Článek
Dvě třetiny Čechů dlouhodobě podporují zrovnoprávnění sexuálních menšin, včetně manželství pro všechny. Znamená to, že narativ „ukřičené menšiny“ používaný odpůrci zrovnoprávnění, je třeba aplikovat naprosto odlišným způsobem.
Sexuální menšiny žádají stejná práva jako ostatní. Bigotní ultrakonzervativci ovšem trvají na tom, že „rovná práva“ jsou ve skutečnosti privilegiem, které údajně není možno přiznat univerzálně všem.
Ignorují přitom jak otázku rovnosti před zákonem, tak názor většiny české společnosti. Jinak řečeno, je to právě tato mimořádně hlasitá a arogantní menšina, které přísluší titul „ukřičené menšiny“.
Demokraty tito lidé nejsou a nemohou být, protože z duše nesnášejí společenskou pestrost, bez níž demokracie nemohou fungovat. Mnozí z těchto lidí patrně ve skutečnosti představují přívržence předdemokratických režimů ohánějících se „křesťanskými základy evropské společnosti“ - režimů jako byl španělský frankismus, portugalský Estado Novo a nejnověji Orbánovo Maďarsko. A demokratické zřízení podporovali pouze s výhradou zachovávání bigotní podoby společnosti ukotvené kdesi v první polovině minulého století.
Je-li občas řeč o tom, že zdiskreditované vedení Českomoravské komory odborových svazů pomáhá budovat antisystémové opozici zdání legitimní obhajoby sociální otázky, nelze smlčet ani o obdobě téhož na (ultra)pravicové straně politického spektra. Kulturní války rozpoutávané uřvanou ultrakonzervativní menšinou za prvé sledují obdobnou hodnotovou orientaci, jakou „Gayropě“ předepisují mačističtí příslušníci ruské věrchušky. A za druhé Moskvě v důsledku přímo pomáhají tím, že svým zuřivým poštěkáváním uměle a zcela zbytečně štěpí českou společnost podle dělící linie, která by vůbec nemusela existovat.
Místo abychom tedy řešili resilienci České republiky a její občanské společnosti v postavení de facto frontového státu (jímž bude, i kdyby volby na Slovensku dopadly nakonec mnohem lépe, než jak to v tuto chvíli vypadá), malí čeští politikáři ve službách uřvané de facto proruské minority se ze všech sil snaží všechny paralyzovat páchnoucí ideologickou mucholapkou a znemožnit tak jakoukoliv skutečnou přípravu na vznikající bezpečnostní rizika.
Manželství uzavíraná v kostele čistě za účelem plození potomstva přitom ani těm nejzavilejším paleokonzervativcům nikdo nebere. Na žádných právech je nikdo krátit nehodlá. Kromě jediného, o němž ovšem v ústavě nestojí ani slovo: Dopřávat si samolibě a arogantně pocit, že jsou jedinými skutečnými strážci morálky v moři všeobecné zkaženosti.
Fungující demokratická politika vyžaduje schopnost kompromisu s mnoha jinými zájmovými skupinami. Vysoce toxické ultrakonzervy s vysokým obsahem botulotoxinu ovšem kompromisy pohrdají a nejsou jich schopny.
Přesně takové společenské elementy namlouvající si, že se svými středověkými názory na moderní život reprezentují „skutečný Západ“, Putin potřebuje, aby nás ochromil a učinil neschopnými jakékoliv účinné kolektivní akce zajišťující bezpečnost před jeho imperiálními plány.
Když z kruhů ohánějících se „křesťanskou láskou“ zní otevřené výhrůžky, že prý nedodržení jejich hodnotového diktátu společenskou majoritou povede k vyvolání občanské války, velezrada české demokracie ve prospěch nepřátelské cizí mocnosti je už prakticky dokonána.
Ovšem pokud je „posvátnost tradičního manželství“ skutečně tak zásadní a nepostradatelnou hodnotou, její zachování i za cenu porobení celé společnosti agresívní východní despocií a jejího civilizačního uvržení o celé dekády nazpět určitě bude stát za to.
Tento článek také vyšel na webu Britských listů (blisty.cz)
