ním souhlasí. Tento ideový konflikt může vést k vyloučení jakékoliv konstruktivní diskuse. Jakékoli odlišné názory jsou často znevažovány, což otevírá prostor pro autoritářské tendence. Ve snaze postavit se proti Babišovi může některá část veřejnosti, a dokonce i politiků, ztratit schopnost rozlišovat mezi zdravou kritikou a nebezpečnými radikálními postoji. Rétorika se častokrát zjednodušuje do schématu „buď proti Babišovi, nebo proti nám“, což může mít za následek polarizaci společnosti a podkopávání vzájemné důvěry.
Slepý anti-Babišismus může rovněž vytvářet prostor pro růst demagogů, kteří se zuby nehty drží proti Babišovi, ale ve skutečnosti nemají jasnou alternativu nebo řešení pro reálné problémy země. Tito politici a aktivisté mohou využívat populistickou rétoriku, která apeluje na emoce a ne na fakta. V takovém prostředí je velmi snadné manipulovat s veřejným míněním a odvádět pozornost od skutečných problémů, jako jsou korupce, ekonomické problémy či zhoršující se kvalita veřejných služeb. Pokud se anti-Babišismus stane motivací pro každou politickou akci, přestává být prospěšný pro demokratické instituce. To, co zpočátku začalo jako racionální kritika, se může změnit v neuvážený útok na jakoukoliv formu vlády, která by mohla mít nějaký vztah k Babišovu politickému dědictví, a to i za cenu ohrožení právního státu a demokratických principů.
Jednoduchá odpověď na tuto otázku neexistuje. Co však může pomoci, je návrat k faktům, objektivitě a především k větší politické zodpovědnosti. Kritika Andreje Babiše je na místě, ale pouze tehdy, když je založena na konkrétních politických opatřeních a rozhodnutích, které mají reálný dopad na společnost. Je nutné, abychom se vrátili k debatě o tom, co je pro Českou republiku skutečně důležité, a ne o tom, kdo sedí na politickém trůnu. Když bude anti-Babišismus vyšší prioritou než hledání konstruktivních politických řešení, hrozí, že se z nás stane společnost, která je schopna jenom kritizovat, ale není schopna nabídnout alternativy, které by zemi skutečně posouvaly kupředu.
Anti-Babišismus, pokud se stane hlavním nástrojem politického boje, může být nebezpečnější než samotný Babišismus. Místo racionální kritiky se z něj může stát destruktivní síla, která podkopává demokracii, polarizuje společnost a znevěrohodňuje politické procesy. Jedinou cestou, jak se z tohoto bludného kruhu vymanit, je návrat k věcné debatě o reálných problémech, které ovlivňují životy všech občanů.
