Článek
Schaffhausen měl v době druhé světové války zvláštní postavení. Švýcarsko zůstávalo neutrální, město ležící těsně u německých hranic však nemohlo válečné dění jednoduše ignorovat. Nad jeho střechami pravidelně létaly spojenecké formace a obyvatelé byli na letecké poplachy zvyklí. Tato zkušenost sehrála během tragického dopoledne 1. dubna 1944 zásadní roli.
Krátce před jedenáctou hodinou dopoledne se nad Schaffhausenem objevily americké bombardéry. Nebyl to ale plánovaný útok na švýcarské město. Cílem mise byl německý Ludwigshafen na Rýně, důležitý průmyslový prostor, který spojenci bombardovali v rámci systematického ničení německé válečné výroby. Americká formace se však během letu odchýlila od plánované trasy a dostala se hluboko na jih.
Osudná kombinace několika chyb
Nešlo přitom o jediný jednoduchý navigační omyl. Americké poválečné a diplomatické dokumenty popisují řetězec problémů, které se navzájem násobily. Vedoucí letoun formace byl sestřelen a velení převzal jeho zástupce. Bombardéry zároveň letěly nad téměř souvislou oblačností a jejich posádka se musela spoléhat na navigační techniku. Jenže na vedoucím letounu došlo k poruše speciálního navigačního zařízení. K tomu se přidal silný vítr, který byl podle pozdějšího amerického vyšetřování o více než 60 mil za hodinu silnější, než posádky očekávaly. Výsledkem byla výrazná odchylka od plánovaného kurzu.
Posádka se přitom domnívala, že svůj cíl správně identifikovala. Bombardér vedoucí formace shodil pumy a označil místo pro ostatní letouny. Následující stroje pak postupovaly podle jeho označení. Problém spočíval v tom, že se dívaly na špatně určený cíl. Americké vyšetřování později dospělo k závěru, že se jednalo o nešťastnou kombinaci navigační chyby, počasí, technického selhání a změny vedení formace.
Schaffhausen nebyl jediným švýcarským městem, které Američané bombardovali, takto vypadal Curych 4. března 1945
Důležitý je také samotný charakter tehdejšího bombardování. Z výšky nebylo jednoduché určit přesnou polohu a oblačnost výrazně zvyšovala riziko omylu. Jakmile vedoucí bombardér označil domnělý cíl, další posádky se mohly řídit jeho rozhodnutím. Chyba se tak nepřenášela pouze z jednoho letounu na druhý, ale prakticky na celou formaci.
Schaffhausen hořel během několika sekund
Na město zaútočilo 15 bombardérů B-24 Liberator. Během přibližně 40 sekund dopadly na Schaffhausen stovky tříštivých a zápalných pum. Švýcarské zdroje uvádějí 40 mrtvých a přibližně 270 zraněných. Stovky lidí přišly o střechu nad hlavou a rozsáhlé škody utrpěly obytné domy, průmyslové podniky i veřejné budovy.
Zasažena byla například část železničního nádraží, továrny a objekty v centru města. Poškozeny byly také kulturní instituce a cenné sbírky. Tragédie se navíc odehrála v době, kdy se ve městě normálně pracovalo a lidé byli venku. To je jeden z důvodů, proč byly následky tak ničivé. Sirény sice varovaly před leteckým nebezpečím, obyvatelé však byli na přelet spojeneckých letadel zvyklí. Mnozí proto nepočítali s tím, že právě Schaffhausen bude terčem skutečného bombardování. Někteří lidé vyšli ven nebo sledovali letadla z oken místo toho, aby se ukryli.
Tady se ukazuje jeden z paradoxů celé katastrofy. Neutralita Švýcarska obyvatele Schaffhausenu chránila politicky, nikoli však fyzicky. Pro posádku vysoko nad zemí představovala hranice mezi Německem a Švýcarskem jen několik kilometrů na mapě.
Nikdo nevěděl, co se vlastně stalo
Bezprostředně po útoku panoval zmatek. Švýcarské úřady nejprve neměly jistotu, zda šlo o omyl, nebo o záměrný útok. Americký diplomatický záznam z 1. dubna zachycuje, že švýcarská strana byla událostí natolik šokována, že připouštěla i možnost úmyslného bombardování. Situaci komplikovala skutečnost, že Švýcarsko mělo vůči oběma válčícím táborům velmi citlivé vztahy. Země sice zůstávala neutrální, současně však udržovala rozsáhlé hospodářské kontakty s Německem. Spojenci proto švýcarskou neutralitu respektovali, ale zároveň na Bern vyvíjeli tlak kvůli obchodu a dodávkám strategického materiálu Německu.
Po bombardování se proto objevily úvahy, zda nemohlo jít o jakési varování nebo trest za švýcarskou hospodářskou spolupráci s nacistickým Německem. Tato interpretace ale neodpovídá závěrům amerického vyšetřování. Historik Matthias Wipf i další badatelé pracující s americkými operačními záznamy považují za skutečnou příčinu navigační omyl.
