Článek
Friedrich Jeckeln se narodil v únoru 1895 v německém Hornbergu. Za první světové války sloužil v německé armádě a po válce vystřídal několik zaměstnání. Do NSDAP vstoupil v roce 1929, o rok později se stal členem SS a jeho kariéra pak postupovala poměrně rychle. Ve 30. letech dostával stále vyšší funkce v SS a současně působil také v nacistické politice.
Do skutečně důležité role se dostal během druhé světové války. V roce 1941 byl jmenován vyšším velitelem SS a policie pro jižní část okupované Ukrajiny. Šlo o funkci s rozsáhlými pravomocemi, která zahrnovala nejen policejní a bezpečnostní složky, ale také dohled nad represivními operacemi v zázemí německé armády.
Ukrajina a začátek masových vražd
Jeckeln se velmi rychle stal jedním z lidí, kteří stáli za rozšiřováním masových poprav. Na konci srpna 1941 při masakru v Kamenci Podolském nechal během tří dnů zastřelit přibližně 23 600 Židů. Následovaly další popravy v Berdyčivu, Vinnycji a Dnipropetrovsku. Nejznámější událostí přišel konec září.
Po obsazení Kyjeva německé úřady využily výbuchy v centru města jako záminku k represím proti tamním Židům. Dne 29. a 30. září 1941 byly tisíce lidí nahnány k rokli Babí Jar na okraji Kyjeva. Podle hlášení Einsatzgruppe C tam během dvou dnů zavraždily německé jednotky a jejich pomocníci 33 771 Židů. Jeckeln patřil k hlavním velitelům, kteří operaci koordinovali.
Jeckeln v sovětském vězení
Koordinoval a organizoval masové vraždění
Na samotném místě ale nestříleli pouze lidé z Jeckelnova štábu. Popravy prováděli příslušníci Einsatzgruppe C a dalších německých jednotek za pomoci ukrajinských pomocníků. To je důležité pro pochopení jeho role: Jeckeln nebyl mužem, který by sám stál u každého výstřelu. Jeho pravomoc spočívala především v organizaci a koordinaci rozsáhlého systému masových vražd.
Babí Jar navíc nebyl jednorázovou událostí. Rokle zůstala místem vraždění až do roku 1943. Němci tam zabíjeli také Romy, sovětské válečné zajatce, pacienty psychiatrických zařízení a další civilisty. Celkový počet obětí Babího Jaru za dobu německé okupace se odhaduje přibližně na 100 tisíc lidí.
Z Kyjeva do Rigy
Jeckelnova kariéra tím nekončila. V listopadu 1941 ho Heinrich Himmler jmenoval vyšším velitelem SS a policie pro oblast severního Ruska a Ostlandu se sídlem v Rize. V této funkci dostal pod kontrolu další rozsáhlé území a krátce po svém příchodu se podílel na dalším velkém masakru. Tentokrát se vraždilo v lese Rumbula nedaleko Rigy. Ve dnech 30. listopadu a 8. a 9. prosince 1941 tam bylo zavražděno přibližně 27 500 lidí z rižského ghetta. US Holocaust Memorial Museum uvádí nejméně 25 tisíc zavražděných Židů z tohoto ghetta během masakrů v Rumbule.
Jeckeln přitom nepůsobil jako izolovaný fanatik někde na okraji nacistického velení. Naopak měl vysokou hodnost a rozsáhlý aparát pod sebou. Jeho práce spočívala v tom, že jednotlivé složky bezpečnostního systému dokázal zapojit do společné operace. Díky tomu mohly být během krátké doby prováděny popravy v řádu tisíců lidí.
Měl vlastní způsob organizace
Jeckeln byl známý také systémem, kterým masové popravy organizoval. Vymyslel vlastní systém, takzvaný „Jeckelnův systém“, při němž byly oběti postupně shromažďovány, zbavovány osobních věcí a oděvů a odváděny k připraveným jámám. Měl personál, který se specializoval na každou jednotlivou část procesu. Cílem bylo co nejlépe využít prostor a urychlit celý proces vraždění. Tento systém se nazýval „balení sardinek“ (Sardinenpackung).
Jeckeln tak nebyl pouze vysokým důstojníkem, který podepsal rozkaz a dál se o nic nestaral. Zajímal se i o praktickou stránku masových poprav. Tento způsob organizace ukazuje, jak moc nacistický režim dokázal spojit byrokracii, policejní struktury a fyzické násilí do jednoho mechanismu. Jeho zodpovědnost se přitom postupně rozšiřovala i na takzvané protipartyzánské operace. V letech 1942 a 1943 vedl dvě rozsáhlé akce v Bělorusku. Operace Sumpffieber a Winterzauber doprovázelo vypalování vesnic, zabíjení obyvatel a deportace.
Jeckeln před tribunálem v Rize v roce 1946
Vysoká funkce až do konce války
Jeckeln zůstal ve vysokých funkcích i v pozdější fázi války. Po ústupu německých jednotek z Pobaltí působil v dalších funkcích Waffen-SS a na začátku roku 1945 velel německým jednotkám v oblasti Slezska. V dubnu 1945 padl u Halbe do sovětského zajetí. Následoval proces před sovětským vojenským tribunálem v Rize. Jeckeln byl odsouzen k smrti a 3. února 1946 popraven oběšením.
Jeckelnův příběh je zajímavý hlavně tím, že ukazuje, jak fungovala nacistická represivní mašinérie mimo koncentrační a vyhlazovací tábory a jak propracovaný systeém si dokázal vymyslet. Masové vraždění na východní frontě často probíhalo přímo v lesích, roklích nebo na okrajích měst. Nebyly k tomu potřeba plynové komory ani rozsáhlé tábory. Stačily jednotky SS a policie, doprava, rozkazy, místní pomocníci a velitelé, kteří celý postup dokázali zorganizovat.
Zdroje: autorský článek s využitím
