Článek
Katastrofa letu Germanwings 9525 z 24. března 2015 patří k nejotřesnějším událostem moderního civilního letectví. Zahynulo při ní všech 150 lidí na palubě a následné vyšetřování vedlo ke změnám bezpečnostních pravidel v letecké dopravě po celém světě. Právě tento případ ukázal, že ani nejmodernější technologie nedokážou zabránit tragédii, pokud selže lidský faktor.
Úplně obyčejný začátek letu
Airbus A320 společnosti Germanwings, dceřiné nízkonákladové aerolinky Lufthansy, odstartoval z barcelonského letiště El Prat v 10:01 místního času. Na palubě bylo 144 cestujících a šest členů posádky. Mezi pasažéry byli turisté vracející se z dovolené, obchodní cestující i šestnáct studentů a dva učitelé z německého města Haltern am See, kteří se vraceli z výměnného pobytu ve Španělsku.
Nikdo z nich netušil, že let, který měl trvat necelé dvě hodiny, skončí za pouhých čtyřicet minut od startu. Počasí bylo ideální. Letadlo bylo technicky způsobilé k provozu a první část letu probíhala naprosto rutinně. Posádka komunikovala s řízením letového provozu běžným způsobem a nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k jedné z největších tragédií evropského letectví.
Mapa letu Germanwings 9525
Okamžik, který rozhodl o osudu všech na palubě
Ve výšce přibližně 11 600 metrů odešel kapitán Patrick Sondenheimer na toaletu. Druhý pilot Andreas Lubitz zůstal v kokpitu sám. Vyšetřovatelé později zjistili, že právě na tento okamžik čekal. Krátce poté, co se dveře kokpitu zavřely, přepnul autopilota na pozvolné klesání až do výšky pouhých 30 metrů nad zemí. Současně upravil rychlost letu tak, aby letadlo začalo řízeně sestupovat směrem k francouzským Alpám.
Když se kapitán po několika minutách vrátil, zjistil, že bezpečnostní dveře jsou uzamčené. Nejprve zadal běžný přístupový kód, který měl druhého pilota upozornit, že chce vstoupit. Odpověď ale nepřišla. Poté začal na dveře klepat, následně do nich bušit a podle záznamu z hlasového zapisovače se je pokoušel otevřít i silou. Ani to nepomohlo.
Posledních deset minut
Ve stejné době se Airbus začal stabilně přibližovat k horskému terénu. Nešlo o prudký pád ani nekontrolovatelnou vývrtku, letadlo klesalo zhruba rychlostí, kterou zvládá při běžném sestupu k letišti. Proto si většina cestujících pravděpodobně dlouho neuvědomovala, že se děje něco neobvyklého. Kabina byla klidná a letadlo nevykazovalo známky technických problémů.
Řízení letového provozu v Marseille se několikrát pokusilo navázat spojení s posádkou, ale odpověď ale nepřišla. Operátoři začali být znepokojeni ve chvíli, kdy Airbus bez povolení opouštěl přidělenou letovou hladinu a stále klesal. V kokpitu mezitím hlasový zapisovač zachytil stále zoufalejší pokusy kapitána dostat se dovnitř. Vyšetřovatelé uvedli, že na záznamu jsou slyšet údery do dveří i pokus prorazit je těžkým předmětem. Druhý pilot přitom po celou dobu mlčel. Jediné, co bylo slyšet, bylo jeho pravidelné dýchání, které podle expertů potvrzovalo, že byl při vědomí až do nárazu.
Náraz rychlostí přes 700 kilometrů za hodinu
V 10:41 místního času narazil Airbus A320 do horského svahu poblíž obce Prads-Haute-Bléone v jihovýchodní Francii. Letadlo letělo vysokou rychlostí a při nárazu se prakticky rozpadlo na tisíce částí rozesetých po strmém horském terénu. Některé trosky byly velké jen několik centimetrů, což výrazně zkomplikovalo práci vyšetřovatelů.
Pamětní místo s květinami a svíčkami na letišti v Düsseldorfu za oběti letu 4U9525.
Na místo se záchranáři dostávali jen pomocí vrtulníků. Brzy ale bylo jasné, že nikdo nemohl přežít. Zemřelo všech 150 lidí – 144 cestujících a šest členů posádky. Oběti pocházely ze sedmnácti různých zemí. Nejvíce jich bylo z Německa a Španělska. Tragédie zasáhla také Argentinu, Austrálii, Belgii, Japonsko, Nizozemsko, Spojené království i další státy.
Vyšetřování přineslo šokující závěry
Vyšetřovatelé francouzského úřadu BEA nejprve analyzovali hlasový zapisovač z kokpitu. Už po několika dnech bylo zřejmé, že druhý pilot nekomunikoval ani s kapitánem, ani s řízením letového provozu.
Následně se podařilo získat i zapisovač letových dat. Ten potvrdil, že autopilot byl nastaven na postupné klesání úmyslně a že nastavení výšky bylo během letu několikrát změněno tak, aby letadlo pokračovalo směrem k zemi. Nebyly nalezeny žádné známky technické závady, která by posádku donutila k nouzovému sestupu. Závěrečná zpráva proto označila příčinou nehody úmyslné jednání druhého pilota.
Vyšetřování odhalilo, že Andreas Lubitz se v minulosti léčil s psychickými obtížemi. V době výcviku přerušil pilotní školu kvůli zdravotnímu stavu a několik měsíců nepůsobil v letectví. Krátce před nehodou navštívil řadu lékařů, kteří mu vystavili potvrzení o pracovní neschopnosti. Některé dokumenty roztrhal, aby se o nich zaměstnavatel nedozvěděl. Francouzská vyšetřovací komise sice neurčila přesnou psychiatrickou diagnózu, dospěla ale k závěru, že druhý pilot trpěl vážnými psychickými problémy, které mohly ovlivnit jeho jednání.
Tragédie změnila pravidla v letectví
Katastrofa vedla k okamžité reakci leteckých úřadů i aerolinek. Řada společností zavedla pravidlo, že v kokpitu musí být neustále nejméně dvě oprávněné osoby. Pokud jeden z pilotů odejde, nahradí ho člen palubního personálu.
Evropská agentura EASA zároveň doporučila důslednější psychologické hodnocení pilotů, lepší sdílení zdravotních informací mezi lékaři a leteckými úřady i zpřísnění lékařských kontrol. Některá opatření byla později upravena, psychické zdraví pilotů se ale od té doby dostalo do centra pozornosti letecké bezpečnosti.
Časová osa tragédie
- 10:01 – Airbus A320 odlétá z Barcelony do Düsseldorfu.
- 10:27 – Letadlo dosahuje cestovní hladiny 38 000 stop.
- 10:30 – Kapitán odchází z kokpitu, druhý pilot zůstává sám.
- 10:31 – Začíná řízené klesání, kokpit zůstává uzamčený.
- 10:32–10:40 – Kapitán se marně snaží dostat zpět dovnitř, řízení letového provozu nedostává žádnou odpověď.
- 10:41 – Airbus naráží do horského svahu ve francouzských Alpách.
- Bilance: 150 mrtvých, žádný přeživší.
- 13. března 2016 – BEA zveřejňuje závěrečnou zprávu potvrzující úmyslné jednání druhého pilota.
Zdroje:
