Detektiv Mike na cenu za svobodu projevu? Jeho minulost mluví spíše proti

Je logické nominovat Mikea Oganesjana, známého také jako MikeJePan nebo Detektiv Mike, na Cenu za svobodu projevu?

Formálně ano — nominovat lze jednotlivce, kolektiv, organizaci či projekt. Samotní pořadatelé ale uvádějí, že chtějí oceňovat lidi, kteří se dlouhodobě zastávají svobody slova, vystupují proti umlčování nepohodlných názorů a kvůli tomu něco riskují. Podrobnosti jsou na https://www.zasvoboduprojevu.cz/.

U Oganesjana proto nestačí říct, že je kontroverzní, odvážný nebo ochotný jít do konfliktu. Je třeba projít jeho skutečné působení, podnikatelské projekty, metody i soudní minulost.

Oganesjan se proslavil videi, v nichž úmyslně porušoval dopravní předpisy, hádal se se strážníky a ukazoval, jak lze přestupková řízení procesně komplikovat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz otevřeně uvedl, že kanál vznikl jako marketingová kampaň pro službu PojištěníNaPokuty.cz.

Tvrdil například, že měl na kontě přes 450 přestupků a že klienti služby mohou za fixní poplatek předat řešení svých pokut jeho týmu. Na otázku, zda jeho projekt ukazuje, že lidé s penězi a právním zázemím nemusejí přestupky řešit, odpověděl kladně.

Už tento počátek je důležitý. Nešlo primárně o obranu politického názoru před cenzurou, ale o komerční model postavený na provokování státních orgánů a hledání procesních chyb.

V prosinci 2016 se Oganesjan stal tváří projektu AntiEET.cz. Za roční poplatek 8 990 korun měl spolek nabízet restauratérům právní ochranu proti sankcím souvisejícím s elektronickou evidencí tržeb.

Projekt podle Oganesjana spoléhal mimo jiné na to, že finanční úřady budou v řízeních dělat procesní chyby. E15 zároveň uvedla, že doménu vlastnil Petr Kocourek, s nímž Oganesjan provozoval také službu „pojištění proti pokutám“.

Česká advokátní komora před nabídkou důrazně varovala. Upozornila, že ani podnikatel, ani uváděný spolek nejsou pojišťovnou nebo oprávněným pojišťovacím zprostředkovatelem.

Ani odpor proti EET sám o sobě z člověka nedělá obhájce svobody projevu. AntiEET byla především placená služba slibující ochranu před správními sankcemi.

V roce 2017 si Oganesjana najala obnovená Občanská demokratická aliance na propagační videa. Spolupráce vyvolala silnou kritiku a rychle skončila. Ukázala ale, že jeho konfliktní internetová značka byla využitelná také v politickém marketingu.

V roce 2018 mu YouTube zrušil hlavní kanál kvůli porušování pravidel platformy. To lze kritizovat z hlediska moci sociálních sítí, ale není přesné vydávat každé odstranění kanálu za politickou cenzuru. Veřejné zdroje jej spojují především s porušováním komunitních pravidel, nikoliv s umlčením konkrétního politického názoru.

Oganesjan dlouhodobě útočil na Miroslava Stejskala, tehdejšího ředitele Městské policie Praha 1. Spor neskončil jen vzájemnou ostrou debatou. Soud Oganesjanovi uložil, aby Stejskalovi zaplatil přibližně půl milionu korun za nepravdivá osočení.

Deník N následně popsal, že Oganesjan částku neuhradil a veřejně prohlašoval, že poškozený od něj nic nedostane.

Svoboda projevu chrání i velmi ostrou kritiku policie. Neznamená ale automatické právo šířit nepravdivá osobní obvinění bez odpovědnosti.

Nejzávažnější pravomocně uzavřená kauza se týkala incidentů s městskými strážníky v Kladně.

Podle soudních zjištění Oganesjan přelepil nebo odstranil registrační značku služebního vozu, strážníky pronásledoval, blokoval či vybržďoval a jejich automobil vytlačil ze silnice. Jednání natáčel a využíval k propagaci svých aktivit.

V dubnu 2022 dostal pravomocně tříletý podmíněný trest se čtyřletou zkušební dobou, pokutu 30 tisíc korun a zákaz řízení na dva roky. Byl uznán vinným z přisvojení pravomoci úřadu, výtržnictví, vydírání a násilí proti úřední osobě. Nejvyšší soud následně jeho dovolání odmítl.

Soudce přitom jako zavrženíhodný popsal motiv spočívající ve zviditelnění, získání internetové popularity a propagaci produktů a služeb.

V dalším případu Oganesjan poslal starostovi Velkých Hamrů Jaroslavu Najmanovi e-mail, v němž psal, že mu chce „strašlivě ublížit“, a zmiňoval možnost střelit starostu do hlavy.

Oganesjan tvrdil, že e-mail nenapsal. Odvolací soud ale potvrdil jeho vinu a jeho námitky odmítl. Původní nepodmíněný trest změnil na tříletý podmíněný trest se zkušební dobou čtyři a půl roku. Rozsudek byl pravomocný.

Nebezpečné vyhrožování veřejnému činiteli lze jen těžko spojovat s obranou otevřené a bezpečné veřejné diskuse.

Oganesjan čelil také obžalobě, podle níž požadoval po známém 80 tisíc korun a hrozil mu zveřejněním profesně poškozujícího videa.

Trestní stíhání bylo v lednu 2023 zastaveno. Nikoli však proto, že by soud pravomocně prohlásil Oganesjana za nevinného. Soud dospěl k závěru, že případný další trest by byl bezvýznamný vedle pravomocných trestů, které už dostal v předchozích kauzách. Oganesjan verzi obžaloby o vydírání odmítal.

