Článek
Když se 25. července 2000 začali cestující usazovat do elegantní kabiny Concordu společnosti Air France, nikdo netušil, že se stanou součástí historické tragédie. Let AF4590 měl odstartovat z pařížského letiště Charlese de Gaulla do New Yorku. Odtud většina cestujících pokračovala na luxusní plavbu po Karibiku. Na palubě seděli převážně němečtí turisté, kteří si splnili sen o cestě legendárním nadzvukovým letadlem.
Zdánlivě bezvýznamná událost spustila tragédii
Concorde totiž nebyl obyčejný dopravní letoun. Dokázal letět rychlostí přes 2 100 kilometrů za hodinu, tedy více než dvojnásobkem rychlosti zvuku. Let z Paříže do New Yorku zvládl za méně než čtyři hodiny, cesta jím byla symbolem prestiže a výjimečnosti. Za téměř čtvrt století provozu navíc Concorde nikdy nezažil smrtelnou nehodu, to se ale mělo během několika desítek sekund změnit.
Jen několik minut před Concordem odstartoval ze stejné dráhy McDonnell Douglas DC-10 společnosti Continental Airlines. Během rozjezdu se z jednoho z motorových krytů uvolnil přibližně 43 centimetrů dlouhý titanový pás, který zůstal ležet na ranveji. Posádka DC-10 si ničeho nevšimla a let pokračoval do Newarku. Zdánlivě banální věc, která se prostě neřešila. Nikdo netušil, že právě tento nenápadný kus kovu za několik minut spustí katastrofu.
Pneumatika explodovala při rychlosti téměř 300 km/h
V 16:42 zahájil Concorde svůj vzlet a vše probíhalo normálně až do okamžiku, kdy levé hlavní podvozkové kolo najelo na titanový pás. Pneumatika číslo 2 doslova explodovala. Úlomky gumy a kovových částí byly vystřeleny rychlostí přes 500 kilometrů za hodinu směrem do spodní části levého křídla.
Dlouho se předpokládalo, že pneumatika prorazila palivovou nádrž, vyšetřování ale ukázalo něco jiného. Nádrž neprorazil samotný úlomek. Prudký náraz vytvořil silnou tlakovou vlnu, která roztrhla stěnu téměř plné palivové nádrže číslo 5 v jejím nejslabším místě. Během několika okamžiků začaly z křídla vytékat stovky litrů leteckého paliva.
Oheň zachytily kamery letiště
Palivo se téměř okamžitě vzňalo. Dodnes se přesně neví, zda jej zapálil elektrický oblouk po přerušení kabeláže podvozku, nebo kontakt s extrémně horkými částmi motoru. Jisté je pouze to, že pod levým křídlem vyšlehly obrovské plameny. Požár zachytily letištní kamery i desítky svědků, ohnivý jazyk sahal několik metrů za letadlo a byl viditelný ještě před tím, než se Concorde odlepil od země.
Kapitán Christian Marty si téměř okamžitě uvědomil, že něco není v pořádku, jenže Concorde už překročil rychlost V1 (pod V1 může kapitán vzlet bezpečně přerušit, po překročení už je pozdě). Posádka proto neměla jinou možnost než vzlétnout a v tu chvíli ale už oheň poškozoval kabely, hydraulické systémy i motory.
Motor číslo 2 začal ztrácet výkon, krátce nato selhával i motor číslo 1. Podvozek navíc kvůli poškození nešel správně zasunout, což výrazně zvýšilo odpor vzduchu. Concorde stoupal jen velmi pomalu a nedokázal nabrat bezpečnou výšku.
Pohled na místa pro cestující
Zoufalý boj o záchranu životů
Posádka se pokusila zamířit na nedaleké letiště Le Bourget, jenže letadlo bylo stále pomalejší. Levé motory ztrácely tah, požár sílil a stroj se začal nebezpečně naklánět doleva. Svědci později vypověděli, že Concorde letěl nezvykle nízko a za sebou táhl dlouhý ohnivý ocas.
Přibližně minutu a půl po vzletu se levé křídlo propadlo. V 16:44 narazil Concorde do hotelu Hôtelissimo Les Relais Bleus v obci Gonesse severně od Paříže. Následovala mohutná exploze. Na místě zahynulo všech 109 lidí na palubě a další čtyři lidé na zemi, celkový počet obětí tak dosáhl 113.
Vyšetřování odhalilo překvapivou příčinu
Vyšetřování trvalo více než dva roky. Francouzský úřad BEA dospěl k závěru, že hlavní příčinou katastrofy byl právě titanový pás z DC-10. Ukázalo se ale také, že Concorde měl dlouhodobě známý problém s odolností pneumatik při vzletu.
Už v roce 1979 utrpěl jiný Concorde ve Washingtonu podobnou poruchu pneumatiky. Tehdy se sice podařilo bezpečně přistát, ale úlomky rovněž poškodily křídlo i palivový systém. Katastrofa z roku 2000 tak nebyla zcela bez varování. Po nehodě dostaly všechny Concordy zesílené pneumatiky, kevlarovou ochranu palivových nádrží i další konstrukční úpravy.
V listopadu 2001 se Concorde sice po rozsáhlých úpravách vrátil do provozu, svět už se ale změnil. Po teroristických útocích z 11. září prudce poklesla poptávka po drahém nadzvukovém cestování. Provoz čtyřmotorového letadla byl navíc mimořádně nákladný. V roce 2003 oznámily společnosti Air France a British Airways definitivní konec Concordu. Let AF4590 tak zůstává první i jedinou smrtelnou nehodou Concordu, která ukončila éru nejslavnějšího nadzvukového dopravního letadla všech dob.
Časová osa tragédie
25. července 2000, 16:38 – Z dráhy 26 odlétá Continental Airlines DC-10 a na ranveji zůstává titanový pás.
16:42 – Concorde AF4590 zahajuje vzlet.
O několik sekund později – Letoun najíždí na kovový pás, exploduje pneumatika a dochází k úniku paliva.
Krátce nato – Pod levým křídlem propuká požár a oba levé motory postupně ztrácejí výkon.
16:44 – Concorde naráží do hotelu v Gonesse. Zahyne 113 lidí.
2001 – Upravené Concordy se vracejí do provozu.
24. října 2003 – Poslední komerční let Concordu.
Zdroje: autorský článek s využitím
