Článek
Vystupuji na konečné stanici metra B Černý Most. Většina lidí odsud míří do obchodního centra nebo přestupuje na některý z autobusů pokračujících dál za Prahu. Já mám ale tentokrát úplně jiný plán. Dnešním cílem je Nejmenší pražská rozhledna a čeká mě k ní přibližně 2,5 kilometru dlouhá procházka zelení na východním okraji Prahy.
Od metra vyrážím směrem do Bryksovy ulice a pokračuji do Ocelkovy. Tady ještě není příliš pochyb o tom, že se nacházím na jednom z velkých pražských sídlišť. Panelové domy, široké ulice a doprava tvoří první část cesty. Poslední odbočka mě přivádí opět do Bryksovy ulice a prostředí se postupně začíná měnit. Sídliště nechávám za sebou a přede mnou se otevírá volný zelený prostor.
Po levé straně je stále slyšet hluk aut z Pražského okruhu. Můj pohled ale směřuje především na golfové hřiště a park U Čeňku. Ještě než do něj vstoupím, dělám první zastávku.
Káva před cestou do parku
Přímo u cesty se nachází Plechárna, místní komunitní centrum. Vedle něj je skatepark, grilovací zóna a další sportovní zázemí, během roku se zde navíc pořádají různé akce. Já se zde zastavuji hlavně kvůli kávě, než budu pokračovat dál.
Komunitní centrum Plechárna s bistrem.
Od Plechárny už mířím přímo do parku U Čeňku. Dokud se neotočím zpátky směrem k sídlišti, mám chvílemi pocit, jako bych byl někde na venkově. Přede mnou je tráva, stromy a otevřený prostor, zatímco panelové domy zůstávají za zády.
Kolem části parku vede cyklostezka a právě na hranici sídliště a parku se koncentruje většina místního ruchu. Je zde dětské hřiště, altánek nebo workoutové hřiště. Stačí ale ujít několik desítek metrů dál a lidí rychle ubývá. Některé části parku jsou téměř prázdné a ani tady nechybějí lavičky, takže není problém se na chvíli zastavit a odpočinout si.
Civilizace je pořád blízko a místy ji připomíná i vzdálený hluk dopravy. Přesto je kontrast proti Černému Mostu výrazný. Ještě před několika minutami jsem vystoupil z metra obklopený sídlištěm, teď přede mnou vede cesta zelení téměř bez lidí.
Přes Martiňák k nejmenší rozhledně
Park postupně opouštím u rybníka Martiňák, kde se napojuji na cyklostezku pokračující směrem k Dolním Počernicím. Otevřené plochy střídá cesta lemovaná stromy, které mají jednu velkou výhodu především během léta – i v parných dnech poskytují alespoň trochu stínu.
Od Martiňáku už není cíl daleko. Po několika dalších minutách přicházím do prostoru geologické zahrady. Právě tady stojí objekt, kvůli kterému jsem celou cestu podnikl – Nejmenší pražská rozhledna.
Samotný park U Čeňku stojí za návštevu.
Pokud jste zvyklí na rozhledny, na jejichž vrchol vede několik desítek nebo dokonce stovek schodů, tady vás nic podobného nečeká. Výstup zvládnete pravděpodobně rychleji, než si stihnete uvědomit, že jste začali stoupat. Rozhledna má totiž pouhých sedm schodů.
Díky vyvýšenému místu se odtud otevírá pohled na přírodní rezervaci V Pískovně a stejnojmenný rybník. Na opačné straně se do panoramatu vrací sídliště Černý Most, které připomíná, jak blízko městské zástavbě se celou dobu pohybuji.
Pohled od Martiňáku směrem na sídliště na Černém mostě.
V okolí se nachází několik laviček a součástí geologické zahrady je také naučná stezka. Samotný výstup sice zabere jen několik okamžiků, ale místo je zajímavé právě svou netradiční podobou a výhledem do okolní zeleně.
2,5 kilometru z metra a sedm schodů na vrchol
Cesta z metra Černý Most mi zabrala přibližně hodinu, a to včetně zastávky na kávu v Plechárně. Celá trasa měří zhruba 2,5 kilometru, takže o žádný náročný výlet rozhodně nejde.
Výhled ze samotné rozhledny není nikterak do dálky.
Nejmenší pražská rozhledna je zajímavá především svou (ne)výškou, skutečným zážitkem je ale podle mě kombinace samotného cíle a cesty k němu. Během krátké procházky se rušné okolí Černého Mostu postupně promění v park, rybníky a zeleň, přestože jste stále jen několik kilometrů od stanice metra. Právě díky tomu je trasa vhodná jako nenáročná odpolední procházka mimo ruch města.
Pokud jsou pro vás 2,5 kilometru málo, u rozhledny rozhodně není nutné končit. Přesně to uděláme příští týden. Od Nejmenší pražské rozhledny budeme pokračovat přes přírodní rezervaci V Pískovně a cestou se zastavíme na skvělou kávu a dortík v Hostavicích.
Tentokrát už sedm schodů stačit nebude. Čeká nás Doubravka.