V roce 2022 Oganesjan požádal o oddlužení. Jeho dluhy podle insolvenčních dokumentů dosahovaly přibližně 1,4 milionu korun a zahrnovaly bankovní závazky, dluhy vůči státu i částku přiznanou Miroslavu Stejskalovi.

Později se však z projektu Detektiv Mike stal jeden z komerčně nejúspěšnějších českých internetových formátů. Forbes jeho roční příjmy odhadoval na přibližně 30 milionů korun.

Oganesjan v insolvenčním řízení tvrdil, že projekt nevlastní, je jen zaměstnancem propojené společnosti a dostává relativně nízkou odměnu. Věřitelé namítali, že výnosy jsou odváděny mimo jejich dosah.

Po návratu na internet začal Oganesjan vystupovat jako Detektiv Mike. Zaměřoval se na osoby, které označoval za dezinformátory, podvodníky, predátory nebo „dezoláty“.

Některá témata mohla být legitimní a společensky důležitá. Kontroverzní ale zůstaly metody: opakované návštěvy vybraných lidí, provokace před kamerou, zásahy do jejich okolí, natáčení příbuzných a vytváření konfliktů, které následně skončily za placenou bránou.

V roce 2025 stanul před soudem kvůli jednání kolem protivládního petičního stánku před Úřadem vlády. Obžaloba jej vinila z výhrůžek zničením či zapálením stánku. Oganesjan tvrdil, že výroky nemyslel vážně a chtěl řešit nepořádek v okolí. Ve veřejně dostupných zdrojích, které jsem dohledal, není doložen konečný pravomocný výsledek řízení.

Investigativní web Page Not Found spojil účet dlouhodobě používaný Oganesjanem se vznikem rozsáhlého česko-slovenského serveru na Discordu. Na serveru se podle reportáže sdílely intimní materiály žen bez jejich souhlasu, obsah odcizený z placených erotických platforem a extremistické příspěvky.

Oganesjan odpovědnost odmítl. Tvrdil nejprve, že se za něj někdo vydával, později připustil možnost, že účet obsluhovala třetí osoba. Server po novinářské konfrontaci zmizel.

Neexistuje veřejně doložený pravomocný rozsudek, podle něhož by Oganesjan osobně odpovídal za jednotlivé nelegální příspěvky. Jde ale o závažné investigativní zjištění, které je v silném rozporu s obrazem samozvaného lovce sexuálních predátorů.

Detektivní parta vnesla do veřejného prostoru údajné intimní nahrávky politika Jindřicha Rajchla. Oganesjan zveřejnění obhajoval tvrzením, že odhaluje rozpor mezi Rajchlovou obhajobou tradiční rodiny a jeho soukromým životem.

Právnička oslovená Českým rozhlasem ale uvedla, že samotný sexuální život politika nemusí mít dostatečnou souvislost s výkonem jeho funkce. Pokud bylo domácí video původně soukromé, mohl by zásah do soukromí postrádat potřebný veřejný zájem.

Kontroverzi prohloubilo natáčení před Rajchlovým bydlištěm a oslovení jeho dcery. Rajchl oznámil trestní oznámení a civilní žaloby; Oganesjanova strana popírala, že by dceru obtěžovala. Výsledek případných řízení zatím není veřejně známý.

V insolvenčním řízení správkyně následně dohledala účet u Revolutu, který Oganesjan podle zveřejněných dokumentů dříve neuvedl. Za jediný rok na něj mělo přijít přes milion korun. Část peněz pocházela od britské společnosti, v níž figurovala jeho partnerka.

Insolvenční soud nejprve Oganesjanovo oddlužení zrušil s odůvodněním, že sleduje nepoctivý záměr. Vrchní soud v Praze však rozhodnutí v květnu 2026 zrušil kvůli procesní chybě: Oganesjan nedostal odpovídající možnost vyjádřit se při jednání.

Odvolací soud tedy neprohlásil podezření za vyvrácená. Naopak uložil, aby se při novém rozhodování zohlednily také výpisy z účtu Revolut.

Mike Oganesjan svobodu projevu nepochybně intenzivně využívá. Využívání vlastního práva mluvit ale není totéž jako obrana svobody projevu jako obecného principu.

Obhájce svobody slova by měl rozšiřovat prostor pro otevřenou debatu. Měl by být schopen hájit také právo lidí, s nimiž nesouhlasí, a odmítat jejich umlčování pomocí státní moci, profesních sankcí nebo nátlaku.

Oganesjanův model je převážně jiný: vybere si terč, vyvolá konfrontaci, natočí konflikt a výsledek monetizuje. Jeho veřejná minulost zahrnuje pravomocné tresty za nebezpečné vyhrožování, vydírání, výtržnictví a násilí proti úřední osobě, civilní odpovědnost za nepravdivé osočování i závažné otázky kolem soukromí a oddlužení.

To neznamená, že nikdy neupozornil na skutečný problém. Znamená to však, že nominace musí být založena na konkrétním činu, kterým někoho prokazatelně bránil před cenzurou nebo umlčováním.

Takový čin nelze nahradit tvrzením, že je hlasitý, kontroverzní, úspěšný nebo že útočí na nepopulární osoby.

Nominovat jej lze. Na základě jeho dosavadní veřejné bilance ale nominace na ocenění za obranu svobody projevu nedává dobrý smysl.

Mike Oganesjan je především schopný a komerčně úspěšný uživatel svobody projevu. Jeho metody ale opakovaně směřovaly spíše k nátlaku, veřejnému ponížení a zastrašení vybraného protivníka než k ochraně otevřené debaty.

Provokace není automaticky disent. Monetizovaná konfrontace není automaticky investigativní žurnalistika. A umlčet odpůrce pomocí početní převahy, kamery a zásahů do soukromí není obranou svobody projevu.