Článek
Christian Wirth se narodil 24. listopadu 1885 v Oberbalzheimu ve Württembersku. Po vyučení pracoval jako truhlář, během první světové války sloužil v německé armádě a po jejím skončení se vrátil k policejní práci. Byl to v podstatě úplně obyčejný muž, který nebyl nijak radikální. Ovšem jeho profesní minulost je důležitá proto, že do nacistického represivního aparátu nepřišel jako někdo bez zkušeností. Znal způsob fungování policie, věděl, jak z někoho dostat přiznání. To ale ještě nemuselo nutně znamenat, že se z něj nakonec stane zrůda.
Zapojil se do hrůzného programu Aktion T4
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci se v životě Wirtha mnohé změnilo. Stal se radikálnějším, přizpůsobil se novému režimu a jeho kariéra pokračovala. Zlom přišel v roce 1939, kdy se zapojil do programu známého jako Aktion T4. Nacisté v jeho rámci tajně vraždili lidi s duševními nemocemi a postižením. Oběti byly sváženy do speciálních zařízení, kde byly usmrcovány mimo jiné pomocí oxidu uhelnatého.
Wirth působil například v zařízení Hartheim a podílel se na organizaci jeho provozu. Nešlo pouze o samotné zabíjení. Program vyžadoval také dopravu obětí, evidenci, personál a zakrytí skutečného účelu celého procesu. Zde získal zkušenosti, které se později hodily při mnohem větší operaci.
Aktion T4 byla v srpnu 1941 oficiálně zastavena po rostoucím veřejném odporu, zejména ze strany některých představitelů církví. Zabíjení lidí s postižením ale neskončilo úplně a řada pracovníků programu se následně přesunula k dalším nacistickým vražedným projektům. Mezi nimi byl i Wirth.

Adolf Hitler dal Wirthovi v mnohém volnou ruku
Operace Reinhard
Na konci roku 1941 dostal za úkol podílet se na vybudování vyhlazovacího tábora Belzec v okupovaném Polsku. Belzec se stal jedním z hlavních míst operace Reinhard, jejímž cílem bylo zavraždit židovské obyvatelstvo v Generálním gouvernementu. Wirth zde mohl využít zkušenosti z Aktion T4, včetně znalostí spojených s plynováním a organizací celého procesu.
Belzec nebyl klasickým koncentračním táborem. Jeho hlavním účelem bylo masové vraždění. Deportovaní lidé byli do tábora přiváženi vlakovými transporty a drtivá většina z nich byla zavražděna krátce po příjezdu. V průběhu existence tábora zde byly zavražděny stovky tisíc lidí.
Wirth se přitom nesoustředil pouze na jeden tábor. V roce 1942 se stal inspektorem zařízení zapojených do operace Reinhard a dohlížel na Belzec, Sobibor a Treblinku. V praxi tak získal přehled nad fungováním tří nejvýznamnějších vyhlazovacích center této operace. Podle United States Holocaust Memorial Museum bylo během operace Reinhard v Belzci, Sobiboru a Treblince zavražděno přibližně 1,5 milionu Židů. Režim se přitom nesoustředil pouze na samotné vraždění, součástí operace bylo také zabavování majetku obětí a jeho třídění.
Byl velice hrubý a násilnický
Tady je Wirthova role podstatná. Pomáhal vytvořit systém, v němž jednotlivé části navazovaly jedna na druhou. Lidé byli deportováni po železnici, po příjezdu následovalo rozdělení a celý proces byl organizován tak, aby nacisté dokázali během krátké doby zavraždit velké množství lidí.
Wirth měl navíc pověst mimořádně hrubého a násilnického nadřízeného. Podřízení mu říkali „Christian Krutý“ nebo „Divoký Christian“. Tato označení se objevují v poválečných svědectvích a dobových vzpomínkách lidí, kteří se s ním setkali. Wirth se také snažil zvyšovat „výkonnost“ vyhlazovacích zařízení. V Belzci byly například během jeho působení prováděny změny v uspořádání plynových komor a způsobu jejich provozu. Nešlo tedy jen o člověka, který formálně podepisoval rozkazy. Podílel se na praktickém fungování systému, jehož výsledkem bylo masové vraždění.
Podílel se na vraždách desítek tisíc lidí
V roce 1943 začala operace Reinhard končit. Nacisté likvidovali stopy po existenci vyhlazovacích táborů a jejich personál dostával nové úkoly. Wirth byl společně s dalšími muži převelen do oblasti severní Itálie, kde se SS a policie věnovaly mimo jiné boji proti partyzánům a pronásledování židovského obyvatelstva.
Usadil se v Terstu a působil v rámci zvláštního útvaru Einsatzkommando Reinhard. I zde pokračoval v represivní činnosti. V oblasti se nacházelo také zařízení Risiera di San Sabba, které nacisté využívali jako věznici, místo shromažďování deportovaných a také jako místo poprav.
Ještě před svou smrtí se Wirth vrátil do oblasti Lublinu. V listopadu 1943 se nacisté v rámci akce Erntefest zaměřili na židovské vězně a nuceně nasazené v tamních pracovních táborech. Během masových poprav byly zavražděny desítky tisíc lidí a Wirth patřil k mužům, kteří se na této operaci podíleli.
Zemřel při akci partyzánů
Jeho kariéra skončila v květnu 1944. Dne 26. května byl poblíž Koziny v dnešním Slovinsku zabit při útoku jugoslávských partyzánů. Okolnosti jeho smrti se v jednotlivých pramenech mírně liší, samotný fakt, že zahynul při partyzánské akci, je ale dobře doložený. Na rozdíl od některých dalších významných představitelů nacistického aparátu se tak Wirth po válce nedostal před soud. Nemusel vysvětlovat svou úlohu při vzniku Belzce ani při fungování dalších táborů operace Reinhard.
Jeho příběh je přitom zajímavý právě svou postupností. Zkušenosti z policejní práce se během nacistické éry spojily s účastí na Aktion T4. Odtud vedla cesta k vyhlazovacím táborům a nakonec k dohledu nad rozsáhlým systémem masového vraždění. Wirth tak nebyl pouze jedním z mnoha mužů, kteří se ocitli v SS. Patřil k lidem, kteří pomáhali přenést zkušenosti z prvních nacistických vražedných programů do mnohem většího systému vyhlazování.
Zdroje: autorský článek s využitím





