Hlavní obsah
Věda a historie

Kulka mu uvízla v hrudi. Theodore Roosevelt odmítl lékaře a dokončil hodinový projev

Foto: Wikimedia Commons/CC-BY-SA-4.0/self-published work/Samuele1607

Theodore Roosevelt i přes incident křeslo amerického prezidenta nezískal

Většina lidí by po atentátu co nejrychleji zmizela. Theodore Roosevelt se místo toho postavil před tisíce posluchačů a s kulkou v hrudi pokračoval ve svém projevu. Stal se symbolem odolnosti.

Článek

Theodore Roosevelt patří k nejvýraznějším americkým prezidentům všech dob. Proslavil se jako reformátor, válečný hrdina, ochránce přírody i neúnavný dobrodruh. Přesto ani jeho mimořádně pestrý život nezastínil událost z 14. října 1912, kdy se stal terčem atentátu během prezidentské kampaně. Roosevelt tehdy usiloval o návrat do Bílého domu jako kandidát nově vzniklé Progresivní strany, známé pod přezdívkou Bull Moose Party. Před plánovaným vystoupením v Milwaukee zdravil své příznivce před hotelem Gilpatrick, když z davu vystoupil saloonník John Schrank a z bezprostřední blízkosti na něj vystřelil.

Kulku zastavil projev

Schrank mířil na Rooseveltovo srdce. Kulka však nejprve narazila do ocelového pouzdra na brýle a následně prošla složeným přibližně padesátistránkovým rukopisem projevu, který měl Roosevelt v náprsní kapse kabátu. Oba předměty výrazně zpomalily její rychlost. Přesto pronikla několik centimetrů do hrudního svalu.

Lidé okamžitě útočníka zadrželi a rozzuřený dav ho chtěl zlynčovat. Roosevelt je však zarazil. „Neubližujte mu, předejte ho policii,“ vyzval přítomné. Pak si sáhl na hruď a na ruce se mu objevila krev. Roosevelt měl výhodu, kterou by u politika čekal málokdo. Byl zkušeným lovcem, anatomii dobře rozuměl a rychle si ověřil, že nekašle krev. Usoudil proto, že kulka pravděpodobně neprorazila plíci. Místo cesty do nemocnice oznámil svému doprovodu, že nejprve pronese připravený projev.

Foto: Wikimedia Commons/PDM 1.0/Deed

Theodore Roosevelt si vypěstoval velice silnou vůli

Když vystoupil na pódium, publikum netušilo, co se právě odehrálo. Roosevelt otevřel řeč slovy: „Dámy a pánové, nevím, jestli si uvědomujete, že jsem právě byl postřelen. Ale zabít losa jednou kulkou vyžaduje víc.“ Přezdívka Bull Moose (los) tehdy symbolizovala jeho politickou stranu a Roosevelt ji s oblibou používal i pro sebe.

Hodina řeči s kulkou v těle

Přestože mu krev prosakovala košilí, pokračoval dál. Podle různých dobových záznamů mluvil přibližně 50 až 90 minut – rozdíl je dán tím, že některé prameny započítávají pouze samotný projev, jiné i úvodní část a přerušení. Jisté ale je, že odmítl okamžitou lékařskou pomoc a řeč dokončil téměř celou.

Teprve poté souhlasil s převozem do nemocnice. Rentgen ukázal, že kulka zůstala v hrudním svalu. Lékaři rozhodli, že její vyjmutí by bylo riskantnější než ponechání na místě a Roosevelt s ní tedy žil až do své smrti.

Muž, který celý život překonával sám sebe

Nešlo přitom o první situaci, kdy překvapil svou fyzickou odolností. Jako dítě trpěl těžkým astmatem a lékaři pochybovali, že bude vůbec schopen normálního života. Otec ho však vedl ke sportu a Roosevelt si doslova vybudoval nové tělo. Boxoval, jezdil na koni, lovil, podnikal expedice do Afriky i Amazonie a dobrovolně bojoval ve španělsko-americké válce jako velitel slavného pluku Rough Riders. Tato zkušenost vysvětluje jeho reakci při atentátu. Nebyl ochotný ukázat slabost ani ve chvíli, kdy měl kulku v hrudi.

Foto: Wikimedia Commons/CC-BY-4.0/Fæ

Theodore Roosevelt vedle nosorožce v roce 1909

Roosevelt se po několika týdnech vrátil do kampaně. Přesto prezidentské volby roku 1912 nevyhrál. Rozdělení republikánských hlasů mezi něj a úřadujícího prezidenta Williama Howarda Tafta umožnilo vítězství demokratovi Woodrowu Wilsonovi.

Příběh z Milwaukee ale přežil samotné volby. Dodnes je připomínán jako jeden z nejpozoruhodnějších okamžiků politických dějin a okamžik, kdy bývalý prezident po atentátu odmítl nosítka, postavil se před dav a dokončil svůj projev s kulkou v těle.

Časová osa života a smrti Theodora Roosevelta

  • 27. října 1858 – narození Theodora Roosevelta v New Yorku.
  • 1898 – vede dobrovolnický pluk Rough Riders během španělsko-americké války.
  • 1901 – po atentátu na Williama McKinleyho se stává prezidentem USA.
  • 1904 – vítězí v prezidentských volbách.
  • 1909 – odchází z Bílého domu.
  • 1912 – kandiduje za Progresivní stranu (Bull Moose Party).
  • 14. října 1912 – atentát v Milwaukee; s kulkou v hrudi dokončuje svůj projev.
  • 1912 – prohrává prezidentské volby s Woodrowem Wilsonem.
  • 6. ledna 1919 – umírá ve věku 60 let.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz