Článek
Byl jsem vojákem základní služby u PS od 15. srpna 1959 do prosince 1961 (Berlínská krize). Služba byla organizována v Pohraničních brigádách podél státní hranice, od Děčína po Komárno. Brigáda PS se skládala z pohraničních rot, které zabezpečovaly ostrahu hranice v daném úseku. Výkon služby v jednotlivých hlídkách 24 hodin denně v různě stanovených časových cyklech. Vždy 8 hodin služby, 8 hodin spánku, 8 hodin odpočinku, ale nikoli v celku, v průběhu dne, ale roztrhaná po hodinách podle plánu ostrahy.
Hlídky byly ozbrojeny, zpravidla samopaly, někdy pistolemi, ale vždy s ostrými náboji. Použití zbraně při výkonu služby bylo podrobně upraveno zvláštním předpisem.
Život na rotě byl zabezpečován v podobě samostatného hospodářství jak co do zásobování, stravy, ubytování, hygieny a podobně. Služba na „čáře“ byla zcela odlišná od služby vojáků u armády. Hlídky v terénu byly odkázány samy na sebe a v případě akce, tj. zjištění pokusu o překonání státní hranice narušiteli, byly povinny tomu zbránit a narušitele zadržet. Dopustit se chyby, znamenalo vyšetřování, nezřídka i trest.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že na nějakou šikanu prostě nebyl čas. Samozřejmě, výjimky se vyskytly, ale k tomu, co popisují někteří „armáďáci“, to nemá rovnání. Podstata je v tom, že pohraničníci ve službě se museli spolehnout jeden na druhého, bez ohledu na to, zda to byl mazák, či bažant. V krajním případě mohlo jít i o život. Což se i v některých případech stalo. Šlapal jsem čáru jako bažant u pohraniční roty v Rumburku, pak jsem byl přeložen na jižní Moravu do Hrušovan nad Jevišovkou jako řidič sanitky. Za dva roky služby v tomto regionu jsem zažil jediný případ úmrtí narušitele na čáře. Šlo o Poláka, který zahynul při pokusu překonat drátěný zátaras, který byl v té době (1960) ještě pod proudem. Prostě služba pohraničníků v té době byla tvrdá a náročná práce. Nejen pro vojáky základní služby, ale i pro rodiny důstojníků a praporčíků, které tu s nimi žily.
V mém příspěvku nejde o žádnou nostalgii, ale o poznámku k době, která tehdy byla a kterou jsem prožil.