Zajímavé je, že americká komunikace zpočátku situaci příliš neuklidnila. První veřejná vysvětlení hovořila obecně o mimořádných navigačních potížích a špatném počasí. Švýcarský diplomatický aparát na to reagoval podrážděně, protože počasí přímo nad Schaffhausenem bylo podle místních zpráv dobré. Švýcaři proto chtěli vědět, co se skutečně odehrálo ve výšce, nikoli pouze slyšet obecnou omluvu.
Washington přiznal chybu a začal platit
Američané nakonec neměli důvod incident zlehčovat. Už 3. dubna vyjádřil generál Carl Spaatz prostřednictvím americké diplomacie švýcarské straně hlubokou lítost nad omylem. Ještě důležitější bylo, že Spojené státy přistoupily k finanční náhradě škod. Už 6. dubna 1944 nařídil ministr zahraničí Cordell Hull uvolnit švýcarské vládě okamžitě jeden milion dolarů na pomoc obětem. Zároveň dal najevo, že pokud bude zapotřebí více peněz, Spojené státy jsou připraveny další prostředky poskytnout.
Později následovala další platba. Podle amerických diplomatických dokumentů Spojené státy v říjnu 1944 poskytly Švýcarsku další tři miliony dolarů. V roce 1949 pak byla uzavřena širší dohoda týkající se všech amerických škod způsobených porušením švýcarské neutrality během války. Spojené státy nabídly 62 176 433,06 švýcarských franků včetně úroků a Švýcarsko nabídku přijalo. Tím se incident postupně přesunul z akutní diplomatické krize do oblasti poválečného vyrovnání.
Byla to jen náhoda?
Otázka úmyslu dělá ze Schaffhausenu zajímavější případ než obyčejnou epizodu vojenské historie. Pokud by šlo pouze o jednoduchou navigační chybu, mohl by být případ uzavřen jako tragická nehoda. Jenže spojenecké bombardování neutrálního Švýcarska nebylo v letech 1943 až 1945 jediné. Americká letadla zasáhla švýcarské území opakovaně a podobné incidenty vyvolávaly pochopitelnou nedůvěru.
Proto bylo důležité, aby americké vyšetřování dokázalo popsat konkrétní mechanismus omylu. A v případě Schaffhausenu je pozoruhodné, jak přesně do sebe jednotlivé části vysvětlení zapadají: vedoucí letoun byl ztracen, náhradní stroj měl technický problém s navigací, formace čelila mnohem silnějšímu větru, letěla nad oblačností a bombardér nakonec identifikoval nesprávný prostor jako cíl.
Navíc existuje dochovaná dokumentace samotné mise. Záznamy 392. bombardovací skupiny uvádějí jako plánovaný cíl Ludwigshafen a popisují odchýlení formace přes jižní Německo směrem ke švýcarskému území. Proto je asi možné pracovat s tím, že Schaffhausen nebyl cílem vybraným Američany z politických nebo vojenských důvodů. Byl obětí toho, jak nebezpečná byla letecká válka v době, kdy přesná navigace zdaleka nebyla samozřejmostí.
Časová osa události
1. dubna 1944, ráno – Americké bombardéry vyrážejí na misi proti německému Ludwigshafenu. Formace se během letu odchyluje od plánovaného kurzu.
1. dubna 1944, kolem 10:50 – Americké letouny shazují bomby na Schaffhausen. Útok trvá přibližně 40 sekund.
1. dubna 1944 – První hlášení hovoří o desítkách mrtvých a zraněných, rozsáhlých požárech a přerušení železničního spojení. Švýcarské úřady požadují vysvětlení.
3. dubna 1944 – Americký generál Carl Spaatz prostřednictvím diplomatů vyjadřuje Švýcarsku hlubokou lítost nad bombardováním.
6. dubna 1944 – Washington uvolňuje první milion dolarů na pomoc obětem a náhradu škod.
7. dubna 1944 – Švýcarský ministr ve Washingtonu Charles Bruggmann žádá americkou vládu o důkladné vyšetření příčin incidentu a konkrétní opatření, která by zabránila jeho opakování.
25. dubna 1944 – Americké vyšetřování popisuje řetězec příčin: ztrátu vedoucího letounu, silnější než očekávaný vítr, poruchu navigačního vybavení a chybnou identifikaci cíle.
11. října 1944 – Spojené státy poskytují Švýcarsku další tři miliony dolarů na pomoc lidem postiženým bombardováním.
21. října 1949 – Washington a Bern uzavírají dohodu o konečném finančním vyrovnání amerických škod způsobených porušením švýcarské neutrality během války. Dohodnutá částka činí 62 176 433,06 švýcarských franků včetně úroků.
Zdroje:
