Článek
Z toho článku na mně dýchá povrchnost, arogance a hloupost. Autor si zřejmě neuvědomuje, že i on bude jednou seniorem. Pokud se toho dožije. Já sám jsem řidičem od 18 let- dnes mi je čtyřiaosmdesát. Řídil jsem všechny existující kategorie motorových vozidel včetně tanků a kombajnů. Za celou tu dobu jsem neměl nehodu z vlastní viny. Jistě, nejsem svatý, přestupkům jsem se nedokázal vyhnout, za pokuty jsem utratil dost peněz, ale to je tak vše. Samozřejmě jsem se v počátcích řidičské kariéry cítil jak mistr světa. Čas je neúprosný vládce osudu a zpravidla vede ke zmoudření, což platí i pro řidiče. Postupně jsem zjistil, že mistr světa na silnici nejsem a to bylo dobře. Za klíč k řidičské dovednosti považuji obezřetnost a schopnost naučit se myslet za jiné. Tím mám na mysli za řidiče a ostatní lidi, které za jízdy potkám. Čepice na hlavě, ani plato vajíček za zadním sedadlem nejsou nejlepším parametrem hodnocení řidičské dovednosti. Na mokré silnici nezabrzdím jako za sucha. V husté koloně se musím obrnit trpělivostí. Vyplatí se předpokládat, že někdo přede mnou nedobrzdí včas. Chápu, že v moderní škodovce udržet na běžné okresce osmdesátku chce trochu sebezapření, ale tak už to je. Jeví se mi, že spěch, chvat a shon jsou fenomény současnosti. Je těžko s nimi bojovat, jenže „festina lente“ znali už staří Římané a měli pravdu. Čepice je pokrývka hlavy a co má po dní její nositel, netuším. Jen jsem se pokusil nahlédnout „pod čepici“ autorovi výše zmíněného textu. Nechť mu svatý Kryštof, patron řidičů odpustí.
