Článek
Historie druhé světové války zná stovky příběhů o odvaze, ale jen málokterý se vypráví s takovou směsí údivu a nedůvěry jako osud kanadského vojáka Léo Majora. V dubnu 1945 sehrál klíčovou roli při osvobození nizozemského města Zwolle a učinil tak prakticky sám. Na první pohled jde o tvrzení, které zní spíše jako scénář dobrodružného filmu než jako skutečná historická událost. Přesto je jisté, že jeho akce patřila k nejodvážnějším průzkumným operacím závěrečných měsíců války a zanechala ve Zwolle stopu, která přetrvává dodnes.
Těžké zranění během vylodění v Normandii
Příběh Léo Majora je zajímavý i proto, že nezačíná ve Zwolle, ale mnohem dříve, v kanadském Montréalu, kde se v roce 1921 narodil do rodiny francouzsko-kanadských přistěhovalců. Už v mládí měl pověst tvrdohlavého člověka, který se nerad podřizoval autoritám. Když Kanada vstoupila do druhé světové války, přihlásil se do armády a brzy se dostal mezi vojáky, kteří byli ochotni podstupovat mimořádná rizika.
První velkou zkouškou se pro něj stalo vylodění v Normandii v červnu 1944. Kanadské jednotky patřily mezi síly, které se podílely na otevření západní fronty, a právě zde se Major poprvé výrazně zapsal do bojové historie. Během bojů utrpěl vážné zranění oka po zásahu fosforovou municí. Většina vojáků by po takovém zranění zamířila do týlu a jejich bojová služba by skončila. Major však odmítl evakuaci. Lékařům údajně řekl, že ke střelbě potřebuje pouze jedno oko, a zůstal u své jednotky.

Léo Major je dodnes legendou
Tento moment bývá často zmiňován, protože dobře vystihuje jeho povahu. Nebyl to člověk, který by snadno ustupoval nebo přijímal omezení. Právě tato tvrdohlavost se o několik měsíců později ukázala jako rozhodující.
Přišel o kamaráda, pokračoval sám
Na jaře roku 1945 se válka v Evropě blížila ke konci. Německá armáda ustupovala na všech frontách a spojenecké síly postupovaly hluboko do okupovaných území. Přesto však nebylo vítězství zadarmo. Mnohá města byla během posledních měsíců války těžce poškozena dělostřeleckou palbou nebo leteckými útoky. Takový osud mohl potkat i nizozemské Zwolle.
Město představovalo důležitý dopravní uzel a kanadské velení potřebovalo zjistit, jak silná německá posádka se zde nachází. Proto byla vyslána průzkumná hlídka složená ze dvou mužů – Léo Majora a jeho přítele Willieho Arsenaulta. Jejich úkolem bylo získat informace o nepříteli a vrátit se zpět ke svým jednotkám.
Mise však od začátku neprobíhala podle plánu. Ještě před vstupem do města byl Arsenault zabit německou palbou. Major zůstal sám v nepřátelském prostoru, daleko od vlastních jednotek. Za normálních okolností by se průzkumník v takové situaci stáhl a podal hlášení. Major se však rozhodl jinak. Právě zde začíná příběh, který z něj udělal legendu.
Dokonalá psychologická válka
Rozhodl se pokračovat v misi bez ohledu na riziko. Během noci se pohyboval po různých částech města, střílel z různých pozic, používal granáty a snažil se vyvolat dojem, že ve Zwolle operuje mnohem větší spojenecká síla. Některé prameny uvádějí, že zajal německé vojáky a přinutil je dovést ho ke štábním důstojníkům. Těm měl sdělit, že kanadský útok je bezprostředně na spadnutí a odpor povede pouze ke zbytečným ztrátám.
Z dnešního pohledu šlo o učebnicový příklad psychologické války. Major neměl dostatek mužů ani prostředků na skutečný útok. Jeho jedinou šancí bylo přesvědčit protivníka, že čelí mnohem větší síle, než jaká ve skutečnosti existovala. Využil nejistoty, chaosu a skutečnosti, že německé velení už dobře vědělo, že válka se blíží ke svému konci.

Cedule na třídě Leo Major (Leo Majorlaan) ve městě Zwolle v Nizozemsku
Ráno začaly německé jednotky Zwolle opouštět. Krátce poté vstoupily do města kanadské síly, aniž by bylo nutné rozsáhlé bombardování nebo ničivé pouliční boje. Obyvatelé Zwolle tak unikli osudu, který postihl řadu jiných evropských měst.
Vyznamenal se i během války v Korei
Je třeba říct, že německá posádka byla již předtím připravena k ústupu a že situace na frontě hrála ve prospěch spojenců bez ohledu na Majorovy kroky. Na druhou stranu je evidentní, že jeho akce sehrála významnou roli při rozhodování německého velení a pravděpodobně urychlila opuštění města. Jinými slovy, legenda o „jednom vojákovi, který osvobodil celé město“ může znít bláznivě, není však ani náhodou smyšleným příběhem.
Možná právě proto příběh přežil až do současnosti. Nejde totiž jen o otázku vojenských faktů. Jde o příklad toho, jak může iniciativa jednotlivce ovlivnit průběh událostí v okamžiku, kdy většina lidí jedná podle zavedených pravidel. Zajímavé je, že legenda Léo Majora neskončila druhou světovou válkou. Během korejské války se znovu vyznamenal při bojích proti početně silnějším čínským jednotkám. Za své činy získal druhou Distinguished Conduct Medal, což je mimořádně vzácné ocenění. Tím definitivně potvrdil, že jeho pověst nevznikla jen díky jediné noci ve Zwolle.

Náhrobek nacházející se v Pointe-Claire v Quebecu v Kanadě
Nikdy na něj nezapomněli
Přesto právě nizozemské město zůstalo s jeho jménem spojeno nejvíce. Obyvatelé na něj nikdy nezapomněli. Po válce byl ve Zwolle opakovaně vítán jako čestný host a postupně se stal součástí místní historické paměti. Zatímco mnozí váleční hrdinové zůstávají známí především odborníkům, Majorovo jméno ve Zwolle dodnes znají i lidé, kteří se o vojenskou historii běžně nezajímají.
Asi je to tím, že jeho příběh nabízí něco, co historie jen zřídka poskytuje. Nejde pouze o odvahu na bojišti. Jde o představu, že jediný člověk může ve správnou chvíli změnit osud celého města. Ať už byla skutečnost jakákoli, jisté je jedno: bez Léo Majora by se dějiny Zwolle pravděpodobně odehrály jinak.
Časová osa života Léo Majora
1921 – narození v Montréalu v provincii Québec.
1940 – vstup do kanadské armády.
6. června 1944 – účast při vylodění v Normandii.
1944 – těžké zranění levého oka, odmítnutí evakuace.
13.–14. dubna 1945 – průzkumná mise ve Zwolle a události, které z něj udělaly legendu.
14. dubna 1945 – Zwolle je osvobozeno bez rozsáhlého bombardování.
1951 – vyznamenává se během korejské války.
1950–1953 – získává druhou Distinguished Conduct Medal.
2005 – umírá ve věku 84 let.
Po roce 2005 – ve Zwolle je připomínán jako jeden z osvoboditelů města a jeden z nejlegendárnějších kanadských vojáků 20. století.
Zdroje:






