Válka s Hamásem nebude pro Izrael žádná procházka

Tyto fronty jsou v tuto chvíli potenciálně celkem čtyři. Největší ohrožení rozhodně představují militanti z libanonského Hizballáhu, který disponuje možná až šesticifernými počty moderních dělostřeleckých a taktických raket dodaných z Íránu - a podle vlastních údajů 100 000 vycvičenými ozbrojenci. Na území Libanonu už se také nacházejí oddíly ultrapravicové Syrské strany sociálních nacionalistů, které čítají 6 000 - 8 000 ozbrojenců. Na pomoc navíc mohou přijít obdobné proíránské irácké miliční útvary, jako Katajb Hizballáh s 30 000 ozbrojenci či Badr s 15 000 příslušníky.

Izraelci údajně via Egypt obdrželi zprávu, že pokud zahájí pozemní invazi proti Hamásu, Hizballáh se zapojí do války. Proto u severní hranice s Libanonem vzniká masivní ozbrojené uskupení, které bude muset být výrazně početnější než samotné síly vyčleněné k útoku na Gazu.

Protože také přišly zprávy, že nejméně dvě divize Asadovy armády v jižní Sýrii byly uvedeny do bojové pohotovosti, další, i když menší uskupení Izraelských obranných sil musí pokrýt potenciální syrskou frontu. Těžko předpokládat, že by mohlo jít o něco menšího než divizní ekvivalent, tzn. 10 000 - 15 000 vojáků. A spíše bude větší.

Kromě toho je otázka, jak se ke konfliktu nakonec postaví Palestinská autonomie na západním břehu Jordánu. V zásadě jde o vedení částečně mezinárodně uznaného státu, které měl Hamás v úmyslu zlikvidovat podobně, jako ho už připravil o vliv v Gaze. To ovšem ještě nutně neznamená, že se Organizace pro osvobození Palestiny nakonec nerozhodne také vstoupit do války proti Izraeli. Prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás už Hamás verbálně podpořil, takže nic není vyloučeno.

Zatímco Hamás má v Gaze k dispozici až 40 000 ozbrojenců, palestinské úřady na západním břehu disponují menšími silami o velikosti kolem 25 000 bojovníků. I tak ovšem na západním břehu zůstanou vázané některé izraelské jednotky, zejména kvůli sporným oblastem, kde radikální židovští osadníci podporovaní současnou ultrapravicovou vládou relativně nedávno obsadili palestinskou půdu. Nepokoje zde navíc nemusí nutně nabýt podoby ozbrojených střetů, ale mohou zůstat na úrovni davového násilí - jemuž armádní jednotky neumějí dobře čelit.

Úvahy o tom, že Hamás ve střetu s Izraelem nemá žádnou šanci, je tedy třeba zasadit do naznačeného kontextu. Navíc ani samotná operace v Gaze, v podmínkách tzv. urban warfare, vůbec nebude jednoduchá.

V podmínkách obkličování íránskými proxies - Írán mj. vyhrožuje i raketovým ostřelováním z území Jemenu - se tedy operace v Gaze, která má svrhnout a vykořenit teroristy z Hamásu, stává pro Izrael existenční záležitostí, kterou nicméně bude muset uskutečnit pouhým zlomkem svých ozbrojených sil.

Tento článek také vyšel na webu Britských listů (blisty.cz)